Maturita je dnes založená spíše na memorování, než na gramotnostech a schopnostech, říká analytička Nikola Šrámková

Maturitní zkouška je v Česku považována za tradiční ukončení středoškolského vzdělání a za začátek cesty k nabití pracovních kompetencí a schopností. Od 2. do 7. května skládali žáci první ze dvou částí zkoušky, která je všem školám společná - didaktické testy. Ústní, tedy profilová část, začne již za pět dní. Analytička Nikola Šrámková z EDUin rozebírá klady a zápory podoby dnešní maturity.

Cermat nastavuje pro všechny školy stejné podmínky. Máme ale mnoho typů středních škol zaměřených na různé obory. Je taková maturita vypovídající a spravedlivá?

V České republice panují rozdíly v úspěšnosti žáků jednotlivých typů škol. Tradičně nejúspěšnější u maturit jsou žáci z gymnázií, zatímco vysoká neúspěšnost přetrvává u žáků nástavbových oborů, pro které je náročnější složení společné části maturitní zkoušky

Pomohlo by zavedení maturitní zkoušky, která by nebyla pro všechny jednotná?

Občas se objeví debata o zavedení více úrovní maturitní zkoušky a návrhy těchto modelů. Například, že by gymnaziální maturita mohla nahradit přijímací řízení na vysoké školy, nebo že by na některých odborných středních školách bylo možné složit takzvaně profesní maturitu. Ta by umožnila absolventovi získat osvědčení na úrovni dnešní profilové části podle kvalifikační úrovně EQF 4, pokud by neuspěl ve společné části maturity. Měla by také případně umožnit vstup na vysokou školu v absolvovaném oboru SŠ.

Jaké jsou argumenty proti této změně?

Oponenti profesní maturity argumentují tím, že neúspěšnost se netýká jen společné části maturity, ale i profilové. I když u té je nižší. Navíc zdůrazňují, že profesní maturita by mohla být vnímána společností jako méně hodnotná ve srovnání s tradiční „úplnou” maturitou. Mají rovněž obavy, že tato forma maturitní zkoušky by mohla vytvářet bariéru v prostupnosti mezi různými obory v procesu vzdělávání a následně mezi povoláními. Mohla by tak vznikat mylná představa, že by absolventi v životě chtěli definitivně jít linií jednoho oboru. Zde je potřeba také upozornit na to, že by různé úrovně maturitní zkoušky mohly přispět k rozvoji nerovností.

Existuje podle vás alternativní řešení, jak dosáhnout důvěryhodného ověření pracovních kompetencí a schopností žáků?

Spíše by se měla konečně dotáhnout inovace oborové soustavy středních škol. Současná struktura je poměrně nepřehledná, s malým zastoupením všeobecných programů a s nízkou mírou prostupnosti. Oborů je příliš mnoho, téměř tři sta. Tím se žáci vybízejí k brzké specializaci, přičemž některé z obory nemají dlouhodobou perspektivu uplatnění. Dále je potřeba se zaměřit na zkvalitnění vzdělávání na středních školách, posilovat všeobecně vzdělávací složky v odborných programech, klíčové kompetence a základní gramotnosti. Je také nutné se soustředit na cílenou podporu žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí.

Mnoho žáků maturitní zkoušku nezíská. Formálně tak mají pouze základní vzdělání, což ale neodpovídá jejich reálné kvalifikaci. Jak lze řešit tento problém?

Mělo by se  nalézt řešení pro ty, kteří úspěšně dokončí třetí či čtvrtý ročník, ale z různých důvodů vzdělávací systém předčasně opouští. Ať už před složením maturitní zkoušky, nebo v případě, že u ní neuspějí. Je důležité, aby získali formální osvědčení o své odborné kvalifikaci, kterým by se mohli prokazovat na trhu práce.

V čem spočívají výhody maturity CERMAT oproti tomu, když je zajišťována pouze školou samotnou?

Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. CERMAT vytváří společnou část a zaručuje větší standardizaci testů a hodnocení. To znamená, že všechny školy v zemi používají stejné testy a kritéria pro hodnocení, což zvyšuje spravedlnost a srovnatelnost výsledků mezi studenty z různých škol. Rozhodně je na místě diskuse o digitalizaci maturitní zkoušky, což však vyžaduje podporu digitálního vybavení škol tak, aby každý žák měl v jednom čase přístup k technice. Dále bude nutné zajistit kybernetické zabezpečení a posílit digitální gramotnosti jak žáků, tak učitelů.

Jaký by byl vhodný způsob pro hlubší ověření schopností a znalostí žáků?

Profilová část, tedy školní část maturit, je vhodná k tomu, aby ji školy využívaly ke své profilaci a jako nástroj pro ověřování kompetencí žáků. Vhodnou formou by mohla být komplexní absolventská práce, která by integrovala více částí maturitní zkoušky do jednoho celku. Žák by tak mohl prokázat teoretické znalosti tématu, získané praktické zkušenosti například ze stáží, laboratorního výzkumu či z reálného prostředí firem. Současně by tím získal dovednosti spojené s tvorbou písemné práce, osvojil si a prohloubil některé měkké dovednosti. Tím myslím například schopnost spolupracovat, komunikovat nebo organizovat. Žák by nabyl zkušenosti ze spolupráce s odborníky na danou problematiku a celou práci by v závěru ústně obhajoval. Tento koncept by mu umožnil získat široké spektrum kompetencí.

Je nynější podoba maturitní zkoušky příliš zaměřena na memorování informací?

Z mého pohledu ano. Maturitní zkouška by měla lépe reflektovat nejen osvojené učivo, ale také se zaměřovat na ověřování klíčových kompetencí a gramotností. Myslím tím nejenom znalost informací, ale také jejich porozumění a schopnost aplikace v praxi. V současnosti je na mnohých školách poslední ročník spíše věnován přípravě na maturitní zkoušku a memorování předem vypracovaných otázek, které jsou často stažené z internetu. Žáci by se neměli učit na zkoušky, místo toho bychom měli umět ověřovat, do jaké míry si žáci během čtyř let studia osvojili kompetence stanovené v rámcovém vzdělávacím programu, což vyžaduje i potřebu inovace rámcových vzdělávacích programů pro střední školy.

Výrazně také roste zájem o studium na vysoké škole. A to se týká, jak absolventů všeobecných programů, tak i odborných. Dle dat z Národního pedagogického institutu se v roce 2022 ke studiu na vysoké škole přihlásilo 97,6 % maturantů gymnázií, 75,3 % maturantů odborných maturitních oborů a 45,8 % žáků maturitních oborů s odborným výcvikem a nástavbového studia. Tento fakt bychom měli reflektovat i v pojetí maturit. Maturita se stále více a více vnímá jako jakýsi „základ“ v získávání potřebné kompetence a vzdělání.

Čím je to způsobené, že se nyní vnímá maturita jako nezbytný základ pro získání potřebných pracovních kompetencí?

Je to dáno tím, že se profilace i profesní příprava stále více posouvají do postsekundárního vzdělávání, roste zájem o vysokoškolské vzdělávání. V důsledku toho je maturita považována za nezbytnou vstupenku na vysokou školu a začátek cesty k dalšímu uplatnění. Rovněž k výkonu některých životností je potřeba mít řádně ukončené střední vzdělání s maturitou, a tak je atraktivní volbou i pro absolventy učebních oborů.