Konference Galerie pod tlakem spojila umělecké instituce čelící politickému nátlaku

Brno - Konference Galerie pod tlakem se zúčastnili zástupci české, slovenské, polské, ukrajinské a srbské kulturní scény, kteří přiblížili své strasti a metody, jak fungovat dál i přes politický nátlak. Součástí konference byla i vernisáž výstavy Studenti v blokádě od srbských studentů v galerii Sibiř.

Galerie pod tlakem je jednodenní mezinárodní konference, která si bere za cíl přiblížit realitu kulturních institucí ve střední a východní Evropě – obzvlášť u zemí čelících politickému nátlaku. Přednášející ze zemí střední a východní Evropy ve čtvrtek 27. listopadu představili konkrétní případy politického vměšování, a to na případových studiích svých států.

„Organizace tohoto projektu byla složitá. Neměli jsme takové dotace na to, abychom sem všechny hosty pozvali, proto je konference hybridního formátu,“ řekla jedna z organizátorek Andrea Kaňkovská. Spolu s Ondřejem Horákem a Katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity konferenci vytvořili pro osvětu a přiblížení situace v okolních státech.

První studií byl vhled do krize kulturní scény na Slovensku po posledních volbách. Studii prezentovala bývalá ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá. „Máme tu nový fenomén – není to ideologická změna v chápání umění, co mění Slovensko. Je to nástup čistého amatérismu do pole umění,“ vysvětlila. Kusá zdůraznila, že nejde o boj o kulturu, ale o kulturní instituce, jejichž vedení přebírají amatéři. Podle Kusé ovšem slovenská kulturní a odborná scéna dobře praktikovala solidaritu, což výrazně napomáhá k vyjádření nespokojenosti s tamní vládou.

Naopak v Polsku už jsou o něco dál – po volbách v roce 2024 se tamní kulturní scéna vrací k normálu. Do tohoto roku ovšem trpěla něčím, co zástupce ředitele vedoucího edukačního oddělení Muzea Sztuki v Lodži Leszek Karczewski prezentoval jako „ikonoklasmus“.

Ikonoklasmus

Známý také jako obrazoborectví. V původním smyslu slova známé jako náboženské hnutí, které odmítalo náboženské obrazy (ikony) a ničilo je. V širším kontextu se jedná o kulturu nepřátelskou vůči obrazu. Bývá typickým rysem pro politickou moc, která se ujala moci silou.

Od roku 2015 byl ministrem kultury v Polsku Piotr Gliński. Podle Karczewskiho zahájil hluboké přetvoření kulturního pole. „Byl to tichý ikonoklasmus. To znamená, že díla neničili, ale vytvářeli takové podmínky, že nebylo možné díla prezentovat,“ popsal Karczewski.

Pod nejpřímějším nátlakem je ovšem Ukrajina – čelí válečnému tlaku. „Válka redefinovala roli muzeí – nejde o místa, kde se vystavuje. Jsou to strážci kultury, diplomacie. Také slouží jako místa azylu,“ vysvětlila kurátorka moderního umění Národního uměleckého muzea Ukrajiny v Kyjevě (NAMU) Oksana Barshynová. Pro NAMU byla nejpodstatnější mezinárodní kulturní vazba na jiné instituce po světě. Klíčová byla putovní výstava V oku bouře, která po Evropě představila ukrajinský modernismus.

V českém kontextu podle výzkumu doktoranda FaVU VUT Medarda Zemana ovšem nejlépe funguje „trojúhelník politického tlaku“. V něm se prezentují nepřímé zásahy do kulturního prostředí – polarizace společnosti, nepřímá cenzura, ale i fyzická likvidace. Zeman konkrétně uvedl kolonie Bedřiška.

Studenti u blokadi

Po skončení programu konference se část návštěvníků a organizátorů přesunula do galerie Sibiř. Srbští studenti Milan a Isidora zde představili svou výstavu Studenti v blokádě (Studenti u blokadi), která si klade za cíl přiblížit realitu srbských protestů i studentskou nespokojenost se srbským režimem.

Součástí vernisáže byla i hra na protest, kdy si návštěvníci vzali do rukou transparenty a píšťalky a společně na krátký čas protestovali. Milan i Isidora se k davu přidali v reflexních vestách. Ty studenti na protestech nosí, aby se odlišili od davu – studenti ve vestách pomáhají ostatním, pokud se něco stane.

„Místo toho, aby policisté chránili lidi na protestech, stráží odpadkové koše, protože jsou státním majetkem,“ vysvětlil Milan během vernisáže. Uhlem kreslené obrazy na tuto skutečnost poukazují. Kromě nich jsou na výstavě k vidění transparenty i obrazy na plátně – všechny zobrazují studentské rozhořčení. Doprovodný program mohou zájemci vidět v Sibiři až do poloviny prosince.