Milan Vojtek začal vlaky místo řízení fotit, teď má vlastní výstavu

Břeclav - V břeclavské synagoze začíná v pátek 22. března výstava fotografa a novináře Milana Vojtka. Dnes v pět hodin odpoledne výstavu odstartovala vernisáž s živou hudbou, kde si mohli návštěvníci poslechnout komentář autora a úvodní proslov historičky a organizátorky výstavy Kateřiny Seibertové. Sérii nejrůznějších snímků z prostředí železnic si budou moci návštěvníci prohlédnout až do začátku května.

Milan Vojtek původně v plánu focení železnic neměl. Chtěl být strojvedoucím, ale špatný zrak mu to nedovolil. Stal se alespoň vlakovým výpravčím. Poté, co mu oči nestačily ani na tuto profesi, začal vlaky alespoň fotit. „Zájem o vlaky ve mně vzbudil můj děda. Od roku 1985 jsem je začal i fotit. Jsem u toho v přírodě, takže je to pro mě i forma odpočinku, navíc si přitom vždy utřídím myšlenky,“ řekl před začátkem výstavy autor fotografií Milan Vojtek.

Samotnou vernisáž zahájila hudební vložkou skupina Sklerotik. Poté se ujala slova organizátorka výstavy a historička Kateřina Seibertová. Přivítala návštěvníky a okomentovala výstavu. Následoval sám Vojtek, který ji oficiálně zahájil. Po úvodních proslovech se dostaly na řadu i samotné fotografie, rozmístěné po krajích synagogy. „Výstavy u nás většinou trvají měsíc a půl a tahle nebude výjimkou. V Břeclavi má železnice tradici. Nachází se u nás významný dopravní uzel a poměrně staré nádraží. Autor snímků je navíc místní, což je velkým lákadlem, takže jsme čekali hodně lidí. Pan Vojtek je pravidelným účastníkem vernisáží i nadcházejících výstav, teď má tedy i tu vlastní,“ okomentovala historička Kateřina Seibertová.

Po celou dobu vernisáže Milan Vojtek chodil mezi obrazy. Návštěvníkům, většinou známým, vysvětloval, jak která fotografie vznikla. Byl mezi nimi i snímek známé Slovenské strely, která od roku 1936 obsluhovala trať mezi Bratislavou a Prahou. Další fotografie vyobrazují například parní lokomotivy nebo dnes jezdící, modernější vlaky. „Vlaky mám moc ráda, ať už ty staré nebo nové, vždy je radost v nich cestovat. Když jezdíme s vnoučkem, vždy mu kupuju speciální dětskou jízdenku, se kterou si může hrát. Myslím si, že můžeme být na české železnice hrdí. U nás v Břeclavi, vzhledem k tradici, ještě o něco více,“ vysvětlila důvod své návštěvy Hana Valášková.

Celou výstavu provází symbolika tří čísel, jak sám autor uvádí. Prvním z nich je číslo šedesát – jubileum, kterého zanedlouho dosáhne. Druhé, třicet, je počet let, které strávil ve své druhé profesi jako novinář. Poslední číslo dvacet, vyměřuje jeho dosavadní dobu práce v deníku Právo. Svoje fotografické schopnosti ale využívá i v novinářské praxi, když fotí fotky pro své články. „První výstavu už jsem měl před třinácti lety, dnes se sem po tak dlouhé době vracím. Škoda, že jsem na začátku neměl takové vybavení jako mám teď, kvalitních fotek bych měl daleko víc. Snad se ale i tak bude výběr divákům líbit,“ dodává s úsměvem Vojtek.