Novinářky ze spolku Ženy v médiích debatovaly o regionální žurnalistice

Brno - O výhodách a výzvách práce v lokální žurnalistice se bavily novinářky Jana Ustohalová, Lenka Waschková Císařová, Alžběta Havlová a Barbora Telferová ve čtvrtek 27. března v Moravské zemské knihovně. Tématem debaty spolku Ženy v médiích bylo mimo jiné i zda se dá dělat úspěšná novinářská kariéra mimo centrální redakce v Praze, tedy v regionálních redakcích. Hlavním cílem spolku je, aby ve vedení českých redakcí i v radách veřejnoprávních médií bylo více žen. Celou debatou provázela Martina Pouchlá, která dlouhodobě působí v Českém rozhlase.

Debata o pozitivech a negativech lokální žurnalistiky byla druhou akcí, kterou pořádal spolek Ženy v médiích v Brně. Přišly na ni desítky žen a několik mužů. Návštěvníci z řad studentů i novinářů si vyslechli, jak se dá skloubit osobní a pracovní život nebo jak probíhá alternativní financování mediálních projektů. Spolek vznikl v březnu 2023 a pořádá řadu školení, workshopů a vytváří komunitu novinářek, které se vzájemně podporují.

Největším úskalím regionálních novinářů jsou vysoké nároky na časovou flexibilitu a velké pracovní nasazení. „Musíte být neustále připraveni se chopit jakéhokoliv tématu a rychle si k němu udělat rešerši. Je nutné mít všeobecný přehled o tom, co se v regionech děje,” uvedla zakládající členka spolku, Jana Ustohalová. „V Brně je moje specializace všechno. Kdybych byla v Praze, tak je mojí specializací třeba školství nebo zdravotnictví,” uvádí redaktorka České televize, Barbora Telferová. „Musíte být originálnější, vynikat. A to je těžké, jelikož ne každý může přijít na něco nového,” popisuje novinářka Alžběta Havlová.

Stoprocentní pracovní nasazení se velmi těžko vyvíjí v momentě, kdy se redaktorky rozhodnou mít děti. Pro skloubení pracovního a osobního života je potřeba individuálně nastavit pracovní podmínky. „Jako matka nemůžete mít přesčasy a být neustále k dispozici. Když jsem měla za šéfovou ženu, tak panovala v redakci vstřícná a podporující atmosféra. Když mi onemocnělo dítě, nebyl problém si vzít home office,” popisuje svoji zkušenost Ustohalová.

Z výzkumu Být novinářem a novinářkou v Česku, jehož hlavní autorkou je Marína Urbániková ze spolku Ženy v médiích, vyplývá, že téměř každá pátá novinářka, která je zároveň matka, má zkušenost s tím, že se po mateřské dovolené nemohla vrátit na svojí původní pozici. Důvodem bylo, že zaměstnavatel odmítl upravit pracovní podmínky. „Vždycky to jde skloubit, ale musí být ve vedoucí pozici redakce někdo, kdo je ochoten ustoupit z rigidních představ o tom, jak má redakce vypadat, a vymýšlet způsoby, jak zapojit matky, které psát chtějí,” uvedla Ustohalová.

Naopak mezi výhody lokální žurnalistiky patří větší volnost ve výběru témat nebo různorodost profese. „Když nemáte žádnou specializaci, tak každý den děláte jiné téma, a to udržuje vaši práci pestrou. Baví mě, že se setkávám pokaždé s jiným typem respondentů,“ chválí si různorodost Telferová.

Centrální redakce mají často tendenci důležitost lokálních témat podceňovat. “Úkolem regionálních novinářů je také zdůrazňovat, že zprávy z regionů skutečně potřebujeme. Když o regionálním dění a problémech nebudeme psát, může se stát, že nás poté překvapí například výsledky voleb. Díky informacím z regionů sledujeme nálady ve společnosti. Velmi důležitou roli hrají regionální investigativní novináři, kteří píšou o politice nebo sledují veřejné zakázky. Politici si uvědomují, že jsou pod aktivním dohledem, “ vysvětluje Ustohalová.

Mnoho novinářů se po určitém čase vydá směrem akademické sféry. Tři z diskutujících novinářek spolu s  moderátorkou debaty vyučují žurnalistické předměty na Fakultě sociálních studií. „Dává mi smysl, aby regionální novináři byli součástí výuky novinářů budoucích, ale nemyslím si, že by si tím odpočinuli od práce nebo vyřešili případné vyhoření,” komentuje teoretička médií, Lenka Waschková Císařová. „Je to horizontální kariérní posun. Práce v televizi a na univerzitě se dobře doplňují, pomáhá mi to lépe se orientovat v současných trendech,” popisuje svoji zkušenost Telferová.

V posledních letech si novináři z regionů začínají zakládat vlastní média a projekty. „Data z minulého roku říkají, že mladí novináři a novinářky odcházejí z Pražských redakcí a zakládají si své vlastní lokální projekty. Je otázka, jak dlouho tento trend vydrží,” komentuje Waschková Císařová. „Řada z nových projektů je závislých na grantovém financování. To vnímám jako velký problém, pokud jde o jistotu nebo kontinuitu práce,” upozorňuje Ustohalová.

Příkladem lokálního projektu je podcast Bez filtru, který založila jedna z diskutujících, Alžběta Havlová. „Jelikož se jedná o podcast s duchovní tématikou, získali jsme finanční dar od nadace a poté si vybudovali základnu posluchačů skrze platformu Hero Hero,” popisuje autorka svoji zkušenost s alternativním financováním média.

Jednou z návštěvnic debaty byla studentka žurnalistiky z Fakulty sociálních studií, Gabriela. „Přišlo mi skvělé, že se tato debata konala v Brně. Akce tohoto typu jsou zde ojedinělé. Nejvíce obohacující pro mě byly zkušenosti novinářek, ale chybělo mi více praktických informací, například jak začít s kariérou v Brně,” vyjádřila svůj názor studentka.