Nerovnost žáků je patrná zejména v regionech s vysokou zadlužeností a bytovou nouzí

Praha - Školní výsledky českých žáků jsou výrazně spjaté se společenským postavením rodičů. To se více projevilo v distanční výuce žáků. „Nejde jenom o příjem, vliv má také sociální a kulturní postavení. Pokud se tedy žáci odmala stýkají s vyšší střední třídou, je pravděpodobnější, že díky získaným kontaktům budou úspěšnější,“ uvedl sociolog Daniel Prokop, který se ve svém výzkumu zaměřil na ekonomickou nerovnost v českém vzdělávání.

Nová sociologická studie ukázala, že děti z regionů s vysokou mírou exekucí mívají horší školní výsledky. Prokázala také fakt, že děti, které odejdou na víceletá gymnázia, mají větší motivaci než jejich vrstevníci, kteří zůstávají na základních školách. A to přesto, že jejich vědomosti jsou na podobné úrovni. Prokop ve spolupráci s Nadací České spořitelny výsledky zveřejnil ve středu. „Žáci, kteří po páté třídě odcházejí na gymnázia, se snáze začlení do skupin s vysokým statusem a jsou úspěšnější. Část těch, kteří zůstanou na základní škole, mohou ztrácet cílevědomost, protože jsou obklopení lidmi z chudších rodin,“ vysvětlil Prokop. Už na druhém stupni tak dochází k rozdělení vzdělávacích světů. Příčinou může být i cílevědomost rodičů, kteří chtějí své děti posílat do prestižních škol.

Vedoucí katedry veřejné ekonomie Masarykovy univerzity Robert Jahoda se domnívá, že s  problematikou souvisí také dědění společenského postavení. Děti často získají stejné jako jejich rodiče. „Nerovnost je v českém prostředí velmi složitá problematika. V Česku je potřeba výrazně zlepšit vzdělávání znevýhodněných skupin. Jsem přesvědčený, že musíme omezovat i jejich zadlužování, které s tím úzce souvisí. Je pravdou, že se řadíme k zemím, kde se socioekonomický status posouvá z jedné generace na druhou,“ uvedl.

Dalším závěrem výzkumu je silný vliv bydlení na vzdělávání žáků. To může ovlivnit zejména mladé rodiny a vytvořit mezigenerační problém. „Přestože osmdesát procent Čechů žije ve vlastních bytech, dnes jsou nemovitosti méně dostupné kvůli rostoucím cenám. Podnájem je zase omezený v tom, že ho tvoří krátké smlouvy, které nutí lidi více se přesouvat,“ přiblížil ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle něj je to právě časté stehování, co negativně ovlivňuje vzdělávací prostředí dětí. Kdyby lidé žili déle na jednom místě, pravděpodobně by to vedlo k tvorbě příznivého prostředí pro učení. Ve výzkumu je mimo jiné patrná i spojitost mezi regiony s vysokou mírou exekucí a bytových nouzí s nízkou mírou vzdělanosti.

Prokop ve svém výzkumu neopomněl ani současnou pandemickou situaci, která nerovnost prohlubuje. Podle něj nemá přibližně deset tisíc dětí možnost se vzdělávat. Osmdesát až sto tisíc žáků má na učení špatné podmínky. Například kvůli tomu, že v rodině nemají dostatek počítačů. Nezisková organizace Člověk v tísni se těmto problémům intenzivně věnuje. V době distančního vzdělávání pomáhá jak učitelům, tak žákům. „Nerovnost se teď projevila ještě více. Spousta škol nezvládla přizpůsobit výuku. Ředitelé se nemají na koho obrátit, protože vláda nevydala žádný závazný návod, jak problémům nízkopříjmových studentů předejít,“ řekl ředitel vzdělávacího programu Varianty Člověka v tísni Tomáš Habart. Jako jeden z výrazných nedostatků zmínil absenci konkrétního centrálně vydaného postupu. Namísto toho se prý školy v různých regionech staví k problému samy. „Ministerstvo školství sice vydalo pár doporučení, ale to není v řešení takové situace dostatečné,“ dodal. Znevýhodnění jsou i žáci, kteří mají rodiče s nižším vzděláním. Ti jim nejsou schopní v některých situacích pomoci.

Některé školy jsou více soběstačné a samy podporují chudé žáky. "Nezaregistrovala jsem, že by se s nedostatkem techniky potýkalo více dětí. Každopádně můžeme jim ji zapůjčit. Toho využili dva žáci, kteří ji po krátké době vrátili," řekla učitelka prvního stupně Základní školy v Holubicích Eva Krajtlová. Rozdíly mezi soběstačností škol v distanční výuce závisí například na regionech, ve kterých se nachází.

Jedna z možností, jak zmíněné problémy ve školství zlepšit, je podle Prokopa zvýšení kvality předškolního vzdělávání. Domnívá se, že se jedná o způsob, jak vhodně začlenit děti z chudších rodin do základních škol. Budou pak úspěšnější, ať už mají jakýkoliv příjem. Dalším řešením je vystavět více sociálních bytů.

Podle ekonomického analytika firmy PAQ Research Václava Korbela se investice do nejslabších žáků vyplatí. Mohli by tak získat lepší podmínky třeba pro ukončení středoškolského vzdělání. To poté může zvýšit příjmy do státní kasy. „V následujících osmdesáti letech by se každý rok vydělalo osmnáct milionů korun navíc. Investice do programů, které zamezí předčasnému odchodu ze střední školy, se vyplatí. Absolventi středních škol přinesou do českého rozpočtu zhruba o dva a půl milionů více než podobně gramotný žák se základním vzděláním,“ dodal.