Důvěra lidí v média je rekordně nízká, důvodem je i válka

Zahraničí

Důvěra lidí v média je rekordně nízká, důvodem je i válka
Ruská statní tisková agentura šíří dezinformace o válce na Ukrajině. Foto: Anastasiia Furman
GALERIE collections

Brno - Dezinformace, propaganda, únava. To jsou věci, se kterými se potýkají média při informování o ruské invazi na Ukrajinu. Podle výzkumu Digital News Report se šedesát procent Čechů zprávám o válce vyhýbá. Celková důvěra v média v roce 2023 dosáhla pouze třiceti procent, což je rekordně nízká úroveň. Jako jednu z příčin této situace výzkum uvádí i válku na Ukrajině.

Celková důvěra v média v Česku v posledních letech rekordně klesla.
Celková důvěra v média v Česku v posledních letech rekordně klesla. Foto: Reuters Institute Digital News Peport

Jedním z aspektů informování o válce je dilema, na co se zaměřit. Většina médií předává aktuální informace tady a teď, což někomu může v jednom momentě připadat vyčerpávající. „Když se dívám na zprávy, že někam něco přiletělo nebo někdo umřel, v určitou chvíli to přestanu číst. Pak se ptám sám sebe, co mám s touto bezmocí dělat,“ řekl novinář týdeníku Respekt Tomáš Brolík. Sám jezdí na Ukrajinu od roku 2013, po ruské invazi v roce 2022 tam byl asi desetkrát. Reportér zdůrazňuje, že se snaží psát o lidech, kultuře a celkově ukazovat Ukrajinu z jiného úhlu pohledu. „Na začátku války jsme také psali o tom, co se děje, po nějakém čase to ale přestává být pro čtenáře zajímavé. Proto hledáme cestu, jak tu zemi popsat jinak,“ sdělil Brolík.

Jsou Češi unaveni zprávami o válce?

Někteří čtenáři zprávy o Ukrajině čtou pořád, mnozí z nich ale cítí únavu. „Po nějakých pěti měsících, kdy se situace relativně stabilizovala, už mi vadilo, že se všude řeší Ukrajina. V tomto konfliktu mám jasný postoj od začátku a už jsem si jen přál, aby to skončilo,“ řekl trenér tenisu David Vařílek. Myslí si, že lidé už jsou válkou přehlcení. Jinak se k tomu staví student Masarykovy univerzity Martin Xavier Mlčoch, který sleduje české i cizojazyčné zpravodajství o válce. „Zajímá mě to ze dvou hledisek. Z hlediska lidského, protože v tom konfliktu je jednoznačný agresor a napadený. A z odborného, protože studuji mezinárodní vztahy,“ uvedl. Řekl ale, že zpravodajství je pro něj relevantnější než osobní příběhy. „Většinou lidské osudy nejsou moc šťastné a to člověk může poslouchat jen nějakou dobu, pak už toho je moc,“ dodal.

Válka a dezinformace

Velkou roli v informování o válce hrají dezinformace. „Zkušenosti z konfliktů jasně ukazují, že zdroje informací jsou při jakékoliv agresi cílem číslo jedna,“ řekl prezident Petr Pavel na konferenci Média a Ukrajina v polovině minulého roku. Podle výzkumu Národního institutu SYRI a Českého rozhlasu je ve víru dezinformací šest procent populace Česka. „Může to znít jako marginální číslo, ale čtyři sta tisíc lidí je obrovská skupina,“ vysvětlil sociolog Matouš Pilnáček, který se na výzkumu podílel. Průzkum také odhalil, že i přesto, že se v Česku často hovoří o vlivu ruské propagandy, skutečnost je opačná. S proruskými prohlášeními se ztotožňuje jen malá skupina silných zastánců konspiračních teorií a dezinformací. Naopak, mnohem větší část populace s těmito prohlášeními rozhodně nesouhlasí.

Po útoku Ruska na Ukrajinu Česká republika jako jedna z mála zemí Evropské unie ukončila vysílání ruských propagandistických kanálů Sputnik a RT a dočasně zablokovala několik významných domácích dezinformačních a konspiračních webů. V prvních měsících války média přebírala informace o válce zdaleka nejčastěji od agentury Reuters. Zajímavé je to, že se odkazy na ruské informační agentury objevovaly častěji než na ty ukrajinské. Agenturu TASS některá média citují i v současnosti. „Ruská média pořád lžou, je to bezcenný zdroj. Nejenom kvůli tomu, že je tam nepravda teď, ale protože tam už někdy nepravda byla,“ okomentoval novinář Brolík.

Zdroje, z nichž česká média čerpala informace v prvních měsících invaze.
Zdroje, z nichž česká média čerpala informace v prvních měsících invaze. Foto: Newton Media

Tisková agentura TASS (Telegrafní agentura Sovětského svazu)

je ruská státní tisková agentura. Produkuje zpravodajství v ruštině, angličtině, němčině, francouzštině, španělštině a arabštině, dále obrazové a zvukové zpravodajství, video, infografiku a další služby. Ústředí sídlí v Moskvě. Roku 1992 byla agentura přejmenována na ITAR-TASS. V roce 2014 se však zpátky vrátila k používání sovětského názvu TASS, který se ale tentokrát nerozšifrovává.

Informace jsou nakonec jinou cestou vedení války. „Je stále těžší neplést si lež s realitou,“ zdůraznil Petr Pavel. Ruská agrese proti Ukrajině stojí od samého začátku v centru pozornosti českých médií, což rozhodně způsobuje výzvy pro novináře. „Role objektivního zpravodajství a novinářů, kteří mají odvahu cestovat až na bojovou linii, je proto důležitější než kdy dřív. Pomáhají nám odlišit reálný obraz od zkresleného,“ uzavřel.

Další články o válka