Podle hnutí Moravané se tentokrát přihlásí k moravské národnosti více lidí, než při posledním sčítání lidu

Homepage

Podle hnutí Moravané se tentokrát přihlásí k moravské národnosti více lidí, než při posledním sčítání lidu
"Nebuď Čechem druhé kategorie," vyzývá ostře hnutí Moravané. Foto: Alžběta Indrová

„Nebuď Čechem druhé kategorie!“ vyzývá na plakátech polepených po celém Brně Ctirad Musil, známý pod přezdívkou Moravský troll. Musil je předseda strany Moravané, která usiluje o vznik federativního státu rozděleného na Čechy a Moravu. Současné sčítání lidu je podle něj pro stranu velkou příležitostí. Ne všichni obyvatelé Česka udávají svoji národnost jako českou, někteří se hlásí k moravské.

Brno - Sčítání lidu po počátečním klopýtnutí v podobě selhání systému nabralo na obrátkách. Minulou neděli se počet sečtených osob přiblížil ke dvěma milionům. Kromě základních informací, obsahuje dotazník také otázky týkající se národnosti a víry. Přestože jsou tyto otázky dobrovolné, chopili se představitelé politické strany Moravané příležitosti.

Graficky jednoduché plakáty zaplnily vylepovací plochy. Na nich hnutí vyzývá obyvatele moravské části republiky k uvedení moravské národnosti při sčítání lidu. Díky spoustě vykřičníků a odvážným tvrzením si jich málokdo nevšimne. Předseda hnutí Moravané, Ctirad Musil, se domnívá, že se zájem o příslušnost k moravské národnosti zvýší.

Podle něj období pandemie v lidech roznítilo zájem o národní a zemskou příslušnost.

Statistiky posledních sčítání lidu však ukazují prudký pokles počtu lidí hlásících se k moravské národnosti. Poprvé se tato možnost objevila v roce 1991, kdy jí využilo 1,36 milionu lidí. Při následujícím sčítání tento počet klesl o tři sta osmdesát tisíc. „Významný faktorem poklesu je mimo jiné proevropská propaganda, která utlumuje jakékoliv národní povědomí,“ brání Musil neúspěch.

Někteří lidé o možnosti hlásit se k moravské národnosti ani neví, a jiní v něm nevidí smysl. „Já osobně se hlásím k národnosti české. Nemyslím si, že moravská národnost má v současnosti nějaký význam,“ vyjádřil se obyvatel Brna, Matouš Pažourek. Dodal, že v zásadě na myšlence nevidí nic špatného. Jeho rodiče se například hlásí každý k jiné národnosti. Jeden k té české, druhý k moravské.

Jiným případem jsou lidé, kteří se nehlásí k moravské národnosti z politických důvodů, ale spíše z jakési národní hrdosti. „Já se plánuji hlásit k moravské národnosti. Naše rodina vyrábí víno, a jsme tedy na moravskou kulturu pyšní,“ vysvětlila obyvatelka Brna Veronika Vaculíková. „Pokud se na to lidé necítí, tak je k tomu nikdo nenutí. Na druhou stranu mi to přijde škoda, když už ta možnost je,“ dodala Vaculíková. Podotkla také, že s radikálními názory strany Moravané se neztotožňuje.

Další články o stisk online