Podle hnutí Moravané se tentokrát přihlásí k moravské národnosti více lidí, než při posledním sčítání lidu
Homepage
„Nebuď Čechem druhé kategorie!“ vyzývá na plakátech polepených po celém Brně Ctirad Musil, známý pod přezdívkou Moravský troll. Musil je předseda strany Moravané, která usiluje o vznik federativního státu rozděleného na Čechy a Moravu. Současné sčítání lidu je podle něj pro stranu velkou příležitostí. Ne všichni obyvatelé Česka udávají svoji národnost jako českou, někteří se hlásí k moravské.
Brno - Sčítání lidu po počátečním klopýtnutí v podobě selhání systému nabralo na obrátkách. Minulou neděli se počet sečtených osob přiblížil ke dvěma milionům. Kromě základních informací, obsahuje dotazník také otázky týkající se národnosti a víry. Přestože jsou tyto otázky dobrovolné, chopili se představitelé politické strany Moravané příležitosti.
Graficky jednoduché plakáty zaplnily vylepovací plochy. Na nich hnutí vyzývá obyvatele moravské části republiky k uvedení moravské národnosti při sčítání lidu. Díky spoustě vykřičníků a odvážným tvrzením si jich málokdo nevšimne. Předseda hnutí Moravané, Ctirad Musil, se domnívá, že se zájem o příslušnost k moravské národnosti zvýší.
Podle něj období pandemie v lidech roznítilo zájem o národní a zemskou příslušnost.
Statistiky posledních sčítání lidu však ukazují prudký pokles počtu lidí hlásících se k moravské národnosti. Poprvé se tato možnost objevila v roce 1991, kdy jí využilo 1,36 milionu lidí. Při následujícím sčítání tento počet klesl o tři sta osmdesát tisíc. „Významný faktorem poklesu je mimo jiné proevropská propaganda, která utlumuje jakékoliv národní povědomí,“ brání Musil neúspěch.
Někteří lidé o možnosti hlásit se k moravské národnosti ani neví, a jiní v něm nevidí smysl. „Já osobně se hlásím k národnosti české. Nemyslím si, že moravská národnost má v současnosti nějaký význam,“ vyjádřil se obyvatel Brna, Matouš Pažourek. Dodal, že v zásadě na myšlence nevidí nic špatného. Jeho rodiče se například hlásí každý k jiné národnosti. Jeden k té české, druhý k moravské.
Jiným případem jsou lidé, kteří se nehlásí k moravské národnosti z politických důvodů, ale spíše z jakési národní hrdosti. „Já se plánuji hlásit k moravské národnosti. Naše rodina vyrábí víno, a jsme tedy na moravskou kulturu pyšní,“ vysvětlila obyvatelka Brna Veronika Vaculíková. „Pokud se na to lidé necítí, tak je k tomu nikdo nenutí. Na druhou stranu mi to přijde škoda, když už ta možnost je,“ dodala Vaculíková. Podotkla také, že s radikálními názory strany Moravané se neztotožňuje.