Chci přestat a snažil jsem se už několikrát, přiznává drogově závislý

Užívání nelegálních drog u dospělých je stabilní, mezi dětmi a dospívajícími dokonce klesá. Takový je výsledek průzkumu Drogového informačního systému České republika. Mezi těmi, kterých se tato statistika týká, je i jednačtyřicetiletý Slovák žijící v Praze, který se s redakcí Stisku podělil o své osobní zážitky se závislostmi a touhu se jich zbavit. (V článku si nepřál být jmenován, a proto bylo jeho jméno pozměněno na ,,Milan”).

Aktuální průzkum Drogového informačního systému České republiky odhaluje zajímavé trendy ve vzorcích užívání nelegálních drog. Zatímco u dospělých se užívání udržuje na relativně stabilní úrovni, u mladší generace dochází k pozorovatelnému poklesu. Jedním z příkladů dospělého, kterého se týkají tyto statistiky, je Milan. „Musím říct, že se závislostmi jsem měl odjakživa problém, a vnímal jsem to tak už od začátku,” vzpomíná Milan na své mládí. Už při prvním střetu s alkoholem vypil deset piv a skončil v bezvědomí. Problém s ovládáním alkoholu má doteď. „Mohlo to být vlivem okolí, nebo to mám prostě v nátuře, nevím, každopádně jsem vždy měl problém se ovládnout,” popisuje Milan svou závislost. Na kokain narazil až později na návštěvě v zahraničí.

Drogové informační centrum v České republice uvedlo, že 29,7 % dotázaných ve věkové kategorii 15 až 64 let někdy v životě užilo nelegální drogy. Nejčastěji užívanými látkami byly konopné látky, které užilo 26,2 % dotázaných. Poté následovaly látky jako extáze, halucinogenní houby, pervitin a kokain.

Právě droga kokain silně ovlivnila život Milana. „Můj případ je lehce výjimečný. Nikdy bych si kokain ani nic jiného samotně nedal. Vždycky po něm sáhnu, až když se napiju. Je to už trošku rutinní. Dám si deset, dvanáct piv a pak lajnu. V té alkoholové euforii mě pak udrží mnohem dýl,” říká “Milan” o své zkušenosti. Dělá to pro pocit uvolnění a energie, který mu to zprvu přinášelo. Poslední dobou ale čím dál častěji skončí někde v rohu hospody ve stavu, kdy je mu ze sebe samotného smutno.

Aktuálně se v České republice z drogové závislosti léčí přibližně 65 tisíc lidí. Mladistvých se kvůli závislosti na drogách léčí dlouhodobě kolem 1300 ročně, více než polovina z nich má problémy s alkoholem. Takové jsou statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Se závislostí na alkoholu se loni léčilo přibližně 25 tisíc klientů VZP. U opioidů, mezi které patří například heroin, nebo skupiny stimulancií jako pervitin je léčených asi desetkrát méně. Zhruba stejný počet lidí se léčí také ze závislosti na lécích, sedativech nebo hypnotikách či na tabáku. Téměř 7 tisíc lidí potřebuje léčit závislost na kombinaci více drog.

Závislost řeší i Milan. „Chci přestat a snažil jsem se přestat několikrát. Je to ale složité v tom, že mám kokain navázaný na alkohol, říká Milan o touze odvykat. V opilosti se už ale neovládne. Myslí si, že jediná možnost, jak se vyhnout užití kokainu, je přestat pít alkohol. Už několikrát se pokusil nepít a nebrat drogy. Pokaždé vydržel několik měsíců. „Vydržím, než si řeknu, že to mám pod kontrolou a v tu chvíli si dám pivo a tu kontrolu ztratím. Má cesta ke skoncování s kokainem je na papíře jednoduchá. Skončit s pitím. Ve chvíli, kdy mě přestanou strašit všechny ty problémy, které jsem si způsobil, ztratím i strach z toho se napít,” sdílí své pocity Milan. Několikrát si i vymazal všechny čísla lidí, od kterých si drogy kupoval. Ti si k němu ale cestu vždy našli sami.

K problematice se vyjádřila také vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová. „Ti, kteří užívali alkohol nebo konopné látky už před pandemií ještě zintenzivnili svoje užívání nebo užívají větší dávky. Tito problémovější uživatelé se začali obracet více i na adiktologické služby,“ popsala vývoj společnosti Pavla Chomynová. Adiktoložka Tereza Metlická zdůrazňuje, že závislí musí chtít být léčení. ,,Ti, kteří si myslí, že mají závislost pod kontrolou. S těmi, kteří si myslí, že mají závislost pod kontrolou můžeme mluvit o tom, jak jim to zasahuje do života a proč mají potřebu unikat z reality. Léčení je velmi individuální věc, ke každému je třeba potřeba přistupovat jednotlivě a pochopit ho, než se s léčením začne. V tom potřebujeme plnou kooperaci léčených,” říká o léčení závislostí Metlická.

„Na odvykačce jsem nikdy nebyl, nemyslím si, že by mi to pomohlo. Nejsem obvyklý případ. Na odvykačce řeší ty, kteří bez toho nemůžou být ani den,” říká o odvykání Milan. Byl ovšem u psychologa a adiktologa. K adiktologovi chodil jednou týdně. Ten mu pomohl pojmenovat jeho problémy. Vysvětlil mu, jak si v mozku vytvořil cestičky opakování příjemných pocitů a že má nutkání těmi cestičkami chodit opětovně. Během pandemie Covidu k němu ovšem přestal chodit. ,,Dalo mi to přehled o tom, na čem mám pracovat, abych se závislosti zbavil,” říká Milan o návštěvách adiktologie.

Podle studie české společnosti Neuraxfarm, společnosti zaměřující se na léčbu poruch centrálního nervového systému, člověk závislý na drogách, nedokáže odolat nutkání užívat je bez ohledu na způsobenou škodu. Drogová závislost může zahrnovat nelegální drogy, ale také léky na předpis nebo kombinaci obojího. Drogy, jako jsou kokain, heroin, metamfetamin, benzodiazepiny, steroidy a inhalanty, jsou vysoce návykové. Mohou velmi rychle způsobit poruchu užívání návykových látek.

Podle výzkumnice Oxfordské univerzity, Hannah Ritchie může přebytečná konzumace nebo závislost na nelegálních drogách ovlivnit celkové zdraví, duševní pohodu a v mnoha případech i pohodu ostatních. Ne všechny nelegální drogy mají podobné dopady na zdraví a pohodu. Některé způsobují mnohem menší škody než jiné. Co mají ale všechny společné je negativní dopad na okolí užívajícího.

„Vyrůstal jsem ve společnosti, kde kouřit bylo cool. Snažil jsem se zapadnout do party lidí, které jsem považoval, ke kterým jsem vzhlížel a všichni kouřili, tak jsem kouřil taky," říká Milan o sociálním tlaku. Vnímá, že tyto sociálně akceptované drogy jako velmi podceňované. „V Česku máme několikrát víc lidí závislých na alkoholu a kouření, než na čemkoliv jiném. Přitom vidíme ty odstrašující případy cirhózy jater, rakoviny plic nebo demence. Z mého pohledu není až takový rozdíl mezi závislostí na alkoholu a třeba pervitinu. Chci tím říct, že když je někdo těžce závislý na alkoholu a někdo na pervitinu, tak je to dost často podobný příběh,” varuje Milan před všemi návykovými látkami.

Podle Světové zdravotnické organizace způsobuje konzumace alkoholu na celém světě tři miliony úmrtí ročně. Poruchy způsobené užíváním alkoholu jsou celkově zodpovědné za 5,1 % celosvětové zátěže nemocemi. Alkohol je hlavním rizikovým faktorem předčasné úmrtnosti a invalidity u lidí ve věku od 15 do 50 let, neboť se podílí na 10 % všech úmrtí v této věkové skupině.