Čeští vysokoškoláci pracují nejvíc v Evropě, jinak by studium neutáhli

Brno - Druhá polovina září už zanesla do školských lavic i studenty vysokých škol. A nejen do nich. Mnozí vysokoškolští studenti si totiž musí na své studium vydělávat, někteří si chtějí zase trochu přilepšit. Dle dat z výzkumu Eurostudent VIII až čtyřicet tři procent českých studentů chodí do práce pravidelně a dvacet jedna procent příležitostně. To je nejvíc ze všech dvaceti pěti zkoumaných zemí.

Jedním ze studentů samostatně živících se je i Samuel, student druhého ročníku mezinárodních vztahů na fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Ten se rozhodl živit už na vysoké škole sám. „Nevidím to jako žádný problém, jsem hrdý na to, že jsem samostatný. Mám přesně vypočítané, kolik mohu utratit na den a v případě, že utratím víc, musím se další dny uskromnit,“ konstatuje Samuel.

Podle sociologa z Masarykovy univerzity Radima Marady ale rodičovská podpora u vysokoškoláků stále hraje určitou roli. „Co pamatuji, rodičovská podpora bývala běžnou normou a předpokládám, že je tomu stejně i dnes. Ta může poněkud ochabnout s přechodem do magisterských a hlavně doktorských programů. V doktorských programech je dnes poměrně velkoryse nahrazena nebo alespoň doplněna státní a univerzitní podporou. Pokud je mi známo, je běžné, že studující zejména v magisterských programech už nějaké zaměstnání mají, většinou asi na částečný úvazek. Zároveň jim ale může pomoci, že se studijní nároky na řadě oborů za posledních patnáct let snižují, a také mají lepší servis, například v přístupu ke studijním materiálům, “ vysvětluje.

Samuel to má ale jinak. Na studium si vydělává během prázdnin. „Právě teď se ničím neživím, na tento semestr mám našetřeno z léta, kdy jsem dělal číšníka v zahraničí. Jedinou nevýhodou je to, že léto je pro mě nejvytíženější období v roce. Díky tomu si ale vážím svého relativně volnějšího režimu ve škole,“ popisuje svůj neobvyklý způsob financování studia.

Zajímavé je také srovnání jednotlivých oborů. Zatímco studenti medicíny nemají na práci vzhledem k náročnosti oboru čas, studenti pedagogických věd jsou na brigádách nejvíce. Zároveň si dle Eurostudent VIII vybírají medicínu studenti z nejlépe zajištěných rodin. Pravidla jsou v tomto případě jednoduchá. Čím vyšší finanční podpora rodiny, tím nižší potřeba chození do práce a vyšší šance na řádné dostudování.

Nejvíce ohroženou skupinou jsou i dle Marady studenti bez finanční podpory rodiny. „Myslím, že to je nasnadě. Nejohroženější jsou hlavně ti, které nemůže dostatečně podporovat rodina. Buď žádnou nemají, nebo rodiče nemají přiměřené příjmy. Náklady se navíc zvyšují u dojíždějících anebo těch, kteří si musí v místě studia zajistit placené bydlení, rozebírá sociolog Marada.