Kauza Taxis: Za poskytnutí informací médiím hrozí soudci snížení platu i odvolání

Brno - Za poskytnutí informací médiím v kauze kolem brněnských obecních bytů hrozí soudci Aleši Dufkovi snížení platu o třicet procent na jeden rok nebo odvolání ze současné funkce na Městském soudu v Brně. Sám Dufek tento trest označil za drakonický, přišel by prý o sta tisíce. Rozhodnutí o kárné žalobě, kterou proti Dufkovi podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), by podle předsedy kárného senátu Tomáše Langáška mělo přijít 12. června.

Kárnou žalobu spojenou s místopředsedou Městského soudu v Brně začal v pondělí projednávat senát Nejvyššího správního soudu (NSS). Ministr spravedlnosti Blažek, který se jednání kvůli jiným pracovním povinnostem nezúčastnil, kárné řízení zahájil už v prosinci minulého roku. Dufek loni na podzim novinářům z České televize, Mladé fronty Dnes a Práva na základě zákona o svobodném přístupu k informacích (zákon č. 106/1999 Sb.) poskytl dvanáct dokumentů, mezi nimiž byly mimo jiné soudní příkazy k prohlídkám u tří lidí včetně nynějšího ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).

Zástupkyně Ministerstva spravedlnosti Kateřina Skalková u soudu uvedla, že se Dufek dopustil zjevného excesu, když médiím dané dokumenty poskytl a odhalil tak podle ní totožnosti konkrétních lidí. Dufek toto tvrzení odmítl. Souhlasil sice s tím, že až do projednávání případu před soudem má být trestní řízení neveřejné, ale zdůraznil, že projednávaný případ byl natolik medializován, že mu neposkytnutí anonymizovaných dokumentů přišlo až trapné. Argumentoval také faktem, že na samotném konci zákonem dané lhůty pro vyhovění žádosti na základě zákona č. 106/1999 Sb. novináři podrobnosti kauzy Taxis sami znali.

Kauza Taxis se týká jednak údajného pokusu o ovládnutí pískovny v Černovicích, jednak o privatizaci městských domů a bytů. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu v říjnu minulého roku zadrželi v Brně deset lidí. Sedm z nich později obvinili a ti posléze strávili takřka čtvrt roku ve vazbě. Mezi obviněné patřili podnikatel Michal Horký, bývalý tajemník radnice Brno-střed Radovan Novotný a bývalí jednatelé pískovny a bývalí zastupitelé městské části Jiří Novotný (ČSSD) Jiří Hasoň (KDU-ČSL).

Dufek se necítí vinen. „Informace o věcech z přípravného řízení se sice běžně neposkytují, ale není to zcela zakázáno, v každém případě je potřeba dané okolnosti zvážit a zkoumat, jestli informace mohou zmařit účel trestního řízení nebo by mohlo dojít k úniku osobních informací,“ vysvětlil Dufek. Podle něj už tou dobou vyšly desítky článků, které se kauzou zaobíraly a figurovala v nich všechna jména, která novinářům poskytl. Neviděl tedy důvod, proč informace tajit. „Myslím si, že pokud by nešlo o člověka, který se měl stát ministrem, nic by se neřešilo,“ doplnil. Tehdejší náměstek brněnské primátorky Hladík v kauze nepřímo figuruje. Jeho totožnost prý také neodhalil. „Jméno pana Hladíka figurovalo už ve dvaadvaceti článcích,“ hájil se Dufek.

Své rozhodnutí o poskytnutí informací médiím pokládá za projev právního názoru, za který by podle něj žádný soudce neměl čelit kárnému řízení. Neprospívá to prý justici a podle jeho slov se jedná o cestu do pekel. Ideálním řešením by podle Dufka byla školení či pořádání porad.

Předseda kárného senátu Tomáš Langášek kauzu označil za právně složitou a zdůraznil její potenciál stát se precedentem. Značnou roli zde podle něj hrají jak různé výklady informačního zákona, tak fakt, že Dufek nebyl do funkce místopředsedy jmenován, ale byl jejím vykonáváním jen pověřen. „Díváme se na to, zda se soudce dopustil kárného prohřešku, ne na to, zda informace poskytl oprávněně či nikoli,“ upřesnil Langášek rozsah kárného řízení.

U soudu svědčila také dozorující státní zástupkyně Petra Lastovecká, která si v kauze vyhradila právo poskytovat informace, ale Dufek se s ní přesto ani neporadil. O dalších žádostech později rozhodoval i předseda Městského soudu v Brně, který se tisku rozhodl informace neposkytnout.