Vývoj přihlášek na brněnské univerzity. Humanitní obory ztrácí na popularitě

Brno - Brněnské univerzity čekají na počty přihlášek, které potvrdí nebo vyvrátí dlouhodobé trendy ve studijních preferencích. Z dat vyplývá, že některé obory se potýkají s výrazným úbytkem studentů. Nejvýraznější propad za posledních deset let zaznamenaly humanitní a technické fakulty. Proti úbytku studentů se rozhodla bojovat i vláda, která schválila historicky nejvyšší meziroční navýšení rozpočtu vysokých škol.

Podávání přihlášek na vysoké školy pozvolna končí a brzy se ukáže, jaké obory letos přitáhnou nejvíce studentů i s ohledem na to, že vláda schválila historicky nejvyšší meziroční navýšení rozpočtu vysokých škol, který letos dosáhne na téměř pětatřicet miliard korun. "Po dlouhých letech stagnace a podfinancování se konečně daří přivést více prostředků do vysokého školství. Jde o zásadní investici do budoucnosti naší země," řekl ministr školství Mikuláš Bek. Data z posledních let ukazují, že počty studentů oproti poslední dekádě skutečně stagnují.

Největší brněnská univerzita, Masarykova, dosáhla vrcholu v roce 2011, kdy na ní studovalo přes čtyřicet jedna a půl tisíce lidí. Poté následoval dlouhodobý pokles a v roce 2018 klesl počet zapsaných studentů pod dvaatřicet tisíc. V posledních letech se trend mírně otočil a podle nejnovějších statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2023 bylo na škole více než třiatřicet tisíc studentů. Mluvit o úplném překonání klesajícího trendu však nelze.

Největší úbytek zasáhl humanitní obory, zejména filozofickou fakultu, kde se počet studentů za posledních deset let snížil téměř o polovinu. Výrazným poklesem počtu studentů si prošla i pedagogická fakulta. Naopak stabilně silnou pozici si drží lékařská fakulta a informatika, které celkovému poklesu odolávají. To souvisí s vyšší poptávkou po absolventech v těchto oblastech a také s jejich stabilním uplatněním na trhu práce.

Na VUT klesl počet studentů z více než dvaadvaceti tisíc v roce 2010 na necelých sedmnáct tisíc v roce 2023, přičemž největší úbytek zaznamenaly fakulty stavební a elektrotechnická. Důvodem je menší zájem o tradiční technické obory, přestože specialisté v těchto oborech na trhu práce chybí. Mendelova univerzita měla vrchol v roce 2011 s více než deseti a půl tisíce studentů, poté následoval propad k minimu v roce 2018, nyní se ale situace stabilizuje.

Dlouhodobé změny ve studijních preferencích jsou ovlivněny několika faktory. Kromě nedostatku financí, je jedním z hlavních důvodů demografický vývoj. Populačně silné ročníky, které nastupovaly na vysoké školy po roce 2000, vystřídaly slabší generace dnešních maturantů. To vedlo ke snížení celkového počtu studentů na všech univerzitách. Dalším faktorem je změna vnímání vysokoškolského vzdělání. Zatímco dříve bylo vysokoškolské studium považováno za samozřejmou cestu k lepší kariéře, dnes více mladých lidí volí jiné alternativy, včetně vyšších odborných škol, studia v zahraničí, nebo podnikání. Rostoucí konkurence soukromých vysokých škol a nových studijních programů v zahraničí také přispívá k odlivu studentů z tradičních veřejných univerzit.

Právě končící přihláškové období ukáže, zda se dlouhodobé klesající trendy potvrdí, nebo zda zafungoval vyšší rozpočet od státu a některé obory zažijí nečekaný nárůst zájmu. Například termín pro podávání přihlášek na Masarykovu univerzitu už vypršel, definitivní počty ale zatím vedení nezná. "Je to z toho důvodu, že několik dní po deadlinu pro podávání přihlášek mohou dobíhat platby, zejména ze zahraničí, v minulosti nám takto v jednom roce doběhlo například 400, v jiný rok zase až 800 přihlášek," vysvětlil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.