Příběhy psychotických duší aneb Jak vypadá život se schizofrenií

Brno - Na autorském čtení představila Michaela Malá svou knihu Cestou necestou aneb Příběhy psychotických duší. Vypráví v ní příběhy osmi lidí, kteří mají psychické onemocnění zvané schizofrenie. Akce se konala v rámci měsíce bláznovství, který pořádá Práh jižní Morava.

Autorka knihy Michaela Malá má diagnostikovanou schizofrenii. O své nemoci již napsala několik knih, ve kterých popisuje svou cestu a život. Tvorbou se snaží přispět k destigmatizaci duševně nemocných lidí.

Na autorském čtení představila novou knihu, která se jmenuje Cestou necestou aneb Příběhy psychotických duší. Vede v ní celkem osm rozhovorů s lidmi, kteří mají tuto nemoc. „Jsou to příběhy lidí, kteří se nenechali zničit svou nemocí. Každý z nich žije smysluplný život, má svou rodinu, děti, pracuje a žije,“ řekla o knize ředitelka organizace Práh jižní Morava Blanka Veškrnová.

Jak mohou vypadat počátky schizofrenie

První projevy schizofrenie mohou být různé. Vratislava ve svém příběhu popsala, že u ní vše začalo na střední škole. V té době psala depresivní básně a zajímala se o čarodějnictví. Zašlo to až tak daleko, že se každý večer modlila, aby do ní vstoupil americký zpěvák Kurt Cobain. Při první mánii si myslela, že její táta je Bůh a ona je boží dcera s nadpřirozenými schopnostmi. Věřila, že umí na semaforech přepínat z červené na zelenou nebo zamykat auta mrknutím.

„Poprvé se u mě vyskytly příznaky, když mi bylo patnáct let. Propukly po traumatizujících událostech. V noci mě otec probudil ze spaní, ať jdu sestře vypočítat příklady na matematiku. Já jsem to odmítla a on na mě začal řvát, a tak jsem s odporem šla. Po tom incidentu se ve mně ale hromadil vztek a nenávist. V hlavě se mi ozvaly hlasy, které mi nařizovaly sestru zabít. Vzala jsem proto nůž a stála s rukou napřaženou nad její postelí. Chtěla jsem jí ho zabodnout do srdce. Ten hlas mě nutil. Ale já to nedokázala. Rozhodla jsem se raději utéct z domu,“ sdělila Jiřina svou první vzpomínku na schizofrenii.

Průběh nemoci a ataky

Martin popsal, že jeho první ataka přišla ve čtrnácti letech. Další dvě následovaly po čtyřech letech a poslední proběhla až po dvaceti, kdy mu bylo čtyřicet dva let. Nemoc u něj začala depresí, která se postupně překlopila do schizoafektivní poruchy. V atakách slýchal Boha i ďábla. Míval zrakové halucinace a viděl anděly. V současné době se již osm let léčí a další ataka se zatím neobjevila.

„První příznaky byly potíže se spánkem. Slyšení tlumených zvuků a poté i hlasitějších slov a vět. Hlasy a zvuky jsem slyšela nejdříve doma a v práci. Proto jsem myslela, že se jedná o rozhovory sousedů, kolegů nebo televizi. Některé hlasy ale patřily mým přátelům, a to i v dobu, kdy jsem s nimi nebyla. Začala jsem si uvědomovat, že je asi něco špatně. Hlasy, které jsem slyšela, byly zpočátku hlasité a zlé. Časem se zformovaly do podoby dvou dam, které se mnou mluví dodnes. Ale teď jsou už tiché, vstřícné a podporující," sdělila Kristýna v rozhovoru pro knihu.

Co může při schizofrenii pomáhat kromě léků a psychoterapie?

„Zatnout zuby, a věřit, že to pomine. Nejvíce mi pomáhá být mezi lidmi, bavit se. Když jsou někdy příznaky velké, tak se potřebuji schovat. Odpočívat a zklidnit se. Provádím dechová cvičení, kde mám dvojnásobný výdech oproti nádechu,“ podělil se v rozhovoru do knihy Michal.

Postavy, které v knize vypráví své příběhy, jsou skuteční lidé s diagnostikovanou schizofrenií. Někteří z nich vystupují pod svými pravými jmény, ale pouze těmi křestními, aby byla zachována jejich anonymita a jiní vystupují rovnou pod pseudonymem.

Autorské čtení knihy bylo součástí měsíce bláznovství. Konalo se v café Práh, ve kterém obsluhují lidé s duševním onemocněním. „Měsíc bláznovství je jedna z destigmatizačních akcí, kterou pořádá organizace Práh jižní Morava již dvacet dva let. Snažíme se pravdivě informovat o duševních nemocech a o lidech s duševním onemocněním. Zároveň se pokoušíme o nich bourat předsudky,“ řekla ředitelka organizace Veškrnová.