Vliv léků na přírodu i špatné užívání. Farmaceuti chystají osvětu

Česko - Odborníci z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity v Brně připravují přednášky pro širokou veřejnost. První online setkání bude ve středu. Jeho náplní je dopad léčiv na životní prostředí nebo lidské zdraví.

Na rostoucí spotřebu antidepresiv nebo léčiv na utlumení bolesti reagují farmaceuti z brněnské Masarykovy univerzity. Zájemcům z řad široké veřejnosti nabízí 2. června online přednášku o vlivu léků na životní prostředí i lidský organismus. Povede ji farmaceutka Radka Opatřilová. Posluchače seznámí například s tím, co se s léčivy děje, když vyjdou z těla ven. Mnoho se jich totiž dostává třeba do odpadních vod.

„Nejčastěji se jedná o hormony, antibiotika a látky obsažené v lécích proti bolesti,“ uvedl technický ředitel společnosti ASIO Tomáš Marek. Ta se zabývá čištěním a úpravou vod. Podle Marka se na přítomnost farmak ve vodách odborníci zaměřují asi posledních dvacet let. Před tím neexistovaly technologie, které by byly schopné léčiva sledovat a likvidovat.

„Léky proti bolesti a protizánětlivé látky čističky odpadních vod poměrně rychle odbourají. Látku ethinylestradiol obsaženou v hormonální antikoncepci ale nezničí, což je velký problém,“ přiblížil environmentální toxikolog z Masarykovy univerzity Luděk Bláha. Ženské hormony potom putují do řek a dostanou se do ryb. Ty jsou na ně mnohem citlivější a stačí jen malé množství, aby se samičky staly neplodnými. Varlata samečků se pak mohou přeměnit na vaječníky.

Dopad na životní prostředí mají také antidepresiva a další psychoaktivní látky. „Vyskytují se ve vodách v biologicky aktivních koncentracích. To znamená, že tam už něco vyvolávají. Ukazuje se, že tento typ léčiv působí na ryby podobně jako na člověka. Buď jsou třeba hyperaktivní, nebo naopak utlumené, a nedokážou se pak ubránit predátorům,“ upřesnil Bláha, který pracuje ve výzkumném centru RECETOX. To se zabývá environmentálními riziky způsobené chemickými látkami.

Nevyužité léčivo patří zpátky do lékárny, ne do popelnice

Středeční setkání nebude jen o vlivu léků na životní prostředí, ale i o nevhodném nakládání s nimi. „Chceme upozornit na rizika spojená se špatným zacházením s léčivy a ukázat, jak jim předcházet,“ řekla přednášející farmaceutka Radka Opatřilová. Podle ní se na setkání zaměří zejména na mladé publikum, které je ochotné měnit své návyky.

Mezi časté užívací nešvary pak patří třeba nevhodná kombinace léčiv, na kterou si ne všichni dávají pozor. „Pokud člověk bere přípravky na ředění krve, nemůže si k tomu koupit Ibalgin,“ přiblížila lékárnice Lenka Kalousková. Zdůraznila také důležitost domluvy s doktorem nebo lékárníkem. Problémem jsou podle ní i konzumace léčiv s různými názvy, které ale obsahují stejnou účinnou látku. „Typicky se jedná o přípravky na zmírnění bolesti, jako je Paralen a Coldrex v sáčcích. Lidé si je dají naráz a  nepodívají se, že v obojím je paracetamol,“ přiblížila lékárnice s tím, že hrozí předávkování.

Běžnou chybou je také předání zbytků léčiv známým s podobnými zdravotními potížemi, protože původnímu uživateli to pomohlo. „Když doktor předepíše lék, je to jen pro dotyčného pacienta. Bolest může být sice stejná, ale příčina úplně jiná,“ vysvětlila farmaceutická laborantka Jana Bainarová. Týká se to i volně dostupných přípravků.

Zbylé léčivo mají lidé odnést do lékáren. Jejich zaměstnanci je totiž posílají specializovaným firmám na spálení. Nevhodné je naopak vyhazování nepoužitých nebo prošlých léků do záchodů či popelnic. „Je to nejen nebezpečné třeba pro děti, které se k nim mohou dostat, ale uškodí to také životnímu prostředí,“ dodala Bainarová. Podle environmentálního toxikologa Luďka Bláhy studie dokazují, že se v podzemích vodách pod skládkami nachází zvýšená koncentrace léků.

„Stopy některých léčivých přípravků byly nalezeny i v pitné vodě. Právě proto chtějí odborníci z Farmaceutické fakulty přispět pomocí šíření osvěty ke změně chování,“ uvedl mluvčí Masarykovy univerzity Pavel Žára. Na podzim chystají ještě cyklus přednášek, které se budou věnovat také problematice kosmetických, čistících nebo hygienických přípravků. I z nich se totiž do životního prostředí dostávají chemikálie, se kterými si příroda neumí poradit.