Nedokončená tramvajová štola pod Špilberkem aneb Co vše je ukryto v hradním podzemí
Domácí
Brno - Nedokončený tramvajový tunel pod Špilberkem, který měl spojovat Pekařskou ulici s Joštovou, či druhá nejhlubší studna v Česku. I to přiblížil 16. dubna zájemcům na přednášce o podzemních prostorech Špilberku ve společenském centru Sýpka znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.
Hrad Špilberk se tyčí nad městem Brnem již od třináctého století, a tvoří tak jednu z jeho dominant. Od svého vzniku si prošel mnoha podobami. Přes pevnost, vojenskou citadelu a věznici až po dnešní podobu městského hradu. Jeho podzemní prostory nejsou ale ani zdaleka tak probádané a známé, jako je jeho historie. „Průzkum podzemí Špilberku až na jeden malý pokus neproběhl, což je velká škoda. Myslím si, že podzemí hradu skrývá spoustu dalších neobjevených pokladů,“ řekl na přednášce Svoboda.
Hrad Špilberk
První zmínky o pevnosti pochází z druhé poloviny třináctého století. Špilberk čelil mnoha dobýváním a obléháním, například vojsku Matyáše Korvína či švédskému vojsku. Během třicetileté války sloužil jako vojenská citadela. Po třicetileté válce se hrad upravil a v roce 1784 v něm císař Josef II. zřídil nejtěžší žalář Habsburské monarchie. Žalář byl zrušen až v roce 1855. Poté Špilberk obsadila německá armáda, která na hradě provedla rozsáhlé úpravy a vytvořila zde kasárny. V roce 1959 opustila hrad posádka československé armády a definitivně tak skončila jeho vojenská funkce. Následující rok se Špilberk stal sídlem Muzea města Brna.
Jedním z již objevených podzemních pokladů je nedokončený tramvajový tunel. „V sedmdesátých letech minulého století někdo vymyslel, že by tramvaje z Mendlova náměstí projely pod kopcem a vjely přímo do Joštovy ulice, a nemusely by tak komplikovaně stoupat na Šilingrovo náměstí. A skutečně nápad začali realizovat,“ uvedl znalec brněnského podzemí. Průzkumná štola, která v sedmdesátých letech vznikla a je dodnes dochovaná, má tři metry jak na výšku, tak i na šířku. Nicméně plánovaný tramvajový tunel měl mít na výšku i na šířku deset metrů, aby se tramvaje mohly míjet v obou směrech. Z celkových 600 metrů stavitelé prorazili jen půl kilometru. „Pracovali zde zhruba tři roky, poté projekt opustili, ale z jakých důvodů není doteď jasné,“ doplnil Svoboda. I přesto je projekt stále v územním plánu města Brna. „Trasu z Mendlova náměstí na Joštovu ulici jezdím tramvají téměř denně. O existenci štoly jsem neměla nejmenší tušení. Myslím si, že tramvajový tunel by cestu zpestřil a zkrátil,“ řekla pro Stisk studentka Masarykovy univerzity Laura Štepitová.
V podzemních prostorech Špilberku se rozléhá také hlavní hradní studna, která je hluboká 112 metrů. Studna stojí na hradě od jeho založení. Když ji začali v roce 1714 prohlubovat, měla pouhých 33 metrů a byla zcela bez vody. „Po dvou letech se dostali do hloubky 112 metrů a práce byly zastaveny, protože na silný pramen vody i v takové hloubce stále nenarazili,“ sdělil odborník na brněnské podzemí. Stavitelé začali tedy pár metrů nad dnem studny prohlubovat dvě příčné chodby, které jsou téměř čtyřicet metrů dlouhé. Na dva silné prameny skutečně narazili.
Během druhé světové války obsadila Špilberk německá armáda, které hlavní hradní studnu využívala jako místo pro veškerý odpad. Poslední čištění studny proběhlo na začátku devadesátých let minulého století. „Našly se v ní židovské náhrobky, křišťálový lustr, různé nádobí, vojenské řády a zvířecí kosti. V jedné z chodeb studny objevili při čištění také kostru muže, který se dolů nemohl dostat pádem. Musel být ve studni zapomenut, anebo tam byl ponechán za trest,“ objasnil Svoboda. Druhá nejhlubší studna v České republice funguje dodnes. „Nejvíce mě překvapila hloubka hradní studny, okolo které jsem sama několikrát procházela. Nevěřila jsem, že je až tak hluboká,“ doplnila návštěvnice přednášky Soňa Vrbenská.
