Pokud začneme přicházet o paměť, budeme postupně ztrácet sami sebe, říká trenérka paměti

Lidé běžně chodí do posilovny trénovat různé části těla, ale už v menší míře cvičí paměťové schopnosti. Přitom trénink mozku je stejně důležitý jako posilování svalů. „Podívejme se na lidi, kteří o paměť přicházejí. Často říkají, že ztrácí to nejdůležitější, co mají,“ říká certifikovaná trenérka paměti Eva Fruhwirtová.

Žijeme v době, která nás přehlcuje informacemi ze všech stran. Jaký vliv má na paměť?

Tím, jak těká naše pozornost, se hůře soustředíme. Pokud si chceme některé věci zapamatovat, potřebujeme se opravdu koncentrovat. Například, když si čteme knihu a jenom ji skenujeme (přeletíme očima) a nezačteme se hlouběji do textu, nedojde k dobrému a kvalitnímu zapamatování.

Vliv na paměť mají i sociální sítě a způsob našeho konzumování všech informací. Mozek učíme velmi špatnému vzorci. Nejdeme do hloubky a tím pádem se nám informace daleko složitěji a komplikovaněji ukládají, respektive se údaje špatně uloží a potom si je velmi těžko vybavujeme.

Paměť mozku, stejně jako úložný prostor u mobilů nebo počítačů, není nekonečná. Mají lidé stejnou kapacitu, nebo se liší?

Nedá se hovořit o kapacitě paměti ve smyslu úložiště, které má velikost dvacet megabajtů a jednadvacet se do něj už nevejde. Nejsme schopni zjistit kapacitu lidské paměti, protože se u jednotlivců velmi liší. Svým způsobem je možnost mozku neomezená. Jsou lidé, kteří si pamatují neskutečné množství informací. Záleží na způsobu ukládání a vybavování.

Víme, že krátkodobá paměť má omezenou kapacitu, což je pro mnohé příjemné zjištění, protože trpí často pocitem, že si špatně pamatují některé věci. Lidský mozek si v krátkodobé paměti zapamatuje přibližně sedm položek. To znamená, že jsme schopni si dobře uchovat v hlavě od pěti do devíti údajů.

Ke zhoršování paměti dochází s rostoucím věkem. Jak můžou lidé tuto skutečnost zvrátit a zlepšovat své paměťové schopnosti?

Na paměť má vliv věk od dvacátého třetího roku života, kdy se naše kognitivní schopnosti, kam patří paměť, zhoršují. Zlepšovat se dají dodržováním určitých odstupů. Skvělý je zdravý životní styl a pohyb, který má velmi pozitivní vliv na fungování mozku a na paměť. Existují individuální cesty, jak si lépe pamatovat, a to různé postupy při učení nebo nástroje, například myšlenkové mapy.

Využít se dají i tréninky posilování paměti. Mozek se dá taky trénovat, aby podal lepší výkon, stejně jako když chodíme do posilovny cvičit naše svaly. Mezi krásné způsoby patří například to, že si všechno nebudeme zapisovat do telefonu, ale zkusíme si informace uložit do hlavy. Občas je taky fajn se podívat na mapu, když někam jedete, a ne slepě následovat navigaci v autě. To všechno jsou aktivity, kterými se dá mozek trénovat a jsou součástí běžného života.

Eva Fruhwirtová

Eva Fruhwirtová je certifikovanou trenérkou paměti třetího (nejvyššího) stupně a zakladatelkou jediné Mozkoherny v České republice, která se nachází v Třebíči. Fascinuje ji mozek a moderní technologie. Poznatky o fungování mozku sepsala do krátké publikace Poznej svůj mozek. Pro firmy připravujeme neurotréninky, pro školy workshopy Trénuj mozek!

Lidé často používají poznámky nebo kalendář v mobilu, aby na něco nezapomněli. Nezhoršují si tím paměť, když ví, že mají vše napsané a nemusí si to pamatovat?

Existují dva pohledy. Zaprvé je to velmi dobrý pomocník. Mobilní telefony máme proto, aby nám pomohly, když nám někdo řekne dvacet věcí na poradě a potřebujeme si je poznačit. Zadruhé se bohužel setkáváme s Google efektem. Ten představuje pocit, kdy si řeknete, že tohle nemusím zkoumat do hloubky a nemusím si to pamatovat, protože informace najdu na Googlu.

Tím pádem nepotřebujeme mít školský systém, když půjdeme do kruté podstaty, protože všechno zjistíme na Googlu. Dál se ale můžeme bavit o tom, jak s informacemi pracovat, jak nad nimi kriticky přemýšlet, jak se vyhnout dezinformacím a podobně.

Proč bychom měli svoji paměť trénovat?

Paměť představuje zásadní schopnost člověka, jestliže se chceme něco naučit a interagovat se současným světem. Kdybychom neměli paměť, tak lidstvo nepřežije, protože bychom nebyli schopni si předat informace a zapamatovat si, co se naučíme. Paměť je na tolik podstatná záležitost, že pokud o ni začneme přicházet, což se děje ve stáří, při úraze nebo když lidé trpí demencí, budeme postupně ztrácet sami sebe. Jinými slovy paměť jsme my.

Faktory ovlivňující paměť

Zapamatování je první fázi paměti, ať už se učíme na test nebo text prezentace. Některé dny se nám ale údaje hůře vštěpují do hlavy. Co proces ukládání informací ovlivňuje?

Vliv má kondice, ve které se nacházíme. Pokud nejsou uspokojeny základní biologické potřeby, jako je hlad, žízeň, ale i třeba to, že se někomu chce na toaletu, hůře se soustředíme. Dalším faktorem je únava nebo emoční rozpoložení člověka. V případě, že člověk prožívá naštvání, zklamání, smutek, není schopen se soustředit. Právě emoční rozladěnost ovlivňuje to, že si informace hůře zapamatováváme. Naopak pokud jsme v dobré náladě a prožíváme emočně příjemnou chvíli, tak si informace velmi dobře uložíme. Při zapamatování jde o to, v jakém rozpoložení emočním a psychickém, ale také fyzickém se nacházíme. Je dobré se znát, protože někdo si daleko lépe pamatuje a učí se ráno, někdo ve večerních a nočních hodinách.

Soustředění tedy představuje základní kámen fáze zapamatování informací. Ovlivňuje i rychlost vštěpení?

Nejde ani o tu rychlost, jako o kvalitu uložení informace, protože když informaci špatně uložím nebo neuložím, nedokážu ji potom vytáhnout.

Ke kvalitě uložení pomáhají různé mnemotechnické pomůcky nebo asociace. Jsou skutečně pro mozek lepší variantou než učení se nazpaměť?

Stoprocentně. Náš mozek funguje tak, že paměť musí stavět na něčem, co už je uložené v naší hlavě. Vždycky hledáme pomůcku, která pomůže. Je blbé se učit položky, které jsou napsané lineárně za sebou, protože náš mozek funguje spíš jako myšlenková mapa než jako seznam.

Mozek má svůj způsob zpracování a pokud ho pochopíme, podáme lepší výkony. Když se ho budeme snažit předělat, narazíme.

Když mi nešlo učení, často mi blízcí říkali, ať se jdu projít. Jak důležité jsou pro paměť a proces zapamatování fyzické aktivity a pohyb?

Pohyb je velmi blahodárný na naši paměť. Lidský mozek potřebuje fyzickou aktivitu, aby dobře fungoval. Dokonce spousta neurovědců říká, že mozek je z evoluce naprogramovaný na zhruba dvacet kilometrů denně. Náš mozek je zvyklý chodit, ale my moc nechodíme. Díky pohybu se mozek okysličí. Pozitivní efekt přináší také změna prostředí.

Co má člověk udělat, když se potřebuje soustředit, aby si něco zapamatoval, ale hlavou mu pluje spousta jiných myšlenek?

Výborně fungují různá meditační cvičení, která vám můžou pomoci se zklidnit, uvolnit se a nechat uklidnit myšlenky. Často se používají různé dýchací cviky. Pomáhají vás dostat do stavu přítomného okamžiku, kdy se nám daleko lépe pracuje. Myšlenek je hodně a je to přirozené. Jejich tok se nedá zastavit. Pro člověka představuje značnou obtíž splnit úkol minutu na nic nemyslet. Moc ráda říkám, že naše myšlenky jsou jako návštěva, která zazvoní k nám do bytu a je jen na nás, jestli ji pustíme dál nebo ji necháme za dveřmi.

Tohle je důležité si uvědomit. Nejde samozřejmě, aby to takhle fungovalo v hlavě ze dne na den. Když se nám to povede, výkony a mentální aktivita jsou daleko lepší a přispíváte tím svému duševnímu zdraví.

(Ne)dokonalost mozku

Mozek uchovává i informace, které se nijak nesnažíme zapamatovat, proto víme například, co jsme snídali. Jak moc dokonalá paměť je v tom, že zaznamená všechny věci přesně tak, jak se staly?

Paměť není dokonalá a když dva lidé vzpomínají na nějaký zážitek či vzpomínku, tak si ji vybaví trochu jinak, protože každý danou událost prožíval rozdílným způsobem. Paměť si uzpůsobuje vzpomínky podle naší zkušenosti a může je i různě přeprogramovat. V tomhle je zrádná.

Dá se říct, že je do jité míry subjektivní?

Stoprocentně.

Není právě nedokonalost, ať už u neúmyslné, nebo záměrné paměti důvodem, proč lidé raději volí diář nebo mobilní telefon k zaznamenání informací?

Ne, to je spíš naše lenost. Je fajn, že využíváme různé technologické pomůcky, ale stejně za nějakou dobu zjistíme, že mozek potřebuje trénovat. Telefony a podobné pomůcky nenahradí schopnost vybavovat si věci, pracovat s informacemi, reagovat na situace.

Když lidé nebudou paměť trénovat, jaké důsledky to pro ně bude mít?

Podívejme se na lidi, kteří o paměť přicházejí. Často říkají, že ztrácí to nejdůležitější, co mají. Ubývá jim schopnost vybavovat si věci a schopnost řešit krizové situace. Lidé nebudou schopni se naučit nové věci a informace. Paměť tvoří naši podstatu. Potřebujeme ji, když chceme zůstat co nejdéle soběstační, nezávislí na technologiích i na okolí. Pokud přijdeme o paměť, přijdeme o svoji vlastní svobodu.