Ochotníci z brněnského Divadla na hlavu odehráli představení na přehlídce v Třešti

Třešť - Téměř dvacet divadelních představení všech žánrů se během týdne odehrálo na třešťském jevišti. Ochotnické spolky se na divadelní přehlídku sjeli z mnoha míst z Česka. Mezi ně patří i brněnské Divadlo na hlavu, které se účastnilo svojí první soutěže.

Šedesátý ročník Třešťského divadelního jara je už ve čtvrtek za polovinou z téměř dvaceti divadelních představení, když se s herci z Divadla na hlavu začneme v Třešti scházet. Festival ochotnických divadel začal už minulý pátek a probíhá po dobu osmi dní. Jako první vyrážíme do Kulturního domu, podívat se na večerní představení Do hrobky tanečním krokem. Po náročné cestě usedáme na místa na poslední chvíli. Spolek Bezchivi nás svým představení všechny potěší a velmi pobaví. Po sedmdesáti pěti minutovém představení následuje hodnocení poroty. Naštěstí pro nás je hodnocení přístupné veřejnosti, dostaneme tak nějakou představu o porotcích.

Představení Amant, které je v režii Divadla na hlavu, se hraje až druhý den. Proto teď všichni sedíme kolem stolu v kuchyni a rozebíráme dnešní představení. Hlavního slova se ujme režisér Tomáš. „Pojďme si říct, z čeho se můžeme poučit,“ vyzívá k debatě. Všech šest herců tak několik následujících minut diskutuje o hereckých výkonech, o scéně, hlasitosti a vyjádření poroty. Když nikdo už nemá další připomínky, začne se plánovat následující den. Po další hodině někteří odejdou spát, aby měli dost sil na zítřek. Tomáš a Michal zůstávají jako poslední nad lahví piva, než se ve dvě hodiny rozhodnou jít také spát.

Ráno se vstává brzy, před představením zbývá dodělat ještě spoustu práce. Ačkoliv některým se z postele moc nechce, nakonec se na nohy dostanou všichni. Můžou se tak dát do práce. Michal, Tomáš a David vyměňují plátno na kulisách.

Zatímco Iveta s Lucií odjely do nedaleké Jihlavy dotisknou letáčky k představení. Když všichni dodělají svoji práci, přesouváme se na zahradu. Narychlo si zde zkouší Amanta, ale bohužel začíná pršet. Balíme tak všechny věci do auta a rozhodneme se jet rovnou do Kulturního domu.

Protože jsme na místo přišli s dostatečným předstihem, můžou si jít herci vyzkoušet akustiku prostoru. Musí si na poslední chvíli vypiloval mluvení pořádně nahlas. Takové velké jeviště je pro ně novinkou, v  Brně zkouší na malém prostoru. Nervózně tak pochodují do parketách a snaží se vymyslet, co budou dělat s takovým velkým prostorem.

Scéna už je nachystaná a do představení zbývá poslední hodina. Pořadatelé soutěže si nás všechny berou bokem. Každý z nás dostane skleničku aperitivu. „Třešťské divadelní jaro je jedna z nejstarších divadelních přehlídek ochotnického divadla v Česku,“ říká nám jedna z pořadatelek, zatímco stojíme v kruhu. Poté nás požádá o odložení skleniček a provede nás skrz malý meditační rituál. Poté všichni s klidnou myslí odcházíme do maskérny.

V posledních minutách se začíná projevovat nervozita a panika. Všichni pobíhají a kontrolují, že na nic nezapomněli. Pak zazní první zvonění. Všichni se proto chystají nastoupit. Druhé, třetí zvonění a představení může začít. Pro zhruba padesát lidí hrají ochotníci komedii Amant.

Publikum se baví a Divadlo na hlavu nakonec odměňují potleskem. Herci se s úsměvy na tvářích klaní na pódiu.

Úlevné pohledy se objevují na obličeji všech, když vědí, že svoje první velké vystoupení zvládli. Po převlečení nás zvou k jídlu. Přesouváme se tedy do další místnosti, kde dostáváme párky. Za úkol také dostaneme zapsat se do knihy hostů. Konečně se můžeme přesunout na bar, kde na nás čeká hodnocení poroty.

Nervózně usedáme za stůl, kde na nás všichni vidí a čekáme, co přijde. Jako první se ujme slova předseda poroty teatrolog a dramaturg Michal Zahálka. „Chtěl bych říct, že setkání s vámi jako lidmi, bylo moc příjemné,“ začíná Zahálka s úsměvem. Pokračuje s tím, co mu moc radost neudělalo, a to vybraná hra, kterou jak říká nepovažuje za dobrou. Dává u toho ale najevo, že to samozřejmě není vina souboru. „Já jsem tuto hru viděl třeba dvacet pětkrát. A říkám si, proč to ti lidi dělají,“ povzdechne si další z porotců režisér, scénárista a herec Ladislav Valeš. Následně chválí herecké výkony. Nám největší radost dělá, když prohlásí, že tato inscenace mu byla nejsympatičtější. Poslední z porotců režisér a herec Vladimír Altán Mátl se také přiklání k tomu, že vybraná hra není příliš kvalitní. Chválí ale herecké výkony a jevištní řeč. Nakonec hodnocení přichází Altánův výkřik. „Amantem jsem nikdy nebyl, myslím si, že po právu. Díky vám, se z toho vůbec nepostavím na hlavu,“ zarecituje Mátl a tím končí hodnocení poroty.

Postupně tedy odcházíme a většina z nás se vydává na cestu zpátky domů. Do dalšího dne už zůstávají jen čtyři členové. Jednou z nich je naštěstí i Adéla, která si zahrála hlavní roli. Při rozdávání cen v sobotu večer právě ona dostává od poroty čestné uznání za herecký výkon v roli Káti.