Praktické využití umělé inteligence: Je dobrý sluha, ale zlý pán?

Brno - Umělá inteligence je mnohými opěvovaná, jinými nenáviděná a démonizovaná. V posledních měsících se o ní mluví snad všude - v médiích, ve školách, či na pracovištích. A stává se tématem konverzace i mimo tyto instituce, je čím dál běžnější slyšet, jak se o ní baví lidé v kavárně nebo třeba autobuse. Může některé z nás připravit umělá inteligence o práci? Mohou díky ní mít studenti neoprávněně lepší výsledky? K čemu je dobá a k čemu ne? Tato témata se rozhodla blíže prozkoumat redakce Stisku. Shrnuli jsme, jak se k používání umělé inteligence staví média, Masarykova univerzita i samotní studenti. Náš investigativní tým si práci s různými formami umělé inteligence vyzkoušel na vlastní kůži a přináší exkluzivní poznatky.

Co si pod pojmem umělá inteligence představit?

Přestože je termín umělá inteligence v poslední době často skloňovaný, mezi lidmi se různí představy o tom, co znamená. Ani samotná definice není úplně ustálená, ale všechny se shodují v tom, že to je program, který simuluje lidské myšlení a akce.

Umělá inteligence (AI) je tedy schopnost strojů napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita.

V našem investigativním projektu jsme pracovali s textovým chatGPT a s generátorem obrázků DALL·E mini, které jsou zdarma a přístupné po přihlášení pomocí Google účtu.

Poznáte, jestli psala názorový text umělá inteligence? Otestovali jsme vás

Možná si někteří naši čtenáři všimli glosy, která byla dnes vydána s titulkem Aprílové počasí přináší smích, slzy a překvapení v jednom balení. Nepřišla vám glosa možná trochu podezřelá, nezpozorovali jste nic zvláštního?

Glosu totiž podle námi zadaných pokynů vytvořila umělá inteligence. Glosa podle zadání musela mít 1200 znaků a hlavním úkolem bylo, aby se text týkal aprílového počasí. V textu se také měl objevit názor na aprílové počasí, i to, že se každý rok aprílovému počasí všichni diví, i když se tento jev opakuje každoročně. Posledním důležitým úkolem, který umělá inteligence měla za úkol splnit bylo zakomponování rčení „březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem.“

A jak tedy umělá inteligence splnila svůj úkol vytvořit glosu? Všechny zmiňované úkoly splnila a vše, co mělo být v textu obsaženo, opravdu obsaženo bylo. Co se ovšem týče textových kvalit jsou zde určité připomínky. Vytvořit glosu není lehký úkol, musí být totiž i schopná pobavit čtenáře a není to lehké i pro mnohé studenty žurnalistiky. Zajímavý byl rozhodně konec druhého a začátek třetího odstavce. „Aprílové počasí nám přináší nejen změnu teplot, ale také množství překvapení. Osobně si myslím, že dubnové počasí je jako smetanový dort s překvapením uvnitř.“ Umělá inteligence v textu hned po sobě vytvořila přirovnání o překvapení, tato pasáž by tedy určitě potřebovala upravit.

V textu je také opakováno, že ráno je zima a odpoledne teplo „Ráno vyrazíte do práce v teplém svetru a kožené bundě, večer se vracíte v tričku, protože slunce se na chvíli rozhodlo vylézt ze svého úkrytu.“ a velmi podobné „Můžeme se ráno probudit do zimní krajiny, zatímco odpoledne nás čeká teplé jarní slunce.“ V textu jsou i další prvky, které by mohly být napsány lépe, například: „Tento nevyzpytatelný prvek z dubna činí zdroj zábavy a konverzací“. Glosa by tedy rozhodně potřebovala větší množství úprav. Mohla by ovšem sloužit někomu, kdo neví jak má téma pojmout jako zdroj inspirace, nebo základ pro jeho vlastní text.

Publicistické texty jsou pro umělou inteligenci náročnější, protože musí obsahovat autorovy vlastní názory a zejména emoce a hlavně humor, pokud jde o glosu. V tomto ohledu má umělá inteligence ještě mezery, ve kterých se možná časem zdokonalí.

Nahradí umělá inteligence fotografy?

I ilustrační obrázek ke glose, kterou jsme odstartovali náš investigativní projekt, vytvořila umělá inteligence. Zadání znělo: people in a park doing picnic in the rain - tedy lidé v parku na pikniku v dešti, poměrně jednoduchý pokyn.

Na první pohled vypadá fotografie normálně. Tím, že zobrazuje silný déšť, si na první pohled některých nepřesností nemusíme všimnout. Při bližším zkoumání ale narazíme na několik zvláštností. Prvním kamenem úrazu je, že vlastně neodpovídá zadání - nikde na obrázku se nenacházejí lidé na pikniku. V levé části je neidentifikovatelná spousta něčeho, co mohou být lidé, ale třeba i vysypané odpadky či oblečení. Dominantou obrázku je strom a tři lidé s deštníky vpravo. Pozadí za lidmi je však chaotické, nerozpoznatelné, abstraktní.

Na internetu kolují fotografie pořízené umělou inteligencí, které jsou k nerozeznání od skutečné fotografie. Nově způsobil senzaci například obrázek papeže Františka ve velké bílé bundě, nebo umělecká fotografie, která zvítězila v prestižní fotografické soutěži. Tato díla jsou často tvořena AI modely, které jsou placené, a tedy přesnější a profesionálnější, ale zároveň ne tak rozšířené jako bezplatné verze.

Umělá inteligence v médiích

Za příklad toho, jak funguje využívání umělé inteligence v médiích, jsme vybrali Seznam Zprávy, jejichž redakce před několika dny zveřejnila článek o tom, jak to funguje u nich. Mají jasná pravidla, kterými se při používání umělé inteligence k práci musí řídit a tato pravidla také zveřejnili, aby jejich čtenáři věděli, co od nich mají čekat.

Podle šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka stojí za jejich obsahem konkrétní redaktoři, kteří se nikdy nebudou vymlouvat „to ne já, to robot“. Kodex Seznam Zpráv tedy jasně říká, že za publikovaný obsah je vždy zodpovědný konkrétní člověk, který umělou inteligenci mohl použít ke zrychlení příprav nebo ke zkvalitnění textu, ale nikoliv ke zjištění faktů.

Redaktoři si jsou vědomi toho, že informace, které umělá inteligence podává nejsou vždy pravdivé, proto nikdy nepublikují neověřené informace, které díky umělé inteligenci získali a ani umělou inteligenci nepovažují za jediný zdroj informací.

Co se týče fotek a obrázků, musí být podle kodexu vždy uvedeno, že je vytvořila umělá inteligence, pokud tomu tak je. Na rozdíl od ilustračních fotek, které mohou redaktoři upravovat pomocí nástrojů umělé inteligence, zpravodajské fotky nikoliv. Pro přepis rozhovoru používají v Seznam Zprávách strojovou transkripci, po které ale přepis vždy zkontrolují oproti původnímu znění. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že Seznam Zprávy umělou inteligenci využívají, ale řídí se příslovím „dobrý sluha, zlý pán“ a všechny úkony i informace kontrolují, aby zaručili jejich správnost.

Masarykova univerzita využívání umělé inteligence podpořila

V dubnu 2023 Masarykova univerzita jako první mezi českými vysokými školami vydala stanovisko k využívání umělé inteligence k akademickým účelům. Cílem univerzity je nástroje umělé inteligence podporovat, ale zároveň stanovit podmínky a doporučení k jejich aktivnímu používání studujícími i vyučujícími. Vedení univerzity vnímá umělou inteligenci jako výzvu a příležitost, nikoli jen jako hrozbu či riziko.

Doporučení pro studenty

Zvídavost. Studenti by se měli seznamovat s principy fungování nástrojů umělé inteligence a sledovat vývoj v této oblasti. Předpokládá se, že kompetence spojené s aktivním využíváním nástrojů umělé inteligence budou nabývat na důležitosti a lze předpokládat, že je budou vyžadovat i budoucí zaměstnavatelé studujících.

Pragmatičnost. Nástroje umělé inteligence by studenti měli využívat pouze jako studijní podporu a nástroj k rozvoji dovedností. využívejte v první řadě pro podporu svého učení a rozvoji dovedností spojených se studiem. Umělá inteligence může pomoct se zpracováním dat, nebo s osnovou při vypracovávání textů. Zároveň však mohou nástroje umělé inteligence studenty snadno svést na scestí.

Svědomitost a poctivá práce. Přestože využití umělé inteligence může studium v mnohém zjednodušit, nesmí vést k tomu, že se na ni začnou studenti plně spoléhat. Měli by při práci s ní dodržovat etické zásady a k výsledkům přistupovat kriticky, vždy je důkladně překontrolovat. Výstupy mohou být zavádějící, chybné, založené na stereotypech či předsudcích, či být diskriminační. O chybách a přešlapech, které umělá inteligence může dělat, budeme z vlastních zkušeností reportovat dále v článku.

Transparentnost. Využití umělé inteligence musí být transparentní. Pokud vyučující, vedoucí práce anebo fakulta využití určitých případech nedoporučuje, studenti by to měli respektovat. Dále je nutné citování využití nástrojů AI, a to především v písemných pracích. Pokud by citace nebyla uvedena, jednalo by se o plagiátorství spadající do kategorie psaní textů na zakázku.

Doporučení Masarykovy univerzity pro vyučující

Vyučující by se měli snažit být otevření inovacím a hledat cesty, jak je co nejlépe využít ve výuce. Zároveň by vyučující měli v rámci výše stanovených pravidel podporovat využívání umělé inteligence studenty. Vyučující by měli studující v prvé řadě seznámit se základními principy akademické integrity a zdůraznit nutnost citací umělé inteligence.

Pozor na osobní údaje

Masarykova univerzita také zdůrazňuje, že využíváním nástrojů umělé inteligence dávají studenti i vyučující poskytovatelům řadu informací, které mohou být citlivé povahy. Univerzita nedoporučuje využívat volně přístupných nástrojů pro detekci původu textu, které slibují rozpoznat využití umělé inteligence. Vložením studentské práce ke kontrole v některých externích nástrojích může docházet k porušení osobnostních a autorských práv studujících.

Zkušenosti studentů

I přesto, že je ChatGPT relativně nově dostupným nástrojem, jeho funkce již otestovalo mnoho z nás. Na zkušenosti s používáním a využitím umělé inteligence jsme se bavili také s několika studenty, žádný z nich si však nepřál být jmenován, a tak jsou jim v textu změněna jména.

Vzhledem k tomu, že chatbot nemá přístup k internetu, je jeho využití ve výuce i při studiu omezené. Podle zkušenosti několika studentů, se kterými jsme mluvili, je jeho největší předností schopnost sumarizovat text a vyhledávat klíčové pasáže podle zadaných pokynů. „Když mu zadám třeba část nějaké studie, ze které potřebuju nějaké konkrétní informace, tak mi je umí vyhledat a zdůraznit. Jen mě štve, že když se jedná o delší odpovědi, tak se chatbot v odpovídání přerušuje a člověk jej musí vybízet, ať odpovídá dál,“ popisuje svou zkušenost student ekonomiky Roman.

Kromě sumarizace textů je chatbot ve studiu užitečný také jako odrazový můstek pro tvoření vlastních textů. „Když nevím, jak mám začít třeba seminární práci, tak mu napíšu to zadání a on mi odpoví něco, na čem už můžu začít stavět já, dodá mi takovou tu potřebnou omáčku k textu,“ vypráví o dalším využití umělé inteligence studentka španělštiny Marie. Ta španělštinu při studiu také vyučuje a s pomocí chatbotu si již ulehčila přípravu na některé lekce. „Pomohl mi vymyslet různé aktivity, které mohou mým studentům ulehčit učení se,” vysvětluje Marie.

Všichni oslovení studenti upozorňují především na to, že je potřeba si informace získané od chatbota, ověřovat. „Čím víc informací k danému tématu je, tím větší je pravděpodobnost, že budou jeho odpovědi správné. U progresivnějších témat nebo v otázkách, na které třeba není jednoznačná odpověď je dobré snažit se informace co nejlépe ověřit,“ vysvětluje rizika používání jeden z oslovených studentů.

Umělá inteligence se nevyužívá pouze na vysokých školách, ale i na školách středních, kde její výhody začínají žáci zkoumat také. „Umělá inteligence se dá využít na spoustu věcí, třeba programovat základní programovací jazyky jako html javascript,” vysvětluje student střední školy Štěpán. Studuje totiž technický obor a o programování se zabývá i ve svém volném čase. V tomto roce má maturovat. „ChatGPT jsem využil k vypsání slovíček do angličtiny, které potřebuju k maturitě,“ odpovídá na otázku, jestli mu umělá inteligence k absolvování střední školy nějak pomáhá. Škola otázku umělé inteligence nijak výrazně neřeší, podle slov Štěpána nevědí jak by to řešit měli. Samotní učitelé ovšem o umělou inteligenci projevují zájem a ptají se žáků, jak ji mohou využívat.

 

Jak si umělá inteligence poradí s různými druhy úkolů?

Náš investigativní tým redakce Stisku se rozhodl, že umělé inteligenci zkusí zadat různé druhy úkolů, se kterými se jako studenti a novináři setkáváme. Chceme zhodnotit, kdy je pro nás využití nástrojů umělé inteligence vhodné, a kdy bychom se jich naopak měli radši vyvarovat.

Umělá inteligence vs. zpravodajství

Kromě publicistiky jsme se rozhodli nechat umělou inteligenci vypracovat mimo jiné i zpravodajské texty. U těch je pro umělou inteligenci největším problémem aktuálnost, neboť data, se kterými ChatGPT pracuje jsou omezena rokem 2021. V tomto roce byl modelu ukončen takzvaný trénink a jelikož chatbot nemá přístup k internetu, jsou všechny informace, se kterými pracuje založeny na jeho předchozích znalostech.

Při testování zpravodajských schopností umělé inteligence jsme nechali chatbot napsat tři texty. Jeden z nich se měl věnovat jedenáctému září roku 2001, druhý se zabýval kauzou Vrbětice a třetí byl o nedávné inauguraci prezidenta Petra Pavla.

V prvních dvou textech si vedl chatbot poměrně dobře, co se týče obsahu, oba články zmiňovaly všechny známé a dostupné informace, avšak jejich řazení a interpretace byly o něco slabší a text tak připomínal spíše shrnutí toho, co o událostech víme. U třetího textu nenapsal chatbot prakticky žádnou konkrétní informaci a popis akce by se dal použít pro jakoukoliv jinou událost. Na pokyn, aby byla v textu použita i přímá řeč reagovala umělá inteligence vymýšlením si, a to nejen co se týče obsahu přímé řeči, ale také osob, které informaci sdělují.

Umělá inteligence tak může být při tvorbě zpravodajských textů nápomocná především ve vyhledávání informací o historických událostech než v jejich interpretaci.

Umělá inteligence vs. esej

Jak si umělá inteligence poradí s rozsáhlejším žánrem, jakým je například esej? I to jsme se rozhodli ověřit. Téma eseje bylo poměrně obšírné - esej o prezidentce Slovenské republiky Zuzaně Čaputové.

Esej O Zuzaně Čaputové napsaná umělou inteligencí

Zuzana Čaputová se stala prezidentkou Slovenské republiky v roce 2019 a od té doby se stala jednou z nejvýraznějších a nejobdivovanějších politických osobností v Evropě. Její zvolení přineslo novou naději a optimismus do slovenské politiky, kde se v poslední době objevily mnohé problémy a kontroverze.

Zuzana Čaputová se narodila v roce 1973 v Bratislavě a po absolvování Právnické fakulty Univerzity Komenského pracovala jako advokátka a aktivistka v oblasti lidských práv a ochrany životního prostředí. V roce 2018 se rozhodla kandidovat na post prezidenta Slovenské republiky jako nezávislá kandidátka a získala podporu mnoha lidí, kteří chtěli změnu v slovenské politice.

Její kampaň byla zaměřena na témata jako boj proti korupci, posílení nezávislosti soudů a ochranu životního prostředí. Čaputová se vyznačovala svou upřímností, schopností poslouchat a komunikovat s občany a odvahou postavit se proti silám, které bránily reformám a změnám.

V prvním kole volby získala nejvíce hlasů a ve druhém kole porazila svého soupeře s výrazným náskokem. Její zvolení bylo přijato s nadšením a nadějí ze strany mnoha Slováků, kteří viděli v ní silnou a neúplatnou osobnost, která bude hájit jejich zájmy.

Od svého zvolení se prezidentka Čaputová snaží prosazovat změny, které slibovala během své kampaně. Vyslovila se například proti korupci a podpořila nezávislost soudů a právního systému. Také se snaží řešit problémy v oblasti životního prostředí a podporuje iniciativy na ochranu přírody a zdraví lidí.

Její působení v úřadu prezidenta je stále pozorováno a sledováno s velkým zájmem, protože se jedná o relativně novou a neobvyklou postavu v slovenské politice. Nicméně, její nadšení, odhodlání a schopnost komunikovat s občany již získaly mnoho obdivu a podpory, a to nejen na Slovensku, ale i v zahraničí
 

Základní údaje jako rok a místo jejího narození jsou správné, stejně tak informace o kandidatuře na prezidentku a politických ambicích. Zajímavým zjištěním je, že esej není nestranná, právě naopak. Prezidentku Čaputovou vykresluje ve velmi dobrém světle. Jsou použita slova jako například: nejobdivovanější politická osobnost, odvaha postavit se proti silám bránícím reformám a podobně.

Mnozí by určitě s těmito výroky souhlasili, ale celkově text působí spíše propagandisticky, než akademicky. Dále v eseji chybí zdroje, které by mohly poukázat na to, že pozitivní vyjádření jsou výroky někoho jiného a ne naše vlastní názory. Také chybí jakákoliv kritika. Takže i když je text ucelený, reálně se z něj dozvídáme jen málo o působení slovenské prezidentky.

Chybí údaje, kolik procent hlasů dostala, jakým konkrétním způsobem bojuje proti korupci a znečišťování životního prostředí, nebo jakými způsoby hájí zájmy Slováků. Odpovědi je poměrně jednoduché zjistit položením správné otázky umělé inteligenci.

Rychle můžeme zjistit, že Zuzana Čaputová získala v prvním kole 870 415 hlasů a ve druhém 1 056 582 hlasů. Vygenerovaný text by bylo možné použít jako kostru pro esej a přidávat k ní další potřebné informace. Sám o sobě by se však text uplatnil spíše při předvolební kampani než na akademické půdě.

Po zadání dalších instrukcí ve znění: "napiš esej o prezidentce Slovenské republiky, zmiň Pezinskou skládku a zmiň kritiku vlády prezidentky Čaputové" jsme dostali konkrétnější a více podrobnou esej. V textu najdeme drobné gramatické chyby a opět absenci jakýchkoliv konkrétních příkladů.

Umělá inteligence vs. otázky ke zkouškám

Vyzkoušeli jsme také, zda je umělá inteligence schopná pomoct s vypracováním otázek ke zkouškám. Postupně jsme jí zadali dvě otázky.

První se týkala vědy jako způsobu lidského poznávání a čím se liší od jiných způsobů lidského poznávání. Na tuto otázku byla umělá inteligence schopná vygenerovat poměrně rozsáhlý text, který odpovídal na všechny části otázky. Svá tvrzení vysvětlila a podložila příklady, které byly smysluplné, a text byl fakticky správný. Některá slovní spojení nebo věty byly krkolomné, nicméně pochopitelné. Následně na náš pokyn z textu vypsala pět hlavních bodů. První tři body vybral naprosto správně, čtvrtý bod také, ale chybělo z mého pohledu důležité dovysvětlení a pátý bod bych mezi nejdůležitější informace nezahrnula.

Druhá otázka se týkala vzniku internetu a sociálních sítí. Umělá inteligence vytvořila stručný, ale informačně nabitý, a hlavně fakticky správný text. Nezabíhala do detailů a podala jen základní informace, které nicméně jako základ mohou posloužit dobře. Text následně opět zkrátila do pěti nejdůležitějších bodů a v tomto případě se to povedlo bez problémů.

Umělá inteligence tedy umí k vypracování otázek ke zkoušce skvěle posloužit, ale je vždy důležité si ověřit správnost jejího tvrzení, doplnit potřebné informace a pokud požadujeme shrnutí, posoudit, zda vybrala opravdu nejdůležitější informace.

Umělá inteligence vs. formální e-mail

Napadlo nás, že nejen při studiu by se nástroje umělé inteligence dal využít při psaní formálních e-mailů. Zejména novináři jich píšou mnoho a často je opakování všech těch frází a formálních náležitostí příliš zdlouhavé. Zvládne za mě umělá inteligence napsat e-mail respondentovi, se kterým chci dělat rozhovor, tak, abych se ho nebála odeslat?

Zadání znělo poměrně jednoduše, ale bylo velmi konkrétní: jsem novinářka píšící pro web Stisk. Napiš formální e-mail panu XY, se kterým bych chtěla udělat rozhovor, protože byl svědkem loupeže v bance a pomohl dopadnout pachatele.

Formální e-mail respondentovi napsaný umělou inteligencí

Vážený pane XY,

ráda bych Vás požádala o rozhovor týkající se Vašich zkušeností jako svědka nedávné loupeže v bance. Podle našich informací jste se aktivně podílel na dopadení pachatelů, což je velmi důležité pro bezpečnost našeho města.

Jako novinářka pro web Stisk se snažím informovat občany o dění ve městě a ráda bych se dozvěděla více o Vašich zážitcích. Pokud byste měl/a čas, byla bych velmi vděčná, kdybyste si našel/a chvíli pro rozhovor s námi.

Ráda bych Vás ujistila, že náš rozhovor bude zpracován s maximálním respektem k Vašim osobním údajům a soukromí. Pokud byste měl/a jakékoliv dotazy či požadavky, prosím, neváhejte nás kontaktovat.

S pozdravem,

[vaše jméno]
 

S úkolem si umělá inteligence poradila lépe, než jsem čekala. Struktura e-mailu odpovídala té, která se běžně používá. Potěšilo mě, že umělá inteligence v oslovení používá velké písmeno. Z povahy textu se její práce jeví profesionálně, dokonce vyjadřuje emoce a klade důraz na etické normy žurnalistiky, což ani nebylo obsahem zadání.

K psaní e-mailů se pomoc umělé inteligence jeví jako značné ulehčení, asi ji jako pomocníka budu používat častěji. Stále ale budu vše, co si nechám vygenerovat, pečlivě kontrolovat, aby mi umělá inteligence nezpůsobila nějakou škodu či nedorozumění.

Jak bychom měli s výsledky zjištění naložit?

Shrňme si tedy, co můžeme od umělé inteligence očekávat, v čem může být nápomocná a čím může způsobit problémy. Bezpochyby se shodneme na tom, že nám umělá inteligence může v mnoha případech značně ulehčit práci.

Po zadání konkrétních pokynů je schopná vytvořit ucelený text a z něj sumarizovat nejdůležitější informace. Nicméně text často obsahuje chyby, nepřesné informace nebo informace naprosto smyšlené. Proto nám tyto texty mohou sloužit jako předloha nebo kostra našeho výsledného textu, nicméně bez potřebných úprav je vygenerovaný text ve většině případů nepoužitelný.

Je třeba také brát v potaz, že například ChatGPT pracuje jen s daty do roku 2021 a vzhledem k tomu, že nemá přístup k internetu, jsou jeho vědomosti omezené. Základním pravidlem pro používání umělé inteligence tedy je ověřovat si veškeré informace, které nám poskytne.