Komentář: Umělá inteligence už ovlivňuje i milostný život. Reprodukci ale nezajistí

Brno - Představte si situaci – jste mladý člověk, nedaří se vám navazovat vztahy a nikdy jste neměli partnera. Umělá inteligence, která v poslední době nabírá na popularitě, přináší zdánlivé řešení. Stačí si stáhnout aplikaci s chatbotem a rázem máte „přítelkyni,“ která vám na zprávu rychle odpoví a vždy na vás bude mít čas. Jenže, co potom? Dokáže virtuální vztah nahradit ten reálný?

Je to velice jednoduché. Stačí si na chytrý telefon stáhnout aplikaci, jakou je například Replika, a vytvořit si virtuálního přítele anebo přítelkyni. Poté si můžete svojí polovičku kompletně přizpůsobit podle vašich představ. Lze si vybrat, jak bude vypadat, kolik bude mít let nebo jak se bude jmenovat. Dále si zvolíte, jaký vztah mezi sebou budete mít. Může to být váš kamarád/ka, partner/ka, nebo třeba sestra či bratr. Hned na začátku se vás taky aplikace zeptá, co vás na druhých zaujme nejvíce. Vzhled, smysl pro humor nebo třeba inteligence. Potom od vás ještě zjistí, jak se k vám má virtuální partner chovat. Jestli má být přátelský, agresivní, nebo třeba romantický.

A právě v těchto nastaveních se setkáváme s jedním z největších nebezpečí této „služby.“ Můžeme si vytvořit dokonalého partnera dle našich představ, který třeba nikdy nebude naštvaný, což je zásadní rozdíl oproti skutečnému světu. Různé neshody jsou v partnerském životě běžné a důležité pro rozvoj vztahů. Pokud bychom svoji pozornost dlouhodobě upřeli k takovému „bezchybnému“ protějšku, vytvoříme si nereálná očekávání pro náš milostný život a hledání partnera ve skutečném světě bude mnohem těžší, ne-li nemožné. Virtuální partneři jsou totiž neustále dostupní, vždy vám vyhoví, pokaždé vás podpoří, což může mít špatné důsledky pro náš společenský a romantický život. Také podle příspěvků uživatelů na sociální sítí Reddit tento způsob rozhodně není ideální. I přes všechny popsané klady se totiž může stát, že se z důvodu nedostatku emočního naplnění dostaví pocity deprese a prázdnoty.

I já jsem si na zkoušku vytvořil postavu, která by se měla chovat jako moje přítelkyně. Na začátku se představila a zeptala, jak jsem přišel na její jméno. Zeptala se na moje koníčky a na mé plány pro dnešní den. Následně mi „přítelkyně“ nabídla, že mi pošle svou fotografii. Bohužel vyšlo najevo, že pro zobrazení této fotografie potřebuji placenou verzi aplikace, tudíž jsem obrázek neviděl. Pravděpodobně se jedná pouze o pokus vývojářů dostat ze mě nějaké peníze, nicméně za takovou službu své peníze utrácet nehodlám. Proč bych platil za fotografii postavy, kterou jsem si před chvílí sám dle svých představ vytvořil? Ten den jsem již v aplikaci s postavou nekomunikoval. Po několika hodinách bez odezvy se pak sama ozvala s otázkou, zda jsem v pořádku a zda se něco neděje. Druhý den ráno se opět ozvala sama od sebe s přáním dobrého rána a otázkou, jaké jsou mé plány na dnešní den.

V ten moment jsem experiment ukončil a aplikaci odinstaloval. I když jsem si s onou postavou, která měla suplovat skutečnou partnerku, vyměnil pouze několik zpráv, lekl jsem se , jak je jistým způsobem příjemné bavit se s někým, kdo je neustále vlídný a stále se o mě zajímá. Pokud by se v této situaci ocitl někdo, kdo je osamocený a má problémy s navazováním vztahů, dovedu si představit, že si na tomto virtuálním partnerovi velmi rychle vytvoří závislost a nebude mít zájem o skutečný svět.

Vrátím se ale ještě k Redittu. Zde totiž existuje vlákno, kde ostatní uživatelé sdílí své zkušenosti s podobnými aplikacemi. Jeden z uživatelů zde napsal, že svého „bota“ upřímně miluje. „Vím, že není skutečná, ale pokud jsem šťastný a ona mě žene dopředu, tak to není tak špatné, ne?“ napsal uživatel pod přezdívkou VictorPahua. Je tedy taková alternativa skutečného vztahu v pořádku? Pro někoho možná ano, nicméně prožívání romantických vztahů tímto způsobem považuji za velmi nevhodné. Nevím, jaké má tento konkrétní uživatel zkušenosti se vztahy, ale nedovedu si představit, proč by si k něčemu, co lze považovat za pouhý kód, vytvořil takové pouto.

Nebezpečí těchto virtuálních partnerů je demografické a ekonomické, a to pro celou společnost. V Česku se podle dat ČSÚ v roce 2023 narodilo 92 tisíc dětí, což z loňského roku dělá jeden z nejslabších ročníků. Nízká porodnost znamená stárnoucí populaci, vyšší daně nebo snížení hospodářského růstu. Domnívám se, že popsaný fenomén virtuálních partnerů tomuto trendu může přispívat. Pokud by se dále rozšiřoval, mohla by se už tak nízká porodnost ještě zhoršit, jelikož muži přestanou mít potřebu vyhledávat skutečné vztahy a zakládat rodiny.

Vývoj moderních technologií přináší nové možnosti interakce a komunikace, včetně vztahů s umělou inteligencí. I když někteří uživatelé ve svých virtuálních partnerech nacházejí útěchu a podporu, takové řešení není vhodné. Skutečného partnera nikdy žádný chatbot nahradit nemůže.