Obraz chudoby v médiích se mění, vysvětlil sociolog Stanislav Biler

Brno - Jak média informují o chudobě? V rámci cyklu Vektor chudoby to ve čtvrtek přišel na Fakultu architektury Vysokého učení technického (FA VUT) objasnit sociolog a spisovatel Stanislav Biler. Jako jeden z prvních novinářů procestoval nejchudší české regiony, o kterých napsal několik článků.

Prezentování chudoby v mediálním prostoru závisí na tom, jak často se s ní novináři setkávají. „Hlavní hodnotová změna u novinářů podle mě probíhá v posledních letech. Média přichází o peníze a prestiž, kterou měly v devadesátých letech, takže redaktoři chudnou. Tím se přibližují k chudším lidem a začínají o nich informovat úplně jiným způsobem,“ řekl Biler. Většinu novinářů najdeme v Praze nebo v Brně. Naproti tomu regionální redakce jsou malé, o chudobě lidí mimo velká města se tak stále moc nedozvídáme.

„Když se podíváme do minulosti, tak od roku 1989 sledujeme fetišizaci bohatých. Bohatství je projevem úspěchu. Že máme i nezaměstnané a chudé, to byl vlastně taky úspěch, protože to znamenalo, že se vzdalujeme komunistické společnosti, která tu byla předchozích čtyřicet let,“ vysvětlil sociolog. Média podle něj v porevoluční době byla téměř nekritická k tehdejší Klausově vládě a kopírovala její neoliberální politiku. Chudší lidé tím ztratili v médiích zastoupení. Ve světě tuto mediální změnu vidíme už dříve, když se dostali k moci Margaret Thatcher a Ronald Reagan. „Zpoza hranic se na novináře vyvalil svobodný svět, na který nebyli zvyklí a nevěděli, jak v takové situaci fungovat. Velká část šéfredaktorů byla v době po revoluci velmi mladá, okolo pětadvaceti let. V dnešní době by si nejdřív museli projít pořádným mediálním provozem, ale to v té chvíli nebylo možné,“ dodal.

Ekonomická situace v Česku se dál zhoršovala a počet nevymahatelných exekucí se rychle zvýšil. Proto od roku 2000 vznikají soukromí exekutoři s vysokými odměnami, dluhy rostou a chudých přibývá. O osm let později ekonomikou zahýbala globální hospodářská krize, z jejíž následků se Česká republika zotavovala až do roku 2015, téměř nejdéle v Evropě. Novináři něvěděli, jak psát o dlouhodobě chudnoucí části společnosti. „Velmi dlouho trvalo, než si média vůbec všimla a pochopila rozsah toho, o čem se dnes mluví jako o exekuční epidemii. Šíleným způsobem potom pokrývají lidi okolo ekonomické krize v roce 2008. Když zabrousíte do tehdejších médií, tak tvrdila to stejné co tehdejší vláda. Respektive to, co tvrdil ministr financí Kalousek nebo ministr sociálních věcí Drábek. To znamená, že se musí škrtat,“ uvedl Biler. Chudší lidé i nižší střední třída se tak v médiích stávali spíše statistikou než opravdovými lidmi.

„Projekt Vektor chudoby jsme zahájili minulou zimu a má za úkol vymýšlet a přibližovat možnosti, jak můžeme zmírnit dopady chudoby. Například přemýšlíme nad dostupnějším bydlením a udržitelnou mobilitou. Téma se nám prolíná celým semestrem i ve výuce a ještě k tomu pořádáme akce nejen pro studenty, ale i pro veřejnost,“ představil projekt proděkan pro vnější vztahy FA VUT Rostislav Koryčánek. Hlavním záměrem bylo podle člena koordinačního týmu spojení tématu chudoby s architekturou. „Myslím si, že tenhle cyklus je obecně hodně důležitý. Propojení s architekturou je v něčem unikátní a je potřeba,“ zhodnotil přínos akce magisterský student Tomáš Vondrák.