Darováním jídla lze bojovat proti plýtvání
Homepage
Praha – Druhým nejlepším způsobem, jak naložit s přebytečným jídlem, je jeho darování lidem v nouzi. Nad ním stojí prevence, která zahrnuje například omezení nadprodukce nebo nevyhazování potravin kvůli jejich vzhledu. Vychází to z pyramidy odpadu, konceptu používaného v textech týkajících se životního prostředí. Bojovat proti vyhazování jídla a zároveň pomáhat lidem, kteří by jinak mohli skončit o hladu, se snaží Česká federace potravinových bank (ČFPB). Ta zastřešuje všechny takovéto banky v zemi.
„Přes polovinu potravin získáváme od obchodních řetězců, odtamtud je vozíme na roztřídění do našich skladů a poté do více než tisíce odběratelských organizací, které je předají například lidem bez domova,“ popsala ředitelka ČFPB Veronika Láchová. Obchody podle ní bankám poskytují hlavně jídlo, kterému se blíží doba spotřeby. Od roku 2018 mají supermarkety s plochou nad 400 čtverečních metrů povinnost takto darovat bezpečné, ale neprodejné potraviny. Pod to spadají mimo jiné produkty, které jsou deformované nebo mají špatnou etiketu.
Dvanáct procent potravin zajišťuje bankám celostátní sbírka, která se koná na jaře a na podzim. „Bereme ji spíše jako věc marketingu, ale je důležitá, protože skrze ni získáváme trvanlivé potraviny,“ vysvětlila Láchová. V podzimní sbírce lidé pro potřebné nashromáždili 520 tun jídla. „Roste množství potravin darovaných online. Ty letos tvořily třicet procent celého objemu,“ informoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) Tomáš Prouza. Poukázal také na to, že darování jídla přes internetové obchody, jakými jsou například Košík nebo Rohlík, není náročné na množství dobrovolníků pracujících pro sbírku.
Spolek Zachraň jídlo se rozvozu potravin nevěnuje, ale zaměřuje se na osvětu. V roce 2020 připravil kampaň Darování jídla šetří klima. Ta se soustředí na možnost darování jídla ze závodních a školních jídelen, které vaří ve velkém objemu. „Překážkou jsou pro nás přísné hygienické normy. Jídla z jídelen se musí udržovat v teplém stavu a vydat nejpozději čtyři hodiny po přípravě,“ přiblížila manažerka projektu Denisa Rybářová. Sama se nediví, že pak jídelny nadbytečné porce raději vyhodí.
Názory odborníků zazněly na konferenci Potravinový odpad a cesty k jeho efektivnímu předcházení, kterou pořádal SOCR ČR jako součást cyklu Za pět dvanáct. Z výsledku vědeckého projektu Drawdown vyplývá, že snižování plýtvání potravin je třetím nejúčinnějším způsobem boje s klimatickou krizí.