Komentář: Taky máte déjà vu? Schyluje se k vyslovení nedůvěry vládě
Homepage
Česko - Nezvládnutá koronavirová krize, výlet do Moskvy nebo střet zájmů. Problémy, které jsou trnem v oku nejen opozičním poslancům, ale i spoustě Čechů. Konečně už připadá v úvahu vyslovit nedůvěru Babišově vládě a hlasovat o rozpuštění poslanecké sněmovny. Už podruhé v jednom funkčním období.
Stejně jako před třemi lety, se nad osudem vlády Andreje Babiše stahují mračna. Podle včerejších plamenných proslovů předsedů koalice SPOLU, je nutné co nejdříve hlasovat o nedůvěře vládě. A nejsou v tomto názoru sami. Podivuhodnou schopností Babiše je to, že i strany z opačných konců politického spektra mohou najít společnou řeč. Vždyť i poslanci SPD a KSČM se netají svými antipatiemi k současné vládě.
Prudká eskalace událostí posledních dnů jen přilévá olej do ohně. Páteční zveřejnění zprávy auditu potvrzujícího premiérův střet zájmů, je pro mnohé poslední kapkou. Vypadá to, že holding Agrofert bude muset neprávem načerpané dotace vracet státu. Přes typickou Babišovu reakci, ve které se opět odkazuje na bruselské spiknutí, závěr auditu zní jasně. Premiér stále Agrofert ovládá, přes jeho předání do svěřenských fondů.
Historie se opakuje
Aby to ale náhodou nebylo málo složité, prezident v pátek prohlásil, že za případného prohlášení nedůvěry vládě, nechá Babiše dovládnout v demisi až do říjnových voleb. Tento velmi kontroverzní krok odrazuje mnohé poslance od hlasování pro nedůvěru. Ivan Bartoš k situaci řekl, že kvůli hrozbě demise nepovažuje prohlášení nedůvěry za vhodné řešení.
Kdo si vzpomene na rok 2018, hned mu prezidentovy výroky o demisi zdají reálnější. Tehdy vláda v demisi vydržela neuvěřitelných šest měsíců. Způsob, jakým si prezident vykládá ústavní zákony je velmi neobvyklý. Nechal se slyšet, že po odhlasování o rozpuštění poslanecké sněmovny je jen na něm, jestli to uskuteční. Podle ústavního článku 35 však jde o prezidentovu povinnost. Je tedy Česko ještě země, která ctí své zákony?
Symbolické ale důležité gesto
Přestože někdo může vnímat vyslovení nedůvěry půl roku před volbami, jako zbytečné, není tomu tak. I v případě, že by došlo k minimálním změnám a termín parlamentních voleb zůstal stejný, je důležité vyjádřit nesouhlas. Koneckonců jak krásná by to byla ironie, kdyby vláda, kterou držela u moci podpora komunistů, padla kvůli jejich vyslovení nedůvěry.
