Brno nově obstaralo tisíc popelnic na bioodpad

Brno - Od začátku dubna se po celém Brně objevují hnědé popelnice na bioodpad. Společnost SAKO, která se stará o svoz odpadu v Brně, je bude vyvážet jednou týdně.

Brno pořídilo za dotace ze Státního fondu životního prostředí tisíc hnědých popelnic určených pro bioodpad z domácností. Budou se vyvážet jednou za týden. Současně s novými popelnicemi budou fungovat už zavedené způsoby, jak se zbavit bioodpadu. Rozmístění nových popelnic naleznete zde.

Bioodpad bude SAKO svážet na kompostárnu. V plánu je i přeměna bioodpadu na bioplyn. Brněnští radní si dávají za cíl vybudovat centrální kompostárnu a stanici na výrobu bioplynu do roku 2023. Zatím funguje centrální kompostárna v Brně-Černovicích.

Do dubna letošního roku měli lidé možnost bioodpad z domácností a zahrad dovézt na sběrná místa, kde jim ho zdarma přijali. Ve Stránicích v okolí rodinných domů je navíc umístěno čtyři sta hnědých popelnic. V městských částech Bohunice, Černovice, Jundrov, Kníničky, Komín, Medlánky a Žabovřesky lze využít službu mobilního sběru bioodpadu, který probíhá podle harmonogramu. Tyto možnosti jsou stále dostupné i po plošném zavedení hnědých popelnic.

Do nových popelnic lidé mohou dávat slupky, zbytky ovoce a zeleniny, skořápky z vajec (nejlépe rozdrcené), kávovou sedlinu, pytlíky od čaje, zeminu z květináčů i rostliny, popel z dřevěného uhlí nebo například pecky a semínka.

Naopak do nich nepatří maso, kosti, mléčné výrobky, oleje ze smažení, exkrementy, rostliny napadené plísní, cigaretové nedopalky, plast, kovy, kamení a stavební suť. Takovéto věci buďto mohou kompost nakazit plísní nebo patří mezi nekompostovatelné.

Vedení města sledovalo v posledních třech letech svoz bioodpadu v Masarykově čtvrti. Množství se odvíjelo od ročního období. V zimě byly popelnice o objemu 240 litrů skoro prázdné. Naopak v sezóně, kdy se lidé starají o zahrady, popelnice často kapacitně nestačily. Lidé pak dávali bioodpad do plastových pytlů vedle popelnic. To pak zdržovalo popeláře při odvozu, jelikož museli každý pytel vysypat a následně někam vyhodit.

I když mluvčí města v tiskové zprávě uvedla, že svoz a zpracování bioodpadu v Masarykově čtvrti bylo finančně náročnější, kompostování je stále nejlevnější variantou. Odhadem tvoří bioodpad z domácností třetinu celkového komunálního odpadu. Kompostování přitom může město využít na již zmíněný bioplyn. Stejně tak z něj vzniká kompost, který Centrální kompostárna prodává lidem ve třech různých provedeních a slouží k přírodnímu hnojení rostlin.