Proti covidu je očkovaná více než polovina Čechů, proti chřipce málokdo

Praha — Podzim je období, které přeje virovým onemocněním. Přestože dennodenně člověk slýchá především o problémech s covidem-19, ordinace praktických lékařů se čím dál více plní pacienty s chřipkou. Díky opatřením souvisejícím s koronavirem se loni toto onemocnění nemělo šanci příliš šířit, letos je ale situace jiná.

Dle dlouhodobé statistiky Světové zdravotnické organizace pro Evropu zasáhne chřipka každoročně pět až patnáct procent celosvětové populace. Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí je to dokonce deset až třicet procent. Způsobí tak ročně zhruba sedmdesát tisíc úmrtí. Možnost očkování proti chřipce je už od poloviny minulého století. Největší podíl očkovaných v Evropě patří Velké Británii, kde vakcínu obdrželo přes sedmdesát procent populace. Naopak Češi patří v Evropě k těm nejméně proočkovaným národům. Očkování proti chřipce má v České republice jen pět procent obyvatel. „Vakcinaci obecně nemáme příliš podchycenou, o chřipce nemluvě. Podobně zdráhavý přístup vidíme i teď, co se týče zákeřného koronaviru,“ popisuje ředitelka zdravotní péče pro ČR firmy AstraZeneca Jarmila Dolečková. Prevence je přitom podle ní důležitější než samotná léčba, a to u kteréhokoli z virů. „Chřipka může mít velmi závažný průběh, a to i u mladých lidí. V některých případech je až fatální,“ varuje Dolečková.

Studentů je přitom naočkováno jen 16 procent, za život se však s tímto onemocněním setkalo přes devadesát procent z nich, jak vyplývá ze zhodnocení proočkovanosti proti chřipce u této kategorie. „Co se týče důvodů proti vakcinaci, na prvním místě bylo přesvědčení studentů o její nedůležitosti, dále pak holý fakt, že zkrátka nejsou zastánci očkování obecně. Jako třetí důvod uváděli, že jim to nedoporučili známí,“ říká výzkumnice Eva Rudková.

Najdou se však i tací, jejichž přístup se od většiny liší. „Já se pravidelně očkuji už od dětství. Žijeme totiž v jedné domácnosti s babičkou, která patří do rizikové skupiny, a chceme ji tak ochránit,“ vysvětluje studentka pedagogiky Martina Maléřová. Naočkovanou má celou rodinu, přesto však její mladší bratr chřipku loni prodělal. „Je pravda, že se nakazil, ale myslím, že nebýt té vakcíny, mohl mít o něco horší průběh,“ dodává Maléřová.

Studentka bezpečnostních studií Natálie Snášelová naopak zastává ohledně vakcín odmítavý názor. „Očkování proti chřipce mi přijde jako naprostá banalita. Myslím si, že se jedná o jedno z méně vážných onemocnění, které se dá vyléčit poměrně jednoduše doma,“ namítá Snášelová. Lidé by dle ní měli především posílit svou přirozenou imunitu, a ne vše hned řešit pomocí vakcinace či pilulek.

Jednou z nevýhod očkování proti chřipce je nutnost jeho každoročního opakování. „Nyní se nacházíme ve fázi přípravy, prevence a aplikace očkovacích látek. To bude pokračovat několik měsíců, tak aby imunita byla v době případné epidemie již připravena,“ uvádí zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny Jitka Vojtková. Nejrizikovějším obdobím jsou podle ní zimní měsíce, převážně leden a únor.

Níže si lze poslechnout část rozhovoru s Natálií Snášelovou o jejím názoru na dané téma.