Recenze: Justice League na druhý pokus. Podle vize Zacka Snydera

Homepage

Recenze: Justice League na druhý pokus. Podle vize Zacka Snydera
Přetočení filmu trvalo režisérovi Snyderovi čtyři roky. A diváci si k jeho zhlédnutí musí vyčlenit čtyři hodiny. Foto: Warner Bros.

Liga Spravedlivých podruhé, tentokrát přesně tak, jak si film od začátku představoval Zack Snyder. Jak se na kvalitě filmu odrazily čtyři roky práce? A ocení průměrný divák tyto změny?

Česká republika - Když se roku 2017 v kinech po celém světě objevil očekávaný film Justice League (Liga Spravedlivých), mnoho diváků tehdy z promítacích sálů odcházelo zklamaných. Postupně ale vyšlo najevo, že režisér Zack Snyder projekt kvůli tvůrčím neshodám a osobním problémům opustil ještě před vydáním filmu do kin. Do čela filmu poté studio Warner Bros. postavilo Josse Whedona, režiséra filmů The Avengers a Avengers: Age of Ultron.

Nejdříve se mělo za to, že Whedon už má pouze dokončit pár zbývajících scén, které zbývá natočit, a dotáhnout film do obstojné podoby, ve které by mohl být promítaný v kinech. Hlavně díky Snyderovi ale postupně vyšlo najevo, jak moc rozdílná byla jeho vize od konečného produktu. Následně se vzedmula obrovská kampaň #ReleaseTheSnyderCut za zveřejnění původní verze filmu tak, jak si ho představoval režisér Zack Snyder. Když se do kampaně přidali i herci Ben Affleck (Batman) a Gal Gadot (Wonderwoman), studio Warner Bros. konečně svolilo. V roce 2021, téměř čtyři roky po uvedení filmu do kin, tedy máme na streamovací službě HBO GO možnost zhlédnout rozšířenou verzi Justice League – v takové podobě, jaké si Zack Snyder přál.

Hlubší příběh, ale s vycpávkami

Už při pohledu na celkovou délku filmu je naprosto jasné, do jaké míry byl film před svým vydáním v roce 2017 osekaný. Snyderova verze s úctyhodnými čtyřmi hodinami je dvakrát delší, než původní Whedonův film. Bohužel se snímek místy velice vleče, a trochu to působí dojmem, že poté, co dostal Snyder od Warner Bros. bianco šek na přetočení, nechal se krapet unést. Film je totiž prošpikovaný pasážemi, které pro Justice League nemají žádný akutní význam, ale slouží spíše k navnadění diváka na pokračování - u kterého ale dnes vůbec není jisté, jestli nakonec vyjde. Hodně přebytečně působí nový člen Justice League, který se objeví v závěru filmu (a kterého nechci spoilovat) a scéna s Jokerem. Zejména přidání Jokera do filmu má snad jediný účel ten, aby tvůrci Jaredu Letovi dali šanci znovu se objevit v masce tohoto ikonického záporáka, a trochu napravit to, jak kontroverzně ve filmu Suicide Squad vypadal.

Určitě se ale nedá říct, že všechny nové scény ve Snyderově verzi jsou pouhé vycpávky. Například superhrdina Cyborg se konečně dočkal pořádného backgroundu a vlastní příběhové linky. Ne nadarmo sám Snyder v roce 2017 tvrdil, že vystřižením Cyborgových scén studio připravilo Justice League o duši. Více prostoru poskytl Snyder i ostatním členům týmu. Flash se tedy při bojových scénách zapojuje do akce, a už to nepůsobí dojmem, že je většinu filmu na střídačce.

Celkově Snyderova Liga není tolik matoucí jako původní film, vše je srozumitelně vysvětleno a není potřeba velké množství expozice. A konečně i padouch Steppenwolf má nyní větší hloubku. Zatímco v původním filmu se na Zemi objevil prakticky bez vysvětlení, a šlo jen o generickou hrozbu z vesmíru, ve Snyderově verzi je vysvětleno, že ve skutečnosti slouží Darkseidovi, velkému dobyvateli světů. Na jednu stranu díky této změně Steppenwolf získal motivaci, kterou v původní verzi postrádal, na stranu druhou je ale Darkseid vzhledem i samotným svým konceptem až příliš podobný Thanosovi z Marvelu, kterého Avengeři na filmových plátnech porazili před dvěma lety. Ponechme stranou debatu, zda se v komiksech dříve objevil Thanos nebo Darkseid a kdo od koho opisoval, faktem je, že DC má spoustu jiných záporáků galaktického formátu, kterého mohlo ve filmu použít a více se tak odlišit od Marvelu. Například Brainiac by byl lepší volba.

Když studio Warner Bros. přizvalo Josse Whedona k dotočení Ligy, očividně se pokusil do světa DC přinést to, co mělo u Marvelu úspěch. Ve verzi z roku 2017 se tedy v hojném počtu objevovaly různé krátké skeče pro odlehčení atmosféry. Jenže to, co si ve filmu může dovolit Iron Man, se k Batmanovi prostě nehodí. Snyder se proto většiny těchto nucených vtípků zbavil, a jeho verze působí ponurejším, dospělejším dojmem. Což je atmosféra, které by se DC filmy určitě měly držet.

Jak Snyder (pře)pudroval Ligu

Na první pohled je tou nejvýraznější vizuální změnou design hlavního záporáka Steppenwolfa. Ve Snyderově verzi mu filmaři přidali masivní zbroj, hlubší hlas a celkově mohutnější a statnější postavu. Konečně tedy působí jako velký válečník, kterým je. Menších vzhledových úprav se dočkali i hrdinové Superman a Cyborg, ty jsou ale téměř nepostřehnutelné. Cyborg stále zůstává z hlediska vizuálu nejslabším článkem celého filmu. Hlava herce, která je počítačově přidána k CGI tělu, vyvolává efekt „uncanny valley“. V akčních scénách je tento nedostatek méně výrazný, ale ve chvílích, kdy celý tým Justice League stojí na místě a formuje plán, působí Cyborg jako pěst na oko. Cyborg má ve Snyderově verzi mnohem větší roli, proto si určitě zasloužil větší rozsah vizuálních změn po vzoru Steppenwolfa, který – stejně jako jeho obludní poskoci – vypadá opravdu dobře i ve statických scénách.

Slastí pro oko jsou naopak scény se superhrdinou Flashem, který oplývá nadpřirozenou rychlostí a částečně dokáže ohýbat čas. Takový hrdina by se pochopitelně neobešel bez zpomalených záběrů, a blesky, které se při použití jeho schopností objevují, působí vizuálně velmi dobře. Snyder se ale bohužel do zpomalených záběrů očividně zamiloval, a nadměrně je používá i v pasážích, ve kterých velký smysl nedávají – například akční scény s Batmanem. Tyto záběry mají nepochybně za cíl diváka oslnit, v takto vysoké míře ho ale pouze vytrhují z akce a prodlužují už tak dost vleklý film.

Stará Liga zmate, Snyder uspí

Nová verze Justice League je z narativního pohledu bezpochyby lepší, než Liga z roku 2017. Vyplatilo se ale na tohle čekat čtyři roky? Spíše ne.

Průměrnému divákovi, který není zcela zasvěcený do světa DC, nelze v konečném důsledku doporučit ani jeden z filmů. Zatímco první verze je lidově řečeno zmatený maglajs, Snyder zase do filmu vrátil všechny scény, které původně chtěl, a ještě pár scén přidal k tomu. Některé pasáže přitom byly vystřiženy z dobrých důvodů, a i když je vynecháme, tak zbytek filmu určitě není nic, kvůli čemu by se průměrnému divákovi vyplatilo obětovat čtyři hodiny svého života.

Justice League tak zůstává pouze smutným příběhem o netrpělivosti filmového studia a velké vizi režiséra. Je to film, na kterém je krásně znázorněno všechno to, co DC se svými filmy dělá špatně. Co nejdříve chtěli napodobit úspěch marvelovských Avengerů, a tak přišli s Justice League. Ale zapomněli předtím představit své hrdiny a hlavního padoucha Darkseida. Marvel si s tímto dal práci deset let, takže je jasné, že během jednoho filmu se to DC nemohlo podařit. Snad jen můžeme doufat, že se v roce 2025 nedočkáme v kinech filmu Justice League: Zack Snyder’s Final Extended Edition.

Další články o stisk online