Den lesů nové generace u Brna přinesl vzdělání i zábavu pro celou rodinu

Brno - Akce Den lesů nové generace u Brna nabídla návštěvníkům nejen množství informací, ale také příjemnou procházku lesem za slunného počasí. Program završilo společné opékání špekáčků zdarma. Událost se konala 18. října od 10 do 16 hodin v okolí brněnské přehrady.

Návštěvníci se mohli na akci vydat buď přes louku, nebo lesem, případně dorazit autem. Parkování bylo na louce přímo u začátku naučné trasy. Z lesa se ozývaly dětské hlasy – dětí zde bylo opravdu mnoho, především těch mladších. Právě na ně byla akce z velké části zaměřena. Odborníci však své znalosti a zkušenosti přizpůsobovali věku i zájmu návštěvníků, takže si přišli na své i dospělí.

U vstupu každý obdržel plánek trasy a tajenku, za jejíž vyplnění čekala děti na konci odměna. Druhým stanovištěm na trase byl Český červený kříž, kde si účastníci mohli nejen popovídat o první pomoci, ale i prakticky vyzkoušet různé situace – například jak postupovat při dušení jídlem, epilepsii či srdečním infarktu. Před koncem trasy pak návštěvníky čekal Kynologický záchranný tým.

Další aktivitou bylo sázení stromků, které si vyzkoušela i návštěvnice Matzkeová se svým synem. „Stromky sázíme doma na zahradě běžně, ale tohle je poprvé na takové akci,“ říká návštěvnice. V momentě natáčení měli za sebou už sedm stromků a chystali se na osmý. Mezitím na sadbu dohlíží revírník Hynek Fryštenský. „Jde o to, aby si to lidé zkusili, měli z toho radost a pochopili, co to obnáší. Že se sází podle vyhlášky a že každá dřevina má jiné růstové schopnosti,“ vysvětluje. Kolem druhé hodiny už bylo zasazeno přibližně 600 stromků a osázena zhruba polovina připravené plochy.

Na další zastávce, zaměřené na pěstování lesa, se návštěvníci dozvěděli, co se děje, když stromky vyrostou – jak se kácí a podle čeho se vybírají ty, které zůstanou. Revírník Martin Nováček zde navíc předvedl názornou ukázku, jak se počítá objem dřeva.

Znalost objemu dřeva je důležitá i proto, že podle něj jsou dřevaři placeni. Revírník Martin Nováček vysvětluje, že stromy určené k těžbě se označují tečkou, zatímco cílové stromy – tedy ty, které zůstanou – jsou označené kruhem kolem kmene. Jako cílové se vybírají statnější stromy s větším přírůstem.

Jedna z posledních zastávek na trase se věnovala vracení vody lesu. Kromě chytání rybiček na magnet, které pobavilo hlavně děti, se návštěvníci dozvěděli, co má Správa toků na starosti. Ta se kromě vydávání stanovisek zabývá také opatřeními proti povodním a budováním tůní. „Momentálně největší stavbou je jez na Dyji za zhruba 80 milionů korun, díky němuž bude možné zavodňovat CHKO Soutok,“ uvedl vedoucí Správy toků Pavel Hopjan.

Po stanovišti o vodě následoval stánek věnovaný klíšťatům – místo, kde se vyvracejí mýty a připomínají správné zásady, jak se chránit. Děti tam navíc v lese hledaly jejich plyšové napodobeniny a za odměnu je mohly sebrat obrovskou dřevěnou pinzetou.

„Je to mýtus,“ odpovídá na otázku pedagog Zdeněk Vacek z České zemědělské univerzity. „Bylo zjištěno, že klíšťata jdou na některé krevní skupiny o dvě až tři procenta více nebo méně, takže je to zanedbatelný rozdíl.“ Podle něj nepomáhá ani rozmarýn, levandule nebo vitamín B. „Nejlepší ochranou je koupit si v lékárně certifikovaný repelent,“ dodává Vacek.

Návštěvník Martin Tlachač odchází od stánku s jasným poznatkem - nejlepší je klíště odstranit hned v lese, nečekat, až se člověk dostane domů. „Nejrychlejší operace je ta nejlepší. Prostě ho vytrhnu a je konec,“ říká Tlachač. Důležité je také klíště nedráždit, jinak se může vyzvracet.

Více informací o klíšťatech, včetně aktuálního stavu jejich aktivity, nabízí mobilní aplikace Klíšťapka. Tu lze stáhnout na Android i iOS, případně využít i webovou verzi.

Vzdělávací okruh byl zakončen opékáním špekáčků s posezením. Na výběr byly tři typy podle nařezání – klasické, chobotničky a spirálky. Návštěvníci si tak mohli odpočinout a vstřebat nové poznatky před cestou domů.