Teplárny Brno plánují více dobíjecích stanic pro elektromobily

Domácí

Teplárny Brno plánují více dobíjecích stanic pro elektromobily
Jedna z dobíjecích stanic Tepláren Brno se nachází v Galerii Vaňkovka. Foto: Zdeněk Výboh
GALERIE collections

Brno - Teplárny Brno nedodávají pouze teplo, ale také elektřinu. Tou zásobují mimo jiné také 90 veřejných dobíjecích stanic po Brně. Do budoucna jich ale plánují ještě více. „Cílem je vybudování 500 veřejných dobíječek do roku 2030, které by tak celkem nabídly 1000 dobíjecích míst,” prozradil na úterní debatě s veřejností obchodní ředitel Tepláren Brno Pavel Slavík.

Společnost buduje v Brně veřejné dobíjecí stanice již čtvrtým rokem. Plánuje je rozšířit po celém městě. „Chceme podporovat bezemisní dopravu, aby se nám tady žilo lépe. Spolupracujeme s městskými částmi na vytipování nejlepších možných bodů pro dobíjecí stanice,“ sdělil ředitel Pavel Slavík. Projekt se připojuje k závazku snížit v Brně do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 40 %.

Velké rozšíření společnost plánuje také na Červeném Mlýně, kde v květnu roku 2020 otevřela jednu z prvních veřejných dobíjecích stanic ve městě. V této lokalitě vznikne dobíjecí hub, na místě chtějí postavit až 50 stanic pro dobíjení automobilů. „Zákazníci budou mít možnost pomalejšího i rychlejšího nabíjení. Chceme, aby majitelé elektromobilu mohli efektivně plánovat své cesty,“ pokračoval ředitel brněnských tepláren.

Velkou výhodou nového dobíjecího místa bude právě možnost rychlého dobíjení. Majitelům elektromobilů se tak zkrátí doba čekání. Tuto možnost zatím nabízí pouze čtyři veřejné dobíjecí stanice v Brně. „Bude jich víc a víc. Cílíme s nimi na strategická místa, jako jsou například sportoviště či restaurace. Na sídlištích plánujeme pokračovat v pomalém dobíjení, jelikož tam auta stojí dlouho,“ komentoval vedoucí oddělení elektromobility Tepláren Brno Jaroslav Kolman.

Ne každý je ale s provozem veřejných dobíječek spokojený. Kritikům vadí zejména vysoké ceny. „Jejich dobíjecí stanice jsou výrazně dražší než konkurence. Pokud u nich za kilowatt zaplatím 9,80 koruny, tak vlastnit elektromobil přestává mít smysl,“ stěžovala si dlouholetá majitelka elektromobilu Eva Pokorná. Například E-on či ČEZ, další brněnští provozovatelé dobíjecích stanic, si účtují za stejný výkon o téměř dvě koruny méně. Brněnské teplárny požadavky na zlepšení ceny vnímají. „Plánujeme s tím něco dělat. Při cenotvorbě musíme zohledňovat více věcí, nejen cenu, kterou bychom chtěli,“ reagoval ředitel Pavel Slavík. Městská společnost již sbírá zpětnou vazbu a hledá také dotační možnosti. Velké náklady vynaloží například na budování zmíněných hubů, což se promítne i do ceny elektřiny.

Teplárny prozatím u dobíjecích stanic nabízí bezplatné parkování. Zda bude obsazení stanic i nadále zdarma, je podle obchodního ředitele ve hvězdách. „Vozidla na stanicích zůstávají delší dobu, než je potřeba. Snižují tak jejich využití a brání dobíjení ostatních elektromobilů. Nechceme z dobíjení vytvořit nástroj na generování profitu, hledáme vhodné řešení,“ přiznal ředitel Pavel Slavík.

Vyhlídkovým bodem pro Brno by mohl být rok 2035, kdy EU plánuje zákaz nových vozidel se spalovacími motory. Evropská komise v roce 2026 znovu posoudí, zda je toto opatření opodstatněné. „Se situací v roce 2035 v našem plánu počítáme, jsme na to připraveni. Rozvoj sítě dobíjecích stanic je na vzestupu, snaží se udržovat tempo s růstem počtu elektromobilů,“ shrnul postup ředitel Pavel Slavík. V průběhu dalších let se do budování menších dobíjecích stanic plánuje připojit také město, které zatím iniciativu Tepláren Brno pouze podporovalo.

Dramaticky budoucnost nevidí například vedoucí oblasti udržitelné dopravy z Centra dopravního výzkumu Leoš Pelikán. „Přechod od spalovacích motorů k elektromobilitě nebude tak drastický, jak to může vypadat. Z roku na rok nedojde ke kompletní obměně vozového parku za elektromobilitu. Pokud si v roce 2035 koupíte auto se spalovací motorem, vydrží vám klidně do roku 2050, možná i déle,” uzavřel expert na udržitelnou dopravu.

Další články o stisk online