Jak se bránit dezinformacím: Workshop s Tomášem Kriššákem o ověřování informací a kritickém myšlení

Homepage

Jak se bránit dezinformacím: Workshop s Tomášem Kriššákem o ověřování informací a kritickém myšlení
Tomáš Kriššák je odborníkem na informační bezpečnost, který se zaměřuje na kritické myšlení a mediální gramotnost. Dlouhodobě pracuje na projektech podporujících tyto dovednosti napříč generacemi. Vystudoval politologii na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů v Banské Bystrici. Z osobního archivu Tomáše Kriššáka. Foto: Tomáš Kriššák

V dnešní době, kdy se internetem šíří nejen pravdivé informace, ale i hoaxy, je důležité si uvědomit, že tento nástroj může být skvělým sluhou, ale i zlým pánem. Umět se orientovat v přívalu zpráv a kriticky hodnotit jejich pravdivost je velmi důležitá schopnost, která nám může usnadnit online orientaci. Jak poznat dezinformace, nenechat se napálit hoaxy a získat jistotu v digitálním světě plném manipulací?

Workshop „Od hoaxů k porozumění“, který se uskuteční online 17. března, nabídne praktické nástroje pro ověřování informací a kritické myšlení. Pod vedením experta na informační bezpečnost Tomáše Kriššáka se naučíte, jak rozeznat falešné zprávy a efektivně na ně reagovat. Workshop je zprostředkováván Ústavem slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a začíná ve 14:00.

Jako součást pozvánky na workshop „Od hoaxů k porozumění“ jsme se s Tomášem Kriššákem spojili, a připravili krátký rozhovor, ve kterém zdůraznil význam kritického myšlení a ověřování informací v dnešní době.

Proč je v dnešní době důležitá schopnost rozpoznat nepravdivou informaci na internetu?

Fenomén dezinformací a podvodných zpráv je dnes všudypřítomný. Setkáváme se s ním nejen na internetu, ale i v reálném životě, kdy lidé, kteří získají určitou nepravdivou informaci online, ji pak šíří dál i mimo internet. V dnešní době, kdy lidé činí rozhodnutí ovlivňující jejich zdraví, majetek a psychiku podle poznatků z internetu, je klíčové umět odlišit pravdivé informace od těch nepravdivých.

Co Vás osobně vedlo k zájmu o informační bezpečnost a boj proti dezinformacím?

Můj primární zájem začal už v mladém věku, ale změnil se, když jsem studoval politologii. Tehdy jsem začal více chápat informační prostor, fungování médií a jejich vliv na veřejné dění. Čím víc jsem se angažoval v tomto tématu, tím víc mi na něm záleželo. A přelomovým rokem pro mě byl asi rok 2014, kdy ruská raketa sestřelila malajsijské civilní letadlo. Rusko šířilo nepravdivé a manipulativní informace, které měly velký vliv na veřejné mínění. Uvědomoval jsem si, jak je to nebezpečné a ukázalo se, že jsme skutečně začali vstupovat do éry informační války.

Mění se nějak informovanost společnosti? Je rychlejší vývoj dezinformací, nebo se lidé stávají odolnějšími?

Myslím, že oba procesy jdou současně dopředu – jak vývoj manipulací, tak i odolnosti lidí. Mám obavy, že mnoho lidí si vytvořilo alternativní realitu navnímanou skrz nepravdivé zdroje, která je dostatečně sofistikovaná na to, aby se v ní dlouhodobě pohybovali. Mnozí na ní přežívají roky a nic nezmění, protože to přijímají jako pravdu. Tohle je problém, který budeme mít ještě mnoho let, možná i generací.

Myslíte si, že vývoj umělé inteligence bude hrát v tomto směru velkou roli?

Určitě, to je viditelné už teď. Umělá inteligence může být jak problémem, tak i příležitostí.

Existují konkrétní skupiny lidí, které jsou náchylnější k uvěření hoaxům?

Nepovažuji to za otázku věku nebo sociální skupiny. Nejvíce zranitelní jsou ti, kteří jsou v nějaké specifické životní situaci – například lidé v sociální izolaci, ti, kdo procházejí těžším obdobím. Velkou roli hraje také emocionální tlak a strach. To zvyšuje jejich zranitelnost vůči manipulacím. To je problém, který vidíme napříč různými skupinami obyvatelstva.

Někteří lidé si myslí, že jsou vůči dezinformacím imunní. Co si o tom myslíte?

Z osobní zkušenosti bych řekl, že je důležité mít zdravý úsudek o sobě. Měli bychom být k sobě trochu skeptičtí a uvědomovat si své nedokonalosti a omezení v určitých oblastech. I já si stále připomínám, že jsem omylný člověk, a i když se snažím být obezřetný, nečekám od sebe ani od jiných stoprocentní imunitu vůči chybám nebo dezinformacím. Každý z nás je náchylný k omylům, a to je součástí našeho lidství.

Stalo se někdy i Vám, jakožto odborníkovi na internetovou bezpečnost, že jste se stal obětí dezinformace?

Ano, několikrát. Naposledy asi před rokem, když jsem viděl fotku papeže v nové bundě od značky Balenciaga, která byla vytvořena umělou inteligencí. Byla to neškodná dezinformace, ale vedla k určitému mylnému úsudku.

Jak byste doporučil postupovat, když byste viděl, že někdo z vašich blízkých sdílí dezinformaci na sociálních sítích?

Myslím, že je nejlepší to řešit v soukromí. Měli bychom s tím člověkem komunikovat citlivě a s respektem, neznevažovat ho veřejně. Pokud máme nějaké důkazy, můžeme mu to ukázat, ale je důležité se vyhnout veřejnému poučování, které může člověka spíše uzavřít do své pozice.

Takže není ideálním řešením se do něj pustit v komentářích, je to tak?

Dobrým řešením by to bylo pouze v případě, že by se jednalo o veřejnou osobnost, pokud by šlo o profil s mnoha sledujícími. V takových případech je možné přistoupit k veřejnému komentování jako formě fact-checkingu, nebo informování ostatních, kteří se na příspěvky dívají. Vždy však rozlišujeme mezi osobní rovinou, kdy se snažíme pomoci našim blízkým, a odpovědností občana, kdy narazíme na problémový obsah, který je součástí širší veřejné debaty. V těchto případech je důležité přinést fakta a jasně formulovaná vysvětlení. Tento přístup je vlastně součástí aktivního zapojení digitálního občana do veřejného diskurzu, což je zodpovědný krok k zlepšení informačního prostředí. V širším slova smyslu jde o snahu přispět k lepší kvalitě a pravdivosti informací.

Máte nějaký historický příklad dezinformace, který by mohl být poučný pro dnešní dobu?

Například manipulace veřejnosti, která se snaží přimět lidi přestat pomáhat zasaženým zemím, je stále aktuální. Během druhé světové války nacisté přesvědčili veřejnost v USA, aby nepomohla Velké Británii, což podle jejich narativu mělo urychlit konec války. Podobné jevy vidíme dnes, například s proruskou propagandou. Dnes se šíří falešné narativy, které mají za cíl oslabit oběti a zanechat je bez podpory.

Více informací o workshopu naleznete zde: https://slavistika.phil.muni.cz/aktualne/kalendar-akci/od-hoaxu-k-porozumeni-1?fbclid=IwY2xjawI_pIVleHRuA2FlbQIxMQABHQdvQmWnqjREcxaq4euqJ25icYfFQ3d7s4mnapB-ssBL8gZAuNrMwdRbdg_aem_6l50vFaCHhm1bVpRv6KakQ

Další články o rozhovor