Lidé s poraněním míchy se dnes v Brně podělili o své příběhy

Brno - Osvětová akce o příčinách poranění míchy s názvem Roztoč to! se dnes uskutečnila v Björnsonově sadě ve spolupráci s ParaCENTREM Fenix a spolkem Dnes pomáhám. Součástí programu byly přednášky s odborníky a rozhovory s lidmi se zraněním, kteří návštěvníkům přiblížili, jaké to je žít na vozíku.

Hosté Björnsonova sadu se dnes mohli na akci Roztoč to! dozvědět zejména to, co obnáší život na vozíku a jaké komplikace jsou s tím spojené. Fyzioterapeuti společně s postiženými mluvili o nejčastějších příčinách poranění míchy, které se lidem mohou přihodit při každodenních aktivitách. Jen v České republice zůstane vlivem úrazu na vozík připoutaných zhruba dvě sta padesát osob.

Během celého dne postižení vyprávěli své vlastní příběhy, jak skončili na vozíku. Například Blanka Cabalková měla před patnácti lety nehodu na kole. Při závěrečné jízdě jí prasklo brzdové lanko, kolo tak přestala ovládat a vjela na louku. „V tu chvíli jsem byla v bezvědomí. Bohužel jsem na hlavě neměla ani helmu. Kolo bylo novější, ale servisu jsem se moc nevěnovala,“ přiznala Cabalková.

To, že vozíčkáři nechodí, bývá často ten nejmenší problém, jelikož s tím souvisí další komplikace. Jednou z nich je například porucha citlivosti vyprazdňování, což uvedla fyzioterapeutka Kristýna Náhlíková. Z těchto důvodů by lidé po nehodě měli pravidelně cvičit a chodit na rehabilitace. Zdravotnická centra pak pacientům poskytují poradenské či sociální služby. „Pacienti k nám dojíždí jednou až dvakrát týdně. Zároveň komunikujeme se sociálními pracovnicemi, které klienty osloví a zjišťují, jestli mají vyřešené vše, co potřebují,“ podotkla Náhlíková.

Na akci se nerozebírali pouze poruchy míchy, ale řešili se i místa, kam se nevidomí či vozíčkáři můžou bezproblémově dostat. Referentka pro rodinnou politiku Jelena Kucielová momentálně pracuje na příručce zaměřující se na zmapování těchto míst. Vyjde letos na podzim. „Existuje i aplikace, ale ti, co to nejvíce potřebují, jsou právě senioři, a proto příručku tiskneme,“ řekla Kucielová.

Mimo jiné si hosté mohli také vyzkoušet jaké to je být na vozíku. Například jízdou na speciálním kole hand bike, na kterém se nepoužívají nohy a nejvíce jsou namáhána ramena. Aktivit bylo spousty, organizátoři měli na ukázku připravené i pomůcky usnadňující vozíčkářův život.