Kromě peněz vítají také stravenky. Covid přitížil i prostituci

Pandemie koronaviru neminula ani český sexbyznys. Více než půl roku zejí noční kluby prázdnotou. Pouliční scéna stojí v některých částech republiky na mrtvém bodě. Přesto ženy v prostituci nadále pracují. Své služby poskytují na privátech. Online služby nebodují.

Česko – Většina žen se k prostituci uchýlí kvůli akutním finančním potížím. Ty se s příchodem pandemie ještě prohloubily. Řada žen nevychází s penězi tak, jak by si přála. Jsou tak odkázané na potravinovou pomoc a sociální dávky.

Kvůli současné situaci se navíc ženy přesunuly z uzavřených nočních klubů na priváty. „Tam buď v lepším případě pracují samy za sebe nebo zaměstnávají jiné ženy,“ vysvětlila koordinátorka Spolku pro ochranu žen Zdeňka Pecharová.

Priváty však mají i svá úskalí. Podle Pecharové se řada sexuálních pracovnic setkala v první vlně s vyděračstvím. To povětšinou začalo odmítnutím zaplatit. Zákazník svůj přístup odůvodňoval tím, že žena porušuje zákon prací v nouzovém stavu a že neplatí daně. Pokud žena trvala na zaplacení, zákazník jí začal vyhrožovat, že zavolá na policii.

Členové Spolku pro ochranu žen však své klientky uklidnily. „Komunikovali jsme s ministerstvem vnitra, a to samotné doporučilo ženám se v podobných situacích bránit,“ řekla Pecharová. Ženy tak mohou takovým zákazníkům rovněž pohrozit policií.

Přesto priváty nejsou podle Rozkoše bez Rizika nejbezpečnější alternativou. Podle ní vyžadují zákazníci jiné sexuální praktiky, než na které je žena zvyklá. „Vzniká tím i vysoké riziko napadení ze strany klientů,“ sdělila mluvčí organizace Jitka Papežová.

U sexuálních pracovnic ale myšlenku o možném nebezpečí často přebije strach ze ztráty přivýdělku. Dokonce přijmou zákazníka, který jim už dříve fyzicky ublížil.

Ženy, které mají vážné existenční problémy, také snáze přistoupí na sex bez ochrany. Bojí se, že když přijdou o zákazníka, nikdo další už je v ten den nekontaktuje.

Obavy z propásnutí jakékoliv nabídky zároveň znamenají, že žena pracuje i v době své menstruace. „Nemají totiž jistotu, jestli to pak vše peněžně doženou,“ přiblížila Pecharová. Tato úzkost se navíc s koronavirovou krizí jen zvýšila.

Ženy o to víc trápí i takzvaná menstruační chudoba. Kvůli nedostatku peněz si nemohou dovolit menstruační houbičky, které by jim zabránily únik krve při sexu. Prostitutky tak volí houbičky kuchyňské. Z nich odříznou hrubou část, propláchnou je vodou a zavedou. Bohužel jsou ale na jedno použití, a navíc zdravotně závadné.

Spolek pro ochranu žen tak dlouhodobě prosazuje zlevnění menstruačních houbiček. Nemožnost zakoupení se však týká jen malé skupiny žen. Pro výrobce tak snížení ceny není výhodné.

Členové české pobočky organizace KARO však tyto houbičky pravidelně rozdávají. Kromě nich sexuálním pracovnicím v pohraničí nabízejí také vložky, tampony, kondomy nebo hygienické potřeby. „Dle ročního období poskytujeme ženám i příslušné oblečení. V chladných měsících nabízíme teplou polévku,“ uvedla sociální pracovnice Hana Souhradová.

Ulice zejí prázdnotou. Otázkou je proč

S koronavirovou krizí se také proměnila pouliční scéna. Podle informací Rozkoše bez Rizika se nejprve rozšířila na severu Moravy. Záhy se ale přesunula do oblasti Karvinska a Těšínska. „Pouliční scéna téměř ustala v Praze. Totéž se týká i Jihočeského regionu,“ popsala její členka Jitka Papežová.

Hana Souhradová z organizace KARO se však podivuje nad skutečností, kam ženy z ulice zmizely. „Před koronavirem jsme na trase z Chebu do Dubí na Teplicku potkaly osmdesát žen. Teď narazíme tak na dvanáct,“ řekla sociální pracovnice. Souhradová se domnívá, že jsou noční kluby alespoň zčásti otevřené.

„Většina takových žen bývá závislá na návykových látkách. Na ně si musí někde vydělat. Možností jsou právě ty kluby nebo priváty, které fungují na zavolání,“ popsala svou domněnku Souhradová.

Podle Zdeňky Pecharové se ale značná část žen skutečně osamostatnila. „Osvobodily se od kuplířů a majitelů podniků, kteří si brali polovinu jejich výdělku,“ vysvětlila členka Spolku pro ochranu žen. Zrovna kuplíři jsou právě kritiky erotických privátů. Přestože některým jde o snížení rizika nákazy, řadě z nich se spíše nelíbí ztráta příjmů.

Fotka se doteku nevyrovná

Rozkoš bez Rizika motivovala svoje klientky k tomu, aby se v době pandemie co nejvíce chránily před nákazou. „Distribuovali jsme jim ochranné pomůcky a nabízeli možnosti přivýdělků v jiných pracovních oblastech,“ popsala vedoucí sociální divize Jana Kočová.

Některé ženy dokonce využily dnešních technologií a začaly nabízet své služby online. „Takové případy jsme zaznamenali zejména v Praze,“ doplnila svou kolegyni Jitka Papežová.

V takových případech často zákazníci kontaktují ženu na eskort. Té převodem na účet zaplatí za erotické video, případně fotografie. „U našich klientek se však jedná o výjimečnou záležitost,“ řekla Pecharová ze Spolku pro ochranu žen. Skutečnost vysvětlila tím, že muži dávají přednost osobnímu kontaktu navzdory riziku šíření koronaviru.

Online služby naopak vůbec neposkytují klientky organizace KARO. „Nemají k těmto vymoženostem přístup. Jsou to v podstatě bezdomovkyně. Žijí na někde ulici nebo v teplovodních kanálech,“ přiznala její členka Hana Souhradová. Podle ní se málokdy sexuálním pracovnicím poštěstí, aby si vydělaly na více než jednu noc na ubytovně.

Organizace se však snaží být ženám na blízku a je ochotná kdykoliv nabídnout pomocnou ruku. Obdobně činí i další dva zmíněné spolky. „Za covidu se zvýšil zájem o odborné sociální poradenství a potravinovou pomoc,“ popsala Kočová z Rozkoše bez Rizika. Minulý rok také začala organizace poskytovat služby i mužům vydělávajících si z prostituce.

Ve Spolku pro ochranu žen vyhledávají sexuální pracovnice i psychickou podporu. „Při zmíněných případech s vyděračstvím jsme je neustále ujišťovaly, že stojíme při nich,“ uzavřela Pecharová.