Podle Amnesty International čelí Romové v Česku diskriminaci

Brno - Organizace pro lidská práva Amnesty International vydala výroční zprávu o stavu lidských práv za rok 2022. Zpráva se v českém kontextu zaměřuje na důsledky plynoucí z ruské invaze na Ukrajinu, diskriminaci, sexuální a reprodukční práva a na přístup k LGBT+ komunitě.

Amnesty International ve své výroční zprávě odhaluje porušování lidských práv po celém světě. V mnoha ohledech zesílilo. V Česku se to týká především Romů.

Ruská invaze vyvolala velkou vlnu útěku lidí z Ukrajiny. K začátku dubna evidovala OSN na evropském území přes 8 milionů ukrajinských uprchlíků. Česká republika přijala v Evropské unii třetí nejvyšší počet registrovaných uprchlíků a na první příčku se vyšplhala v kontextu nejvyššího počtu přijatých běženců v přepočtu na obyvatele. „Skutečné počty ukrajinských běženců v jednotlivých evropských zemích se mohou od celkového množství udělených speciálních víz lišit, a to i dost podstatně," uvedla na svém webu organizace Člověk v tísni. To dokládají i nejnovější údaje Ministerstva vnitra. „V České republice je aktuálně tři sta dvacet pět tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku války na Ukrajině do 1. dubna 2023 vydalo Ministerstvo vnitra celkem pět set čtyři tisíc dočasných ochran. Zhruba jedna třetina osob se vrátila zpět na Ukrajinu," řekla Klára Dlubalová z odboru komunikace Ministerstva vnitra.

Podle výroční zprávy Amnesty International byly stovky romských uprchlíků z Ukrajiny vystaveny diskriminaci. „Ukrajinští Romové čelili po příjezdu do České republiky systémovému i individuálními rasismu. Museli čekat na přidělení dočasné ochrany mnohem déle než ostatní žadatelé. Stovky jich po příjezdu do Prahy a Brna uvízly na několik dní na nádražích, protože jim nebylo přiznáno postavení uprchlíka a pomoc ze strany úřadů jim byla několik týdnů odpírána," uvedli ve své zprávě.

Ministerstvo vnitra v čele s Vítem Rakušanem se tehdy k situaci vyjádřilo tak, že romská menšina ukrajinské a maďarské národnosti nemá právo na dočasnou ochranu z důvodu, že k nám přicházejí i přesto, že před válkou na Ukrajině neutíkají. „Požádám ukrajinského ministra vnitra, aby se ukrajinská policie věnovala organizovanému zločinu v Zakarpatské oblasti, odkud jsou lidé často organizovaně vypravovaní za hranice Evropské unie a jsou jim slibovány výhody, které u nás nemají právo získat," uvedl tehdy Rakušan ve zprávě Ministerstva vnitra.

S tématem diskriminace Romů se pojí i loňské výroky veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, kterými posiloval protiromské předsudky. Proti tomu se vymezilo čtrnáct organizací, které se se svou obavou obrátily na Evropskou komisi. „Stanislav Křeček svými opakovanými výroky o menšinách, zejména Romkách a Romech, odrazuje potenciální oběti rasové diskriminace od podání oficiální stížnosti k orgánu pro rovné zacházení," napsaly tehdy organizace v dopise Evropské komisi.

Od loňského roku mohou ženy, kterým doktoři  v nemocnicích provedli protiprávně sterilizaci, žádat o odškodnění ve výši tří set tisíc korun. I tomuhle se výroční zpráva Amnesty International věnuje. Za problematické shledávají, že odškodnění obdrželo pouze třicet z dvou set šedesáti žadatelek.

V otázce práv LGBT+ lidí se ve výroční zprávě v negativním pojetí zmiňuje především ustanovení českého práva, které zakotvuje, že každý, kdo žádá o úřední změnu pohlaví, musí nejprve podstoupit sterilizaci. Česko tak stále zůstává jednou z mála evropských zemí, která toto nařizuje. Dále se taky věnují otázce manželství. „Ačkoliv registrovaná partnerství jsou pro páry možností, stále není možné v České republice uzavřít manželství," uvedla organizace Amnesty International.