Projekt Smysluplné rozhovory navrací hloubku do lidských vztahů, říká zakladatel

Brno - Smysluplné rozhovory jsou projekt, jehož hlavní myšlenkou je pomoci lidem komunikovat a více se navzájem poznat. Podle jeho zakladatele Vítka Novotného navrací hloubku do rozhovorů a lidských vztahů. Projekt založil v roce 2017, když si povšimnul, že rozhovory, které se svým okolím vede, jsou většinou pouze povrchního rázu. „Inspirovala mě slečna, která chodila po ulici a pokládala lidem otázky, které šly za hranici klasických konverzačních frází. Zaujalo mě, jak lidé reagovali, a jak se otevřeli úplně cizímu člověku. Působilo to na mě opravdově a lidsky. Odhalovali trošku z toho vnitřního světa, který druhým lidem moc neukazujeme,“ říká zakladatel.

Smysluplné rozhovory

• Akce, kdy se setkají lidé, kteří se navzájem neznají a mluví o tématech, která jsou hlubší než v běžných rozhovorech.
• Na akcích se používají konverzační karty, které obsahují zajímavé otázky, na které se lidé často při prvním setkání neptají.

Jaký je příběh za vznikem smysluplných rozhovorů?

Smysluplné rozhovory vznikly v roce 2017 na základě mého pocitu, že s lidmi mluvím stále o tom stejném – o sportu, jak se měli v práci, jak se měli ve škole. Já se ale chtěl dozvídat i o jiných věcech. Zásadním zlomem pro mě byla smrt mého otce. Donutila mě si začít pokládat nové otázky, protože jsem se uvědomil, že tady ani já sám nebudu věčně.

Inspirací pro vytvoření projektu mi byla slečna z Ameriky, na kterou jsem narazil na internetu. Ta chodila po ulici a pokládala lidem dotazy, které byly za hranicí klasických konverzačních frázi. Zajímalo mě, jaké to bude, když se tady v Brně sejdou lidé, kteří se neznají, a začnou si povídat o věcech, o kterých se běžně tolik nemluví. O tématech, která jsou hlubší, a to beze strachu, že je bude někdo soudit.

Setkání smysluplných rozhovorů

Jakým způsobem setkání probíhají?

Vždy se sejde skupinka maximálně osmi lidí. Tím zůstane zachované bezpečné prostředí, a zároveň dostane každý dostatek prostoru se vyjádřit. Na začátku setkání určujeme principy a hranice. Chceme, aby se tam všichni cítili dobře.

V průběhu večera lidé postupně vytahují karty s otázkami z balíčku. Jeden člověk přečte kartu nahlas a sdílí s ostatními své názor a pocity. Na základě toho se dále debatuje, všichni se mohou vyjádřit. Rozhovor se často od původní otázky vzdálí, protože otevírá spoustu dalších témat.

Co může člověk očekávat od setkání? Jaká tam panuje atmosféra?

Vždy jsem přemýšlel nad tím, zda jsou „Smysluplné rozhovory“ správným názvem. Protože v nich nejde o nějaké filozofování a pouze o vážné situace. Bývá tam hodně smíchu a srandy, zároveň někdy ale i negativnější emoce. Setkání jsou hodně osobní, vždy ale záleží, jací lidé se sejdou. Kdo chce, může mluvit, kdo nechce, nemusí.

Dají se setkání považovat za určitou formu terapie?

Rozhodně nenahrazují terapii. Ale mohou mít terapeutické účinky. Hlavně v tom, že to je prostředí, které je bezpečné a otevřené. Nikdo nikoho nehodnotí a nesoudí. Je to místo, kde člověk může mluvit s jistotou, že mu bude nasloucháno.

Vypozoroval jste nějaká témata, o kterých lidé neradi mluví? Je něco, čemu se lidé všeobecně vyhýbají?

Účastníci mívají často problém mluvit o smrti. Náročné bývají i otázky týkající se ocenění sebe sama. Na co je člověk hrdý, čeho si na sobě váží... Také neradi mluví o lítosti. Hodně slýchávám, že člověk ničeho nelituje, protože bez toho by nebyl takový, jaký dnes je. Lidé si moc neumí přiznat, že něčeho litují.

Komu byste doporučil přijít na setkání?

Doporučil bych je každému, kdo má pocit, že nemá dostatek hlubších rozhovorů v běžném životě. Někomu, kdo chce poznávat nové lidi. Častokrát zde totiž dochází k „propíchnutí bublin“, kdy se spolu začnou bavit lidé, kteří pochází ze zcela odlišných skupin a v běžném životě by se spolu nejspíše bavit nezačali. Zároveň jsou vhodná pro ty, kteří rádi nad věcmi přemýšlejí a chtějí vyjádřit své názory nahlas.

Konverzační karty

Jakým způsobem karty vznikaly? Jak jste tvořil otázky?

Karty vznikly asi tři roky potom, co začala probíhat setkání. Vytvořil jsem je na popud lidí, kteří mi říkali, že by se chtěli o těchto tématech bavit i doma se svými blízkými.

Jejich tvorba začala tak, že jsem si do Wordu zapisoval otázky, které mě zaujaly nebo na které bych se chtěl lidí zeptat. Získával jsem je z různých knih, na internetu, ale i v běžném životě. V současné době máme karty s univerzálními otázkami, pro páry, cestovatele a pro rodiče s dětmi.

Na jaká témata se zaměřují?

Zaměřují se jak na univerzálnější témata, tak na vztahy, hodnoty, tužby nebo i dosažené úspěchy. Existují i takové, které míří na negativní aspekty života. Domnívám se totiž, že když se něco nedaří a vyvolá to ve mně smutek, je důležité to nepotlačovat.

Komu byste karty doporučil?

Doporučil bych je úplně všem. Ale hlavně lidem, kteří chtějí osvěžit své konverzace s lidmi kolem sebe. Všichni máme naučené vzorce toho, na co se ptáme, a o co se zajímáme. Existuje velké množství témat, na které nás nenapadne se zeptat. Smysluplné rozhovory mohou být zvláště přínosné pro ty, kdo se zajímají o druhé. Chtějí se o nich dozvědět něco dalšího, hlouběji je poznat. Zároveň mohou být užitečné i pro toho, kdo chce více poznat sám sebe.

Smysluplné rozhovory v běžném životě

Na jakou otázku byste doporučil lidem se více ptát?

V blízkých vztazích mi přijde důležité se zajímat o to, jestli někomu ve svém okolí neubližuji nevědomě. Dále za podstatné považuji zjišťování toho, jak se lidé mají. Ne tím stylem, kdy ani odpověď znát nechci a ptám se jen ze slušnosti. Ale doopravdy se zájmem o to, jak se druhý skutečně má.

Dá se podle vás vést smysluplný rozhovor s každým?

Tento typ rozhovoru je časově více náročný, vyžaduje budování důvěry a vzájemnou pozornost, což v dnešní době považuji za cenné. Určitě nemohu vést se všemi lidmi na světě smysluplný rozhovor. Zároveň když chci a stojí mi to za to, mohu to alespoň zkusit. Pro někoho, kdo není zvyklý takto konverzovat, to může být velmi náročné. A pokoušet se o to na sílu může být velmi kontraproduktivní.

Můžete mi na závěr odpovědět na jednu z otázek, kterou si vytáhnete z balíčku?

Jakým způsobem miluješ končit svůj den?

Velmi rád končím svůj den v klidu. Můj ideální scénář je sedět u krbu, číst si u toho knížku, pít čaj a být obklopen lidmi, které mám rád. Rád před spaním medituji a relaxuji. Nechám si deset až patnáct minut na to, abych se usadil a nechal doběhnout věci z celého dne.