KytarovkaŠtatl rozezpívala pivovar Harry. Namísto zisku hraje pro radost
Homepage
Brno - V brněnském pivovaru Harry se v pátek večer mísila vůně piva se zvukem kytar a zpěvem desítek hlasů. Na vyvýšeném prostoru schodů sice začínali hrát oficiální členové KytarovkyŠtatl, ale rozdíl mezi hudebníky a publikem se brzy rozplynul. Každý, kdo chtěl, mohl zpívat, tleskat nebo vzít do ruky vlastní nástroj. Přesně tak funguje brněnská KytarovkaŠtatl – jako otevřená komunita lidí, kteří hrají pro radost, ne pro peníze.
„Atmosféra na kytarovce se nedá popsat slovy, musíte to zažít,“ říká frontman KytarovkyŠtatl Tomáš Schneider, který patří k zakládajícím členům projektu. „Jsme tady všichni amatéři, stejně jako lidi v publiku. Já jsem se naučil hrát a zpívat až na kytarovkách,“ dodává s úsměvem.
Brno jako srdce komunity
Skupina vznikla minulý rok po rozpuštění původní KytarovkyBrno, kterou založil Robin Zounar. „V podstatě je to pořád ten stejný projekt, jen s jiným jménem. Ale dáváme tomu jinou duši, dáváme tomu štatl,“ popisuje Schneider. Název skupiny není náhodný. Odvolává se na brněnský slang a místní patriotismus, který je pro skupinu klíčový. „Máme rádi Brno, a tak to dáváme najevo i v názvu. Všichni jsme Brňáci srdcem,“ dodává s úsměvem.
Hudebníci se ale neomezují jen na Brno, i když tam vystupují nejčastěji. Během posledního roku hráli v rámci spolupráce s komunitou Early i v Praze nebo Znojmě, zúčastnili se dobrovolnické akce při povodních v České Vsi, kde místním udělali menší koncert. Přesto zůstávají věrní svému amatérskému duchu. „Nemáme velké ambice. Děláme to pro lidi, kteří to mají stejně jako my. Amatéři, co si rádi zahrají a zazpívají,“ říká Schneider.
Hrají pro radost, ne pro zisk
Základem KytarovkyŠtatl je parta kamarádů, která se pravidelně schází a pořádá veřejné akce. Vystupují nejčastěji v brněnském Expedičním klubu, v létě i pod širým nebem různě po Brně. „Děláme to hlavně proto, že nás baví společně hrát. Já to dělám pro lidi,“ říká Schneider. Dobrovolné vstupné pomáhá udržet provoz, ale zisk nikdy nebyl jejich cílem. Do budoucna by se chtěli vrátit i k tradici charitativních sbírek, které vznikly v dobách původní KytarovkyBrno.
KytarovkaŠtatl hraje široký repertoár – od lidovek a folku přes český i zahraniční pop a rock až po metal. „Hrajeme popravdě úplně všechno. Ale hlavně ten pop a rock. Cílíme na písničky, co si lidi přijdou zazpívat,“ popisuje Schneider. „Vyhýbáme se typickým táborovým písním. Ty hraje skoro každá kytarovka, my chceme nabídnout něco novějšího,“ dodává.
Hudebníci používají vlastní digitální zpěvník, který si mohou účastníci zobrazit na mobilu nebo tabletu. Texty se automaticky přepínají podle toho, co se právě hraje.
Místo, kde se potkávají generace
K pětici členů se během večera v Harrym oficiálně přidal i David Melichar, který se na podobných akcích podílel už v době Kytarovky Brno. „Hudebník nejsem, ale mám organizační vlohy. Pomáhám se vstupným, přípravou stolů nebo technikou. Na těchto akcích jsem poznal spoustu skvělých lidí. Je to těžko popsatelná subkultura, hodně specifická pro Brno,“ říká.
Kdo jednou přijde, obvykle se vrací. Navíc KytarovkaŠtatl spojuje generace. Mezi stálými návštěvníky jsou totiž studenti i padesátníci, nejmladší fanynce jsou naopak čtyři roky. „V Praze tohle nemají. Kytarovky tam nejsou takové,“ podotýká fanoušek Martin Motyčka.
Melichar popisuje specifickou atmosféru na akcích KytarovkyŠtatl jako pocit sounáležitosti. „Chodí na nás lidi klidně do padesáti, do šedesáti, takže je to takové stmelovací místo, kde lidi napříč generacemi, ať se děje, co se děje, mají čas přijít, zazpívat si a trochu se uvolnit. To je pro mě kytarovka,“ dodává Melichar. Právě sounáležitost a přátelství jsou podle něj tím, co kytarovky odlišuje od běžných koncertů.
Kytarovka jako lék na každodenní shon
Páteční večer v pivovaru Harry byl důkazem, že projekt stále sílí. Postupně přicházeli noví lidé, po desáté hodině už byl podnik plný a kolem jedenácté večer se dav hlasitě přidával ke zpěvu známých refrénů.
KytarovkaŠtatl tak dál pokračuje v tom, co ji vystihuje od samého začátku. Spojuje lidi, kteří si chtějí zazpívat, zasmát se a na chvíli zapomenout na svět venku. Výstižně to zachycuje heslo uskupení: „Nezáleží, jestli jste mistři akordů nebo jen rádi békáte – důležitá je chuť se bavit a být součástí.“ Do konce roku bude KytarovkaŠtatl hrát ještě 1. prosince v Expediční klubovně a potom 17. prosince v prostorách Ambasády.
