Demokracie v Rusku? Ruský historik Andrej Zubov říká, že je to možné

Brno - Dnes dopoledne přednášel na Fakultě sociálních studií poprvé pro širokou veřejnost ruský historik a hostující profesor Masarykovy univerzity Andrej Zubov. Přednáška se uskutečnila v rámci Masarykových dnů, které každoročně připomínají výročí narození prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigua Masaryka.

Andrej Zubov dnes veřejně hovořil v rámci události Masarykovy dny na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity na debatě s názvem Demokracie v Rusku? Minulost a přítomnost. „Pozvali jsme pana profesora Zubova na veřejnou přednášku jako jednoho z hlavních hostů Masarykových dnů. Dnes byl pan Zubov zástupcem inteligence a navázal na téma letošních Masarykových dnů odpovědnost intelektuálů,“ uvedla organizátorka akce Daniela Schön.

Podle Zubova je možné, aby se Rusko stalo demokratickou zemí. Důležitým faktorem je, aby se lidé v Rusku oprostili od současného režimu Vladimira Putina a jeho totalitarismu. Zubov uvedl, že je důležité kulturní rozvinutí země a podpoření vzdělanosti v Rusku. „Bez vzdělaných osob to nejde“ řekl. Ve svém projevu také zmiňoval události, které se odehrály v minulém století v Evropě. Zubov tvrdí, že když se Itálie a Německo také vzchopily po totalitním režimu a jsou teď součástí demokratické Evropy, může stejnou úlohu zvládnout i Rusko.

„Je důležité, že se pan profesor Zubov k tématu vyjádřil. Minulý rok na podzim musel odejít z Ruska před režimem Vladimira Putina. Masarykova univerzita poskytla pro pana Zubova zázemí ve formě možnosti vyučovat studenty,“ informovala Schön.

Na Zubova dnes reagoval diplomat a politický geograf Jaroslav Kurfürst. Na začátku projevu připomněl, že Rusko stále vede válku s plánem, který je založený na vítězství. Kurfürst vysvětloval, že ruský ideál je imperialismus, který se vymkl kontrole a začala válka. „Rusko usiluje o ideál imperiálu, který však není v souladu s demokracií,“ konstatoval Kurfürst.

„Rusko si od konce studené války stále nedefinovalo svůj nový vztah k Evropě, bývalým satelitům SSSR ve střední a východní Evropě ani k zemím bývalého Sovětského svazu, které se osamostatnily. Neproběhlo zde vyrovnání s historií, tedy podobné procesy, které proběhly v západní či střední Evropě,“ uvedla politoložka Petra Kuchyňková. Podle Kuchyňkové v ruských narativech ve vztahu například k západní Evropě stále přetrvávají odkazy na historické ohrožení (napoleonská Francie či hitlerovské Německo). Ve vztahu k státům východní Evropy pak existuje narativ „blízkého zahraničí“, v němž má Rusko uplatňovat své zájmy. Nikdy ale nebylo úplně jasné, kde toto blízké zahraničí končí a jaké všechny oblasti zahrnuje.