V sobotu skauti přivezli Betlémské světlo do Brna, v neděli ho přivítali v katedrále

Brno - V nedělním odpoledni lidé přivítali Betlémské světlo v brněnské katedrále svatého Petra a Pavla. Na ekumenické ceremonii promluvili zástupci různých církví, program doprovázela hudební skupina Mošny. V sobotu světlo dál rozvezou skauti vlaky po celé republice. Veřejnost si může plamínek přijít odpálit buď přímo k vlaku, anebo později na jedno z vybraných míst. Všechny místa, data a časy jsou na mapě na stránkách Betlémského světla.

Zajímavostí je, že letošní světlo v Rakousku čekalo už od minulého roku, kde ho skauti udržovali kvůli obavě se situací v Palestině. Přivítáním světla provázel moderátor rádia Proglas Igor Dostálek a zahájil ji zpěvem skautské hymny.

Tématem ceremonie i mottem letošního ročníku Betlémského světla je výrok papeže Františka: „Pouze možnost sdílení nás skutečně obohacuje.” Nad mottem se ve svých proslovech zamysleli i řečníci brněnský biskup Pavel Konzbul, český teolog, biolog a cestovatel Marek Orko Vácha, farářka Církve československé husitské Sandra Silná a Iva Květonová s Ondřejem Mackem z Českobratrské církve evangelické.

„V křesťanství máme světlo spojené s Ježíšem Kristem, který sám o sobě říká: Já jsem světlo světa, kdo mne následuje nebude tápat ve tmě, ale bude mít světlo na cestu života. Všichni víme, že nám světlo umožnuje vidět skryté věci, a také nám ale ukazuje skutečný obraz,“ promluvil na téma světla biskup Pavel Konzbul.

„Matouš v první knize Nového zákona však říká: Vy jste světlo světa. Věřím, že to neříkal jen vyvoleným v bílých rouších, ale obyčejným lidem v katedrále. První, co asi člověka napadne je: Já určitě ne, mám ve svém životě nějaké selhání. Ale minulost je za námi a budoucnost je otevřená. Minulost nikdy není překážkou pro budoucnost," doplňuje Marek Orko Vácha.

Iva Květonová ve svém proslovu zdůraznila důležitost návštěv. Jak v nás každá návštěva něco zanechá a něco si odnášíme: „O Vánocích hodně mluvíme o Marii, Josefovi a pastýřích. Všichni měli něco společného, a to návštěvu pána Boha. Bůh nás navštěvuje nenápadně, že to skoro nepoznáme anebo přijde a všechno se změní. Z bezvýznamné dívky Marie se stala matka spasitele. Tak jako návštěva, tak i Boží zastavení v nás něco změní. Když dáme Bohu šanci vejít i do našich životů, může se stát něco neuvěřitelného. Naše stránky mohou otěhotnět božími možnostmi. Můžeme dostat odvahu vrátit se zpátky do tmy, najít sílu pro věci, na které jsme už skoro rezignovali. Doufám, že když Bůh nenechal ve štychu Marii, tak nenechá ve štychu ani nás. A my zas nemusíme nechat ve štychu někoho jiného. Můžou to být maličkosti, jako objetí anebo právě donesení Betlémského světla. Maličkosti, které nás nic nestojí, ale někomu můžou obrátit život o 180 stupňů.“

Tradice Betlémského světla má své kořeny ve středověku, kdy italský voják v roce 1099 přinesl plamen z Betléma po návratu z křížové výpravy. V novodobé historii tuto myšlenku obnovila rakouská umělkyně Ada Brandstetter, inspirovaná vánočními zvyky ze svého dětství. V roce 1986 rakouská televize ORF v rámci charitativní akce dopravila světlo z Betléma do Rakouska a o tři roky později skauti pod vedením Herberta Grünwalda začali plamen šířit do Evropy a Ameriky. V Československu se Betlémské světlo objevilo poprvé v roce 1989 díky spolupráci československých a rakouských skautů. Jeho sdílení spojuje lidi a přináší radost.

„Mám jednu blízkou kamarádku, které už je asi 60, má naplňující život plný radosti, spokojené manželství, vždycky ji ráda vidím, protože setkání s ní jsou inspirující. Naposledy, když jsme se viděly, tak mi ale překvapivě řekla: Teď má náročnější období. Musím si cíleně a vědomě hledat zdroje radosti ve svém životě. To, co ti normálně přináší do života děti a každodenní ruch, tak to si teď musím sama přinášet a udržovat. Když jsem se jí ptala, jestli se jí to daří, tak řekla, že ano, svůj čas, který má sdílí. Tu radost hledá v setkávání s přáteli. Obnovuje stará přátelství, a tím sdílením času, toho největšího, co můžeme dát, tak tím se jí daří cítit se znovu šťastná a naplněná,“ připomněla, jak je důležité sdílení v životě farářka Sandra Silná.

Plamínek z Betléma představující symbol míru putuje každoročně v předvánočním období letecky do Rakouska. Tam se na ekumenický obřad sjíždí delegace skautů z celé Evropy, aby poselství v podobě plamínku v lucerně šířily dál do svých mateřských zemí. Tento rok byli světlonoši „Rebelka“ Jana Berková a „Lišák“ Ondřej Ehl. Jako jedni z prvních se vypravili pomoc do měst zasažených povodněmi.

„Bylo nám velkou ctít přivést Betlémské světlo,“ začal proslov Ondřej Ehl.

„Věříme, že sdílením plamínku s ostatními připomene všem, jak je důležité, myslet na druhé a neztrácet naději. Prosíme o odvahu a sílu pro ty, kteří bojují o za svobodu svoji, ale i za svobodu pro nás pro všechny. Přejeme si taky, abychom mohli i nadále s dobrým srdcem plnit svůj skautský slib. Aby nás betlémské světlo inspirovalo k naplňování našich skautských i vnitřních hodnot,“ pokračovala Jana Berková.

Na přenos světla je nejlepší lucerna nebo zavařovací sklenice, je dobré mít pro jistotu dvě. Doma je třeba dbát, aby bylo světlo na bezpečném místě, na noc se doporučuje dávat třeba do vany. Příští rok světlo přiletí do rakouského Lince, kde ho převezme skautská skupina a doveze ho do Česka.