Praha patří k nejzelenějším městům světa. Zeleň je teď předností

Praha - Podíl zelených ploch v české metropoli přesahuje padesát procent. Vyplývá to z indexu HUGSI, za kterým stojí švédská firma Husqvarna. V celosvětovém žebříčku se Praha dostala do top dvacítky, v Evropě skončila v první desítce. Předčila Ženevu, Mnichov, Vídeň nebo hlavní města severní Evropy.

Podle indexu pokrývá zeleň 56 procent celkového území Prahy. Jedná se o součet zalesněných a travnatých oblastí. Lesy tvoří 28 procent pražské rozlohy, tráva pokrývá 27 procent. Na jednoho člověka v hlavním městě připadá 180 metrů čtverečních zelených ploch. Husqvarna zároveň vyhodnocuje průměrné zdraví vegetace. V něm Praha zabodovala s celkovým skórem 73, 04 bodů ze sta.

Získané hodnoty ji ve světovém žebříčku vynesly na třinácté místo, v Evropě se umístila devátá. Pokud by švédská firma hodnotila pouze hlavní města, dostala by se Praha až na druhé místo. Od vítězství by ji dělil pouze litevský Vilnius.

I tak za sebou Praha zanechává evropská města s nejvyšší kvalitou života. Jedním z nich je i rakouská Vídeň. Zeleň v ní pokrývá pouze 44 procent rozlohy. V Evropě se tak umístila až na 43. příčce.

Náměstka primátora Petra Hlubučka však výsledky nepřekvapují. „Město zdědilo významné plochy zeleně, které se snažíme udržovat. Zároveň pracujeme na rozvoji nových parků,“ uvedl na webu pražského magistrátu Hlubuček.

Pražští zastupitelé také v létě 2019 přijali klimatický závazek. S ním plánují do roku 2030 snížit podíl městských emisí minimálně o 45 procent. „Ozeleňování hlavního města je naší prioritou,“ dodává Hlubuček.

Zeleň na každém kroku

​​​​​​​Husqvarna k výpočtu indexu využívá satelitní umělou inteligenci. Index pak mapuje městskou vegetaci a zeleň napříč kontinenty. V roce 2020 konkrétně zkoumal 155 měst ze šedesáti zemí světa. Závěrečné skóre se hodnotí na základě několika parametrů jako zmíněný podíl lesnatých a travnatých ploch, průměrné zdraví vegetace a podíl zeleně na obyvatele.

Výsledky jsou podle environmentálního analytika Vojtěcha Koteckého odpovídající. Vedle indexu vyzdvihuje vysoké procento Čechů, kteří mají plochu zeleně do deseti minut chůze od domova. „Česká města patří k vynikajícím. V samotné Praze tomu je u 98 procent obyvatel,“ uvedl pro Stisk Kotecký.

Umístění nezaráží ani člena Zeleného kruhu Daniela Vondrouše. „Žiji s rodinou na sídlišti na kraji Jižního města. Kromě Hostivařského lesoparku navštěvujeme Milíčovský nebo Kunratický les,“ potvrzuje Stisku hojnost parků a lesů Vondrouš.

S výrazným podílem zelených ploch souhlasí i koordinátor kampaně Praha – město pro život Vojtěch Orcígr. Na druhou stranu ale upozorňuje na chování developerských agentur. „V projektech jim jde hlavně o zisk, ne o šetrnost k přírodě,“ vysvětluje pro univerzitní deník Orcígr. Řešení vidí ve změně územního plánu. „V naší kampani usilujeme, aby se na něm podílela veřejnost,“ dodává koordinátor.

Prahu čeká výzva

„Města budou příjemnější, když budou kvést, vonět i bzučet,“ přiznává Stisku Kotecký. Dle něj si lidé navykli na skutečnost, že se zeleň skládá jen ze stromů a trav. Praze tak doporučuje se této představy zbavit, a zaměřit se i na faunu.

Kousek přírody už přitom k sobě zanesli v Pardubicích nebo Českých Budějovicích. Tam přeměnili trávníky na směs lučních květin, které lákají motýly. Environmentalista jmenuje také příklady ze zahraničí. „Za hranicemi vytváří tůňky pro vážky a mloky. Mnichov předělává kanalizovaná koryta řek v přírodní břehy,“ podotýká analytik.