Neplatí, že začnu zítra. Nejlepší je začít teď hned, říká přednášející o návycích

Návyky nám můžou být pomocníkem, ale ty špatné taky nepřítelem. O psychologii návyků bude přednášet pedagožka Jana Stará, která už 20 let působí a v Nové Akropolis v Brně jako instruktor a dobrovolník. Přednáška bude postavena nejen na teorii, ale také praktických příkladech a interaktivních cvičeních.

Proč je v životě důležité formovat návyky?

Myslím si, že všichni chceme být v životě spokojení a šťastní. Návyky nám určitě pomáhají k tomuto zlepšení, protože jsou součástí člověka a nás samých. A když se zamyslíme nad tím, co děláme během dne, tak mnoho činností není výsledkem našich rozhodnutí, ale opravdu už naučených návyků. Samozřejmě, že máme spoustu užitečných návyků, které nám šetří čas a energii. Ale během času se do nás dostalo také spoustu neužitečných návyků nebo zlozvyků, které nám v něčem brání. A proto si myslím, že je důležité je měnit a formovat. Toto téma je opravdu velmi hluboké a souvisí s vnitřní hloubkou člověka a vůlí zlepšovat se, protože si myslím, že každý člověk se chce v životě nějak zlepšit a něco měnit.

Proč může být pro lidi těžké vytvořit si na něco návyk?

Je to těžké hlavně proto, že nějaký nový návyk vyžaduje věci, které nejsou zrovna populární. To je třeba úsilí, trpělivost, práce nebo akce. Máme různé sny nebo představy, ale my někdy nevíme, jak to prakticky udělat. Nemáme plán a systém a chceme strašně rychle výsledky. Ono to ale nejde hned, a proto jsme demotivovaní. Někdy lidé hledají i výmluvy, že nevědí jak na to a první neúspěch je odradí.

Jak se nejlépe pro vytvoření návyku motivovat?

Motivace může přijít ze dvou směrů. Máme často vnější motivace, které nás k něčemu donutí. U těch je ale nebezpečí, že mohou zmizet. Může to být nějaký člověk, který najednou z našeho života odejde. Proto je lepší vybudovat si svoji vlastní vnitřní motivaci, což je dlouhodobé a stojí to úsilí. Mělo by to být něco, o co se opravdu můžu opřít a co tady zůstane. Člověk by měl zkusit přeměnit vlastní motivaci na něco, co mi ji třeba i připomene a mít ji v sobě pevně zakořeněnou. Je to také hodně o té samotné cestě a nejen o těch cílech. Motivace nás nutí udělat ten první krok, ale někdy je těžké ji udržet, protože je to jako motor, do kterého musíme neustále přidávat palivo. Nejde jednou naplnit nádrž a myslet si, že nám vydrží navždy.

Co je potřeba udělat pro to, aby člověk změnil své návyky?

Je důležité si říct, co chce změnit, co mu to přinese a proč mu nějaký návyk vadí. Hlavní je si to velmi dobře konkretizovat a udělat si plán s tím, kdy chce na tom návyku pracovat. Určitě nefunguje to, že si řeknu: „Začnu od nového roku.“ To většinou skončí tak, že nic nezačneme. Neplatí tedy, že začnu až zítra nebo někdy jindy. Nejlepší je alespoň s nějakou maličkostí začít teď hned.

Čím se vyznačují špatné návyky, které nás brzdí?

Určitě to jsou takové, které nám berou energii, čas, brání naší kreativitě a třeba ohrožují naše zdraví, ať už fyzické, psychické, nebo i vztahy s ostatními. Myslím, že ty fyzické návyky, které nás můžou ohrožovat, jsou takové jasné. Máme spoustu návyků týkajících se našeho těla, zdraví nebo kondice. Takové záludnější návyky jsou na té psychické úrovni. Třeba když nedokážeme změnit chyby ve své komunikaci, když stejně organizujeme vlastní myšlenky, děláme pořád stejné chyby, máme nějaké předsudky a nedokážeme se podívat na problém z jiného úhlu pohledu.

Jak se těchto zlozvyků zbavit?

Právě to všechno probereme v úterý od devatenácti hodin na přednášce v Nové Akropolis v Žabovřeskách. Budeme se bavit o tom, jak si ty návyky dobře naplánovat, jaký máme každý z nás systém a co by nám vyhovovalo. Pokusíme se vystopovat ty návyky, které nás omezují nebo nám znepříjemňují život, ale také ty, které jsou užitečné, protože o ty se vždy můžeme opřít. Návyk totiž nikdy nejde nějak vymazat. Musíme vybudovat jiný a překrýt ten starý, abychom mu nevěnovali svoji pozornost a soustředili se na ten nový.

Na čem bude přednáška postavená?

Abychom se s něčím mohli vypořádat nebo bojovat, musíme nejdřív trochu poznat, jak ty návyky fungují. Bude tam trocha teorie, řekneme si, jak přesně postupovat a jaké kroky máme udělat. Na to, jak začít a jak si to rozplánovat, mám nachystaná i nějaká cvičení. Představím něco z japonské metody kaizen, která se také věnuje postupnému zlepšování. Myslím si, že když člověk umí a snaží se zlepšit sebe, může zlepšit i svoje okolí a být inspirací pro ostatní. Bude to založeno na radách, které byly ověřeny staletími v praxi a samozřejmě taky na lidech, kteří na přednášku přijdou. Nikdy totiž nevíme, kdo přijde s nějakým novým nápadem, který si ověřil ve svém životě. Takže určitě bude i čas na sdílení svých vlastních zkušeností.

Máte nějakou literaturu, ze které čerpáte?

Těch zdrojů je strašně moc. Ve spoustě filozofických nebo psychologických knížkách se píše o návycích. Inspirovala jsem se třeba z knih Poznej lépe sebe sama, Zrcadlo filosofie, Atomové návyky nebo Naučený optimismus. Těch knížek je opravdu hodně, ale je to i spousta filozofických a psychologických rad a zkušeností z různých zdrojů. Já mám ráda, když se věci srovnávají a bere se od každého něco, co nám může vyhovovat.

Bude mít Vaše přednáška nějakou spojitost s adventem a přicházejícími Vánoci?

Určitě. Já považuji advent za období, kdy je tma a blíží se ten nejtmavší den v roce. Zároveň je to příležitost k tomu naplánovat něco nového a zamyslet se nad sebou samým. Aby to nebylo období nějakého stresu a pouze těch konzumních svátků, ale aby si člověk našel opravdu chvilku sám na sebe a zamyslel se nad tím, jestli není něco, co by mohl změnit. Já mám Vánoce spojeny taky s pohádkami, takže ty mě inspirovaly k tomu, abych některá cvičení nazvala podle nich. Je tam třeba jedno O popelce, protože ta přebírala a my budeme taky přebírat, nebo Chaloupko, chaloupko, kdo v tobě přebývá, protože i my musíme zjistit, co v nás přebývá.