Začínají volby do Akademického senátu, na FSS kandiduje šest studentů

Brno - Pondělkem startují letošní volby do Akademického senátu Masarykovy univerzity. Volebních obvodů je celkem dvacet jedna, na každé fakultě jsou odděleni studentští kandidáti a akademičtí pracovníci. Posledním obvodem jsou akademici na celouniverzitních pracovištích. Ze zvolených kandidátů budou noví senátoři v takzvaném „velkém” senátu na další tři roky. Akademická obec může volit v aplikaci E-volby v informačním systému univerzity až do 8. dubna.

Na Fakultě sociálních studií (FSS) kandidují pouze muži, ale velmi se od sebe liší. Zastupují studenty bakalářského i magisterského studia na více než polovině kateder. Někteří mají zkušenosti z akademického senátu fakulty nebo z politiky, jiní v této oblasti teprve začínají. V následujícím textu představujeme všechny kandidáty.

 

Jan Procházka, student magisterského programu politologie se zaměřením na volební studia a politický marketing

Působí jako zastupitel obce Syrovice na Brněnsku. Před  třemi lety kandidoval do Poslanecké sněmovny. Je milovníkem požárního sportu a jihomoravského folklóru. Spoluzaložil folklórní spolek, ve kterém se mu společně s dalšími členy povedlo zrekonstruovat původní podobu svátečního kroje, a každoročně se účastní Augustýnských hodů v Syrovicích.

„Kdybych byl zvolen, dělal bych to stejné, co dělám jako zastupitel v komunále. Zaměřoval bych se na drobnosti, které alespoň o něco málo zlepší studujícím život. Přenášel informace shora dolů a vedl dialog se studenty. Účastnil bych se studentských aktivit a nasával z nich nápady na zlepšení. Nic víc nabídnout neumím. Takové malé instantní dobro,“ napsal ve své kandidatuře.

Rád by se soustředil na financování vysokých škol, protože jsou dlouhodobě podfinancované a podepisuje se to na kvalitě vzdělávání. O fungování akademického senátu si nedělá žádné iluze. Ví, že žádný radikální návrh neprojde a nedává mu tedy smysl slibovat velké změny. Chtěl by ale brát podněty od studujících a smysluplně komunikovat senátní rozhodnutí, ať už pozitivní, nebo negativní.

„Myslel bych to dobře, ale dopadlo by to jako vždycky,“ dodal.

František Jelínek, student bakalářského programu environmentální studia

Nejvíce se zajímá o klimatické právo a témata spojená se změnou klimatu. Angažuje se ve spolcích a iniciativách, jako je například Okrašlovací spolek Katedry environmentálních studií nebo Univerzity za klima.

„Mojí primární motivaci je to, že nejsem stejně jako další studující v mém okolí spokojen s tím, jak univerzita v některých ohledech funguje. Zároveň také postrádám více možností, jak ovlivňovat rozhodování z pozice člověka, který není členem žádného univerzitního orgánu,“ uvedl kandidát.

V Akademickém senátu chce posilovat práva studujících a jejich větší zapojení do rozhodování univerzity. Plánuje usilovat o veřejnou kontrolu ústních zkoušek, navýšení počtu opravných pokusů při opakování předmětů a méně restriktivní podmínky při udělování výjimek z opakování předmětů.

Za důležité považuje také rozšíření stipendijních programů a podpory nízkopříjmových studentů. Rád by se pokusil prosadit snížení ceny kolejného, což vidí jako reálný cíl díky snižování finanční ztráty menz.

Chtěl by se více setkávat se studenty a zapojovat je do rozhodovacího procesu na univerzitě, například připomínkováním strategických dokumentů. To by podpořil i pořádáním neformálních akcí s prostorem na odlehčenější diskuzi.

Tomáš Vojtíšek, student magisterského programu psychologie

Většinu svého času momentálně tráví psaním diplomové práce a aktivitami v akademickém senátu. Tam působí od doplňovacích voleb v roce 2022, od loňského roku předsedá senátu FSS.

Má za sebou spoustu úspěšné senátní práce. Podílel se například na zřízení a schválení funkce první ochránkyně práv na univerzitě, provedl rozsáhlá dotazníková šetření o kvalitě kolejí a menz na univerzitě a zasadil se o navýšení příjmů stipendijního fondu. Díky tomu můžeme očekávat obnovení některých stipendijních programů, které se pro letošní rok musely zrušit.

Záleží mu na kvalitě studia, na dostupnosti služeb, a na kvalitě univerzitního výzkumu. „Chci, aby se na fakultách všichni lidé cítili vítaní. Jsem přesvědčen, že vedení univerzity má svá rozhodnutí podkládat daty a studentský hlas má být při rozhodování aktivně zastoupen. Kandiduji, protože věřím, že zkušenosti, upřímný zájem o budování lepší univerzity, a důraz na konstruktivní kritiku, nesmí ve Studentské komoře chybět,“ vysvětlil.

Rád by v novém složení senátu znovu otevřel téma nerovného stavu mezi studujícími a akademickými pracovníky na senátní půdě i mimo ni. Jeho cílem je také na plénu senátu více otevírat diskuzi k jednotlivým možným změnám, jinak podle něj není možné cokoliv prosadit.

Samuel Sameš, slovenský student magisterského programu mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost

Jeho velkou vášní je fotbal a reprezentuje v něm i univerzitu. Zrovna se připravuje na státnice, píše diplomovou práci a hlásí se na doktorské studium. Doposud studoval dva obory najednou, takže se nemohl více zapojit do aktivit podobných akademickému senátu. Nedávno úspěšně ukončil magisterské studium hospodářské politiky a mezinárodních vztahů na Ekonomicko-správní fakultě a teď se podobnému oboru věnuje i na FSS.

„Kandidovat jsem se rozhodl hlavně proto, že jsem v loňském roce organizoval letní školu hospodářské politiky a mezinárodních vztahů, a práce v komunitě studentů Masarykovy univerzity mě opravdu bavila. Hledal jsem cesty, jak dělat něco podobného, a jednou z příležitostí, která se naskytla a přišla mi velmi zajímavá a zároveň přínosná, je právě kandidatura do Akademického senátu,“ řekl.

Věří, že studenty na kandidátovi zajímá spíše to, jaký je člověk, jaké zastává názory a postoje. „Témata, která je nutné v senátu řešit, se hlavně v poslední době rychle mění, protože závisí na dění okolo nás. Bude nutné řešit těžké věci, které nemůžeme očekávat, jako byl například útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK),“ dodal.

Soustředit se chce také na zkvalitnění výuky. Jelikož si prošel opravdu odlišnými disciplínami od bezpečnostních a strategických studií přes evoluční biologii až po energetickou bezpečnost, a díky tomu má hodně nápadů, jak výuku zefektivnit.

Adam Kazík, student sdružených bakalářských programů evropská studia a mezinárodní vztahy (FSS) a magisterského programu právo a právní věda (PrF)

Je místopředsedou místního sdružení Pirátské strany a na univerzitě působí jako Velvyslanec kariéry pro Evropskou unii v EU Careers. Po začátku války na Ukrajině strávil téměř dva měsíce jako dobrovolník v Donbasu, kam vozil humanitární pomoc.

Kandidaturu na Fakultě sociálních studií místo Právnické fakulty (PrF) si vybral, protože na ní vidí svou budoucnost. „Na FSS chci fungovat ještě dlouhou dobu, chci si udělat doktorát a pak tady i učit. Chci ovlivnit směr své Alma mater. Politika je o tom pozitivně ovlivnit budoucnost jiných. Pomoct jim. To bych rád dělal v Akademickém senátu,“ sdělil.

Jeho hlavní snahou by bylo na fakultu dostat více praxí a stáží. Vadí mu, že komunikace mezi fakultami a univerzitou při sdílení příležitostí nefunguje. Pro příklad uvádí stáže na velvyslanectvích, o kterých ví z Právnické fakulty, ale na FSS o nich není ani zmínka. Klade důraz na spolupráci univerzity se studujícími. Jeho cílem je zkusit získat z akademické obce co nejvíce témat a najít řešení vyhovující ideálně všem.

„Nebudu tady slibovat zázraky, ale rád bych se pokoušel řešit problémy různých částí fakulty. To, že studuji evropská studia a mezinárodní vztahy neznamená, že mě nezajímají problémy, které přijdou z jiných kateder. Naopak, chci pomáhat každému, kdo pomoc potřebuje,“ dovysvětlil.

Radim Horák, student sdružených bakalářských programů mezinárodní vztahy a bezpečnostní a strategická studia

Na Masarykovu univerzitu šel původně s plánem získat titul a najít si lukrativní práci v oboru. Během studia ale zjistil, že existuje mnoho způsobů, jak se může zapojit do univerzitního dění. Přidal se do organizace Seznamovák, která pořádá adaptační kurzy, je členem organizačního týmu Studentského Majálesu a v minulém semestru začal pomáhat univerzitnímu spolku Mise Naděje s náborem do registru dárců kostní dřeně.

„Rád bych nabídl studentům možnost oslovit vedení fakulty skrze svůj mandát, ne vždy se totiž jejich problémy dostanou až k vedení univerzity. Vytvářet programová prohlášení o deseti bodech jsou sice ambiciózní, ale ve skutečnosti je složité na půdě senátu prosadit radikálnější návrhy. Zaměřím se proto na menší změny, které budou v dlouhodobém důsledku účinnější,“ popsal své cíle.

Chtěl by se zasadit o větší spolupráci mezi univerzitou a studentskými spolky. Cizí mu není ani udržitelnost. Zaměřil by se na možnosti, jak studentům a pracovníkům ulehčit cestu do školy na kole. Na FSS je jedna kolárna, do které se vejde přibližně dvacet kol. S tím by se podle něj mělo něco dělat, protože nechávat své kolo jen zamčené venku nechce nikdo.

V kontextu útoku na FF UK by chtěl zavést povinná školení pro podobné krizové situace. Na prvním místě vidí také psychologickou podporu studentů, která je na univerzitě kvalitní, ale podle něj, by se mohla více inspirovat západními vysokými školami. „Například na Loughborough University v Anglii, kde jsem strávil svůj semestr na Erasmu, má každý student přiděleného vlastního poradce, kterému se může ozvat s jakýmkoliv problémem,“ uvedl.