Vědci z Brna se snaží těžit vzácné kovy z odpadu pomocí bakterií

Brněnští přírodovědci z Masarykovy univerzity pracují na projektu, který by umožnil při spalování odpadu těžit vzácné kovy za pomoci bakterií. Na praktickém testování nyní spolupracují se svými rakouskými kolegy, podrobnější výsledky budou známé v horizontu nejbližších měsíců.

Brno - Ačkoliv někteří lidé mají bakterie spojené hlavně se špínou a nepříjemnými nemocemi, podle nových vědeckých poznatků by mohly být velmi užitečné při ochraně životního prostředí a recyklaci. Biochemici z Masarykovy univerzity v Brně totiž se svými rakouskými kolegy pracují na řešení problému kovů, které se při spalování odpadu hromadí v popílku a strusce. Kovy v tomto procesu zůstávají nevyužity, a navíc škodí životnímu prostředí. Za pomoci bakterií a vhodného způsobu recyklace lze podle vědců kovy z odpadu nejen odstranit, ale i vrátit tyto vzácné suroviny zpět do výroby. V tiskové zprávě to uvedla za fakultu Tereza Fojtová.

Vědci nyní navržený postup ověřují. Nejprve se podle Fojtové za pomocí bioreaktoru produkuje kyselina sírová a jiné látky. Takto vyrobená směs je aplikována do dalšího bioreaktoru spolu s popílky a struskou, kde probíhá proces zvaný kyselé loužení. Toto loužení navíc podporují kyselinotvorné bakterie, z nichž některé jsou schopné oxidovat železo. "Bakteriální produkce kyseliny sírové je ekologičtější a levnější než její chemická výroba, navíc jsou produkovány povrchově aktivní látky, které přispívají k rozpouštění kovů,“ sdělil Jiří Kučera z ústavu biochemie. Podle něj je díky tomu možné převést vzácné kovy, které se nachází ve strusce a popílku, do odděleného roztoku.

Podle Fojtové je postup bioloužení kovů z minerálních rud vědcům známý již několik desítek let. V zahraničí se používá například k těžbě mědi. Inovativní přínos navrhovaného řešení ale spočívá v tom, jak z roztoku získat rozpuštěné kovy, aby je bylo možné znovu použít. A k tomu mají pomoct opět bakterie, i když jiné než ty kyselinotvorné, které byly využity v první fázi. Jde o takzvané fermentační bakterie, které se přirozeně vyskytují například v čistírnách odpadních vod.

Výtěžnost kovu obsaženého ve strusce a popílku je podle vědců velmi pozitivním zjištěním. "Dosavadní výsledky výzkumu ukazují, že touto cestou dokážeme vytěžit až 100 procent některých kovů obsažených v odpadovém materiálu, jinými slovy popílek a strusku od kovů značně vyčistit. A navíc můžeme získané vzácné kovy znovu využít," vysvětlil Kučera. Kromě levnější výroby kyseliny sírové by objev nového procesu mohl také znamenat výraznou úlevu pro životní prostředí.

Čeští vědci nyní spolupracují s rakouskými biochemiky ve výzkumných centrech, kde projekt přechází z laboratorního měřítka do skutečného poloprovozu, a zkoumají, jak se bakterie adaptují na větší koncentraci kovů. Další výsledky výzkumu budou podle Kučery známé v létě.