Děti to v životě mají náročnější, říká učitelka ze speciální školy

Rozhovory

Děti to v životě mají náročnější, říká učitelka ze speciální školy
Vendulka Janáčková sedí u stolu, kde tvoří nové nápady pro své žáky.

Ostrava - Jednotné přijímací zkoušky na střední školy se konaly ve čtvrtek 13. a v pátek 14. dubna. Ovšem ne všechny děti se na střední školy hlásí. Těžší podmínky mají třeba žáci základních škol se speciálními vzdělávacími potřebami. O tom, jak na speciální škole probíhá výuka, jak zdejší učitelé přistupují k žákům nebo jaký zájem o střední školy studenti se speciálními potřebami mají a jestli vůbec, v rozhovoru pro Stisk promluvila učitelka z ostravské speciální Základní školy Čkalovova Vendulka Janáčková.

Základní škola Čkalovova, Ostrava

Vzdělává žáky:

  • s poruchami pozornosti jako ADHD a ADD
  • s narušenými komunikačními schopnostmi
  • s autismem
  • s poruchami chování
  • se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyspraxie, …)
  • s lehkým, středně těžkým i těžkým mentálním postižením

Jak se výuka dětí se speciálními potřebami liší od výuky na jiných základních školách?

Ve třídě je vždy maximálně čtrnáct žáků. Vyučují je speciální pedagogové a ve třídě je vždy přítomen i sdílený asistent pedagoga. Osvojování nového učiva je přizpůsobeno diagnóze dítěte. Obsah učiva odpovídá momentálním schopnostem a možnostem žáka nebo žačky, což na běžné základní škole realizovatelné není. Celkově se jedná o hodně individuální přístup zaměřený především na motivaci a pochvalu. Snažíme se vytvářet klidné prostředí pro vzdělávání, a to za pomoci různých pomůcek a postupů.

O jaké pomůcky a postupy se jedná?

Jde především o trpělivé a laskavé vedení s jasným vymezením hranic. Snažíme se vyzdvihnout kladný výsledek, ocenit snahu a dílčí pokroky, a především dítěti umožnit zažít úspěch. Stanovujeme dětem odlišné časové limity na provedení úkolů, celková práce je v kratších a často se střídajících úsecích. Hodně využíváme metodu odvedení pozornosti a zájmu jiným směrem. Děti hodnotíme většinou slovně a pochvalou, známka bývá motivační. Až ve čtvrtletním hodnocení se jedná o faktickou známku, která odpovídá úrovni osvojených znalostí.

Učíte děti s různými poruchami učení, chování a dalšími specifiky. Jak to ovlivňuje jejich studijní možnosti?

Přestože děti získávají plnohodnotné informace, tak mnohem obtížnější cestou. Vždy záleží na spolupráci školy a rodiny, zázemí a podnětnosti prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Jak je vedeno k povinnostem, jak zdolává překážky, důležité jsou i ambice dítěte. Určitě je taky potřeba brát zřetel na intelektové možnosti dítěte.

Učíte hlavně šestou a sedmou třídu. Hlásí se některé děti od vás na víceletá gymnázia?

V podstatě vůbec. Děti se k nám dostávají v okamžiku, kdy nezvládají běžnou základní školu. A vzhledem k obsahu učiva a samostatnosti ve vypracovávání úkolů je to pro ně skoro nereálné. Samozřejmě ale záleží na situaci, každý žák je jiný.

Najdou se u vás i přesto děti, které se na střední školy hlásí?

Ano. Děti preferují většinou střední odborné školy nebo učiliště. Máme povědomí i o úspěšném složení maturitní zkoušky a přijetí na vysokou školu. Žáci musí být velmi pilní a houževnatí, k čemuž často nemají dostatečné podmínky. Pak jsou samozřejmě i takoví, kteří mají možnosti i schopnosti pokračovat ve studiu, ale neprojevují žádný zájem.

Čím v dětech podněcujete zájem o další studium?

Snažíme se dětem vysvětlit, na jakých školách mohou dále studovat a co dané studium či případná práce obnáší. Žáci si ve škole mohou tyto praktické požadavky a jejich plnění vyzkoušet. S dětmi také navštěvujeme různé exkurze a veletrhy středních škol, dny otevřených dveří či přednášky o možnostech studia. Velmi důležitá je i spolupráce s rodinou. Pokud to však ze strany rodičů nefunguje, moc toho jako škola nesvedeme. Pokud ovšem ze strany dítěte či rodiny zájem vnímáme, nabízíme dětem individuální doučování v předmětech, ve kterých mají obtíže.

Pokud byste měla udělat nějaký průměr za poslední tři roky, kolik dětí z jedné třídy se na střední školu hlásí?

Většinou je to kolem pěti žáků. V mé třídě to byli dva, kteří se na střední nakonec dostali. Nezvládali ale náročnost učiva, takže ani jeden z nich studium bohužel nedokončil.

Vaše práce může být v některých ohledech náročnější než na běžné základní škole. Co vás k této práci motivuje?

Náročné to bezesporu je. Kolikrát se dětem nechce učit, mají k tomu odpor a radši by hrály video hry, což je vysilující. Na druhou stranu je na této práci krásné, když vidíte touhu zdolávat překážky a dosahovat cílů. Každý den nalézám různé způsoby a cesty, jak dojít ke zdárnému výsledku. Když slyším správnou odpověď, hřeje mě to na srdci. Přestože jde o náročnou práci, je pro mě jako pro učitelku největší odměnou, když vidím, že se dětem, které nežijí v podnětném prostředí či trpí nějakou specifickou poruchou, něco povedlo.

Další články o stisk online