Nebude Putin, nebude válka, říká bývalý ruský premiér

Brno - Bývalý ruský premiér Michail Kasjanov navštívil ve středu Masarykovu univerzitu. S posluchači se na Filozofické fakultě podělil o bohatou ruskou historii a vysvětlil, jak se v zemi změnily poměry po nástupu současného prezidenta Vladimira Putina. Po dvaceti letech zrodu demokracie se podle něj Rusové ocitli znovu v pasti autoritářství. Tentokrát na seznam neštěstí přibyla i válka se sousedem.

Kasjanov – cílevědomý a svobodomyslný premiér

Snil o tom, že jednou bude Rusko patřit mezi členy Severoatlantické aliance (NATO) a jeho cílem bylo vytvořit bezvízové zóny od Lisabonu po Vladivostok. Takové představy o směřování své země měl Michail Kasjanov, první předseda vlády po zvolení prezidenta Vladimira Putina. Na počátku nového tisíciletí se mu tyto plány zdály být splnitelné. Těžké období přechodu od starého sovětského režimu k novému demokratickému skončilo a reformy prezidenta Jelcina a jeho stoupenců už přinesly první výsledky. „Měli jsme vynikající vztahy se západními státy a ekonomika rostla rekordním tempem. Rusko zažívalo rozkvět,“ řekl Kasjanov.

Michail Kasjanov (66)

Ruský ekonom a bývalý politik.

Mezi lety 2000 a 2004 zastával funkci premiéra Ruské federace. Podle hodnocení amerického ekonomického časopisu Forbes byla jeho vláda nejúspěšnější v moderním Rusku.

V roce 2008 byl jedním z kandidátů na prezidenta Ruské federace. Volební komise mu však účast ve volbách neumožnila.

Je odpůrcem Putinova režimu. Z tohoto důvodů byl v listopadu loňského roku zařazen ruským ministrem spravedlnosti na seznam zahraničních agentů. To znamená, že byl ruskými úřady prohlášen za „nepřítele lidu“.  

Dnes žije v exilu. 

K úspěchu přispěla právě činnost premiéra. Pod jeho vedením vláda provedla řadu prospěšných reforem. Spustila například obnovený daňový systém, zahájila valorizaci důchodů v souladu s inflací a podpořila rozvoj malých a středních podniků. Díky reformě zemědělství Rusko poprvé po devadesáti letech zcela upustilo od nákupu obilí ze zahraničí.

Ne všechny iniciativy tehdejšího předsedy vlády však současný prezident Putin ocenil. Odmítl například reformu plynárenství, která by zbavila společnost Gazprom monopolu na trhu s plynem. „Z dnešního pohledu je jasné, že taková změna by Putinovi v budoucnu neumožnila používat ropu, jako zvláštní nástroj politického tlaku na sousední země,“ konstatoval Kasjanov. Spory mezi prezidentem a premiérem se postupem času výrazně zhoršily. Aktivního a cílevědomého, ale příliš svobodomyslného a nezávislého předsedu vlády si Putin nepřál, a proto Kasjanova krátce před koncem jeho funkčního období odvolal.

Jak se z téměř demokratického Ruska stalo to současné

Hned po odvolání Kasjanova začal Putin svými kroky měnit atmosféru v zemi. Tragédii při teroristickém útoku na beslanskou školu využil k zúžení politického prostředí uvnitř Ruska. „Místo toho, aby zajistil bezpečnost pro občany, oznámil, že je Rusko „obklopeno nepřáteli", a začal násilně rušit politické strany. Měli jsme tehdy čtyřicet stran, ale když se Putin dostal k moci, zůstalo jich pouze šest. I ty jsou pod jeho kontrolou. Vstup lidí do politiky je nyní téměř zakázán,“ sdělil bývalý premiér.

Teroristický útok na beslanskou školu

Uskutečnil se mezi 1. a 3. zářím 2004 ve městě Beslan v Severní Osetii na jihu Ruské federace. 

Čečenští islamističtí separatisté se zmocnili budovy školy. Přibližně 1 200 studentů a jejich rodičů drželi jako rukojmí.

3. září vybuchla ve škole bomba. Při výbuchu zemřely nejméně tři stovky civilistů, z toho 186 dětí a deset příslušníků speciálních jednotek. Přibližně dalších 800 lidí bylo zraněno.

Změny dále přibývaly. Probíhající reformy byly pozastaveny, stát převzal kontrolu nad televizí a soudnictvím, opozice se ocitla pod tlakem. „Snažili jsme se tomu postavit. V letech 2011 a 2015 se v Moskvě konaly velké protesty. Ale každým rokem bylo těžší a těžší vzdorovat systému, který byl stále silnější,“ podotkl Kasjanov.

Za důležitý bod zvratu v zahraniční politice považuje bývalý premiér Putinův projev v Mnichově z roku 2007. Obvinil Evropu a Spojené státy z nedobrovolného rozšiřování NATO. Podle Kasjanova chtěl Západu ukázat, že má na někdejších sovětských územích své zájmy a rozhodl se napadnout Gruzii. Nicolas Sarkozy, který byl v té době prezidentem Francie, vypracoval plán příměří, který předpokládal stažení všech vojsk z teritoria nezávislé Gruzie. Z Putinovy strany však nebylo nic realizováno. Navíc anektoval část gruzínských území – Abcházii a Jižní Osetii. „Evropští a američtí politici na to nijak nereagovali, a to byl pro Putina jasný signál. Uvědomil si, že vše, co dělá, zůstává bez následků. A tak je podle něj možné ve svých činech pokračovat,“ sdělil Kasjanov.

Po Gruzii následovala nejprve anexe Krymu, později Donbasu a před dvěma lety i pokus o ovládnutí celé Ukrajiny. Navzdory tomu, že bývalý premiér již dávno věděl, jakým směrem se Putinovo Rusko ubírá, je pro něj rozpoutání války na Ukrajině stále šokem. „Varování amerických tajných služeb jsem nevěřil. Myslím, že tomu nevěřila ani ukrajinská vláda. Navzdory všemu, co Putin v minulosti provedl, se napadení Ukrajiny zdálo být naprosto nereálné. On ale tak strašnou věc dokázal udělat,“ řekl Kasjanov.

Má Rusko šanci na demokratickou budoucnost?

Minulý víkend se v Rusku konaly volby, ve kterých Putin zvítězil se sedmaosmdesáti procenty hlasů. Kasjanov Putina však za legitimního prezidenta neuznává. Podle něj byly volby nepoctivé a nesvobodné. „Byla to jen imitace. Cílem nebyly výsledky – všichni stejně věděli, že budou zmanipulované – ale vytvoření atmosféry všeobecné jednoty a soudržnosti kolem Putina. Chápe, že spousta lidí chce zastavit válku, a proto bylo jeho hlavním záměrem odpůrcům ukázat, že jsou na to sami,“ řekl.

Splnit tento plán dokonale, se ale Putinovi nepodařilo. Statisíce Rusů, kteří jeho politiku nepodporují, se v neděli 17. března ve dvanáct hodin vydaly do volebních místností po celém světě. Na konkrétním čase se dohodly právě proto, aby zjistili, kolik jich skutečně je. Podle Kasjanova je to pro ruskou opozici však jen malý úspěch. „Putin si totiž své křeslo udržel. A lze předpokládat, že dokud bude u moci, válku na Ukrajině nezastaví,“ sdělil.

Dokud bude Putin prezidentem, je představa demokratického Ruska nereálná. Co se ale stane, až jeho nadvláda skončí? „Jsem si jistý, že když nebude Putin, nebude ani válka. Jakýkoliv Putinův nástupce, i kdyby to byl někdo z jeho přátel nebo příznivců, se ji okamžitě pokusí zastavit a zlepšit vztahy se Západem. Samozřejmě, že na začátku bude zmatek. Bude to složité období a Rusové budou trpět. Ale jakákoliv ruská vláda rozhodně bude jednat o příměří,“ uvedl Kasjanov.

Další fází by podle něj bylo přehodnocení postoje lidí k tomu, co se dělo. „O zločinech Putinova režimu polovina ruských občanů ani neví. V ruské televize se o tom nemluví. Cílem politiků bude vysvětlit lidem, co všechno naše země způsobila. A bude jim nějakou dobu trvat, než si to uvědomí,“ dodal bývalý premiér.

Volby budou také nevyhnutelné a nějakou dobu potrvá, než budou opravdu svobodné a spravedlivé. I tak ale Kasjanov věří, že za těchto podmínek bude mít ruská opozice šanci se konečně prosadit a brzy vytvořit demokratickou vládu, která by mohla Rusko dovést zpět k budování demokratického státu.

Setkání s Kasjanovem inicioval hostující profesor historie na Masarykově univerzitě Andrej Zubov. S bývalým ruským premiérem se zná už dlouho. „Podle mě je nezbytné evropskému společenství přiblížit důvody, proč se Rusko z mírumilovného státu s rodící se demokracií změnilo v agresivní diktaturu. Domnívám se, že Michail Kasjanov, který má zkušenosti jak s řízením země, tak s opoziční činností, by to mohl udělat lépe než kdokoli jiný,“ vysvětlil Zubov svou motivaci k organizaci akce.

Vedení univerzity nápad hostujícího profesora podpořilo. „Jsme velice rádi, že na půdě naší instituce můžeme přivítat někoho, kdo je v opozici vůči režimu Putina a kdo, byť v exilu v zahraničí, bojuje za to, aby Rusko bylo znovu svobodné,“ uvedl prorektor Masarykovy univerzity Jiří Hanuš.