Psychické poruchy a stres jsou pro mladou generaci vážným problémem

Brno - Duševní poruchy jsou vážným problémem pro studenty. Komplikují jim nejen učení, ale i život obecně.

Studentovi Masarykovy univerzity, který si nepřeje být jmenován, se během čtvrtého semestru studia zhoršil psychický stav. „První tři semestry jsem učivo a všechno ostatní celkem zvládal. Pak během čtvrtého semestru nastal zlom. Už jsem se fakt nedokázal vůbec na nic soustředit,“ prozrazuje student svou studijní cestu Stisku.

V uplynulém roce 81 % představitelů Generace Z nezvládalo kvůli stresu své povinnosti. Ukazuje to mezinárodní výzkum o vnímání duševního zdraví, který realizovala společnost Ipsos k příležitosti Světového dne duševního zdraví, který letos připadl na 10. října. Stres je vážnou překážkou v každodenních povinnostech lidí. Například čtvrtina Čechů podle výzkumu kvůli stresu nemohla po nějakou dobu chodit do práce nebo školy.

Student Masarykovy univerzity říká, že u něj byl problém v nediagnostikovaném ADHD. „Různé indikátory toho už se projevovaly od dětství. Ale nějaké projevy, které zasahovaly i do učení, se mi zhoršily během 4. semestru,“ vysvětluje student. Nyní má diagnostikované ADHD a bere léky, které mu pomáhají zvládat poruchu. „Má to i nějaké vedlejší efekty, například jsem někdy méně odolný vůči stresovým situacím nebo mám třeba problém rozeznat, kdy mám hlad. A také mívám energetické výkyvy,“ doplňuje student.

Konzultantka kariérního a poradenského centra Masarykovy univerzity Sofiia Berezka potvrzuje, že studium není příčinou vzniku duševních poruch, ale spíš posiluje problémy, které člověk už měl. „Studium je určitou výzvou nebo úkolem, který musí člověk zvládnout. A v souladu s individuálními vlastnostmi na něj každý student reaguje po svém,“ říká Stisku Berezka.

Studentovi MUNI také kromě léků pomáhá zvládat účinky ADHD i fyzický pohyb, procházky venku nebo také diář, kam si zaznamenává povinnosti. „A další věc, co mi pomáhá, ale co bych nedoporučoval využívat, je nikotin,“ přiznává student. Nikotin začal zneužívat ještě před tím, než měl diagnostikované ADHD.

Psycholog ze společnosti Práh jižní Morava Jiří Šupa říká, že samoléčba je příznakem, že by se člověk měl obrátit pro pomoc na odborníka. „Člověk často začne praktikovat samoléčbu, například začne pít alkohol, užívat nějaké návykové látky nebo prášky, které ho buď povzbuzují, nebo utlumují,“ doplňuje pro Stisk psycholog. Šupa upozorňuje, že kvalita spánku a různé fyzické nebo emoční projevy mohou také svědčit o tom, že by měl student kontaktovat specialistu.

Těm, kdo mají podezření na nějakou duševní poruchu, student MUNI doporučuje, aby nehledali informace na sociálních sítích, ale raději četli odbornou literaturu. „A také bych všem doporučil nebát se své problémy konzultovat s odborníkem,“ říká student.

Například Kariérní centrum Masarykovy univerzity poskytuje studentům psychologické a kariérní poradenství. Také pořádá hodně akcí pro studenty, aby pro ně bylo snazší zvládnout studium. K příležitosti Světového dne duševního zdraví Kariérní centrum pravidelně zastřešuje akci „Wellbeing days“. Studenti Masarykovy univerzity, kteří mají oficiálně potvrzené psychické postižení, mohou také požádat o speciální studijní podmínky.

Student MUNI doufá, že se jednou dostane do fáze, kdy přestane brát léky. Pokud to on nebo jeho psychiatr uzná za vhodné, bude moci postupně ukončit jejich příjem. „Asi bych s tím začal nějak postupně. V první řadě bych se chtěl zbavit své závislosti na nikotinu, a teprve potom bych uvažoval o ukončení užívání léků,“ uzavírá student.