Komentář: Stanjura se chystá sáhnout na peníze studentům radši než bohatším.
Homepage
Studenti možná přijdou o daňové slevy a výjimku zdanění na stipendia. Vyplývá to z uniklých návrhů ministra financí Zbyňka Stanjury. Ministr se podle svých posledních návrhů z dubna chystá částečně živit státní rozpočet, do kterého v roce 2020 pomohl zaseknout sto padesáti miliardovou sekeru, na úkor studentů. Na podporu tehdejších středoškoláků se mohla současná vláda spolehnout v posledních sněmovních volbách.
V rámci snahy o zkonsolidování veřejných financí navrhuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zvýšit zdanění studentů. Stanjura počítá se zdaněním stipendií i výdělků studentů. Opatření spadá do Stanjurova osekávacího balíčku, který počítá i se zrušením slev na nepracujícího manžela nebo manželku a školkovného, které rodičům umožní odepsat si náklady na školku. O ministrových plánech informovali redaktoři Hospodářských novin na základě materiálu, který dostali předsedové vládních stran.
Redaktoři Hospodářských novin dál v článku informují, že zrušení slev na dani pro studenty by státu vydělalo asi tři sta čtyřicet milionů ročně, zatímco zdanění stipendií lehce přes třiatřicet milionů korun. Celkem má osekávací balíček zajistit státní kase okolo devíti miliard korun.
Tuzemští studenti přitom od státu získávají průměrně nejslabší podporu v celé EU, zároveň patří k nejvíc pracujícím napříč členskými státy. Stisk o číslech vyplývajících z šetření Eurostudent informoval před týdnem.
Nejslabší státní podpora se, pokud projde Stanjurův návrh, ještě dál sníží a studentům se práce při škole míň vyplatí. Kvůli tomu stát získá v součtu necelých tři sta sedmdesát čtyři milionů ročně, což představuje zanedbatelnou částku vzhledem ke schodku, který se letos plánovaně vyšplhá na dvě stě devadesát pět miliard korun.
Škrty místo vyšších daní.
Stanjurova spolu s celou ODS hlasoval pro daňové změny, mimo jiné zrušení superhrubé mzdy, které podle výzkumné organizace PAQ Research připravili státní rozpočet o 150 miliard ročně, tedy o lehce víc než polovinu letošního schodku. O návratu k superhrubé mzdě přitom Stanjurovi občanští demokraté neuvažují. Odmítají také návrhy expertů z Národní ekonomické rady vlády na zvýšení daní z příjmů.
Ministr financí letos pomocí škrtů skládá korunku po korunce, v marné snaze veřejné zadlužování, které má i on na svědomí, zmírnit. Už v první polovině dubna zjistili lidé v tuzemsku další z jeho plánů, návrh na vyšší zdanění například tepla, vody, léků nebo bezlepkových potravin. Jedná se o výdaje, které dopadají stejně na ekonomicky nejslabší i nejsilnější. Přitom zrušení superhrubé mzdy podle sociologa Daniela Prokopa z PAQ Research přilepšilo zejména nejsilnějším.
Zdá se tak, že přinejmenším ministr financí chce, aby stát živili ti nejslabší, mimo jiné i studenti. Nejbohatším se naopak snaží v duchu Reaganovské „skapávací“ ekonomiky nechat co možná nejvíc peněz. Přitom právě teorie trickle down economy, skapávající ekonomiky selhává a čím dál častěji čelí kritice i ze strany politické pravice. Naopak doporučení expertů z OECD po vyšší daňové progresy, tedy po nastavení výše daní podle příjmů zdaněných Stanjura zatím ignoruje.
Ekonomika skapávání – trickle down economics
Skapávací ekonomika, v původním anglickém názvu trickle down economics je ekonomická teorie, která spoléhá na snížení zdanění nejbohatších lidí i korporací. Zastánci teorie věří, že v podobě investicí nejbohatších postupně bohatství prokape napříč společenskými vrstvami až k nejchudším. Tradiční šampioni skapávací ekonomiky jsou především pravicový politici sedmdesátých let prezident USA Ronald Reagan a britská premiérka Margaret Thatcherová.
Teorie je v 21. století často kritizována, i ze strany ekonomů. Například v roce 2020 vydali experti z Londýnské školy ekonomie report, který dokládá, že daňové úlevy nejbohatším prokazatelně nepomohli ekonomikám sledovaných států.
Jak dlouho se může vláda spoléhat na hlasy studentů
Současná vláda se v minulých volbách mohla spolehnout na hlasy studentů. Naznačují to mimo jiné výsledky středoškolských studentských voleb, kdy obě koalice dostaly od středoškoláků okolo třiceti procent hlasů. S takto silným mandátem se ministr financí asi cítí, že podporu studentů ztratit nemůže a jejich zájmy může ignorovat nebo jít přímo proti nim. Otázkou je, jestli studentská podpora z roku 2021 vládě vydrží i přes Stanjurovo bezohledné a bezúčelné přehlížení.
