Jak slaví Romové Vánoce? Spolu, s příběhy a se spoustou muziky

Brno - Jídlo, tradice, hudba i příběhy. Takové jsou tradiční Vánoce u Romů, kteří je považují za nejvýznamnější svátek v roce. Romské Vánoce doprovází nespočet zvyklostí, jejich podoby se však liší podle regionu, ze kterého daná rodina pochází.

Margita Michaelová pochází ze západního Slovenska. Vánoce má spojené především se svojí babičkou, která o svátcích obcházela domy v okolí a zpívala sousedům Tichou noc. „Pocházím z chudší rodiny, maminka nám dávala menší dárky, například pastelky. Nám to ale vůbec nevadilo, moc jsme se těšili na jídlo, pohádky, i na to, až s babičkou projdeme celou vesnici a budeme zpívat,“ vzpomíná.

Jedna z tradic funguje tak, že jde nejstarší muž před večeří za dveře. Manželka se ho poté zeptá, co nese. „Celá rodina u svíčky poslouchá jeho přání pro všechny příbuzné. To je moc krásný zvyk,“ vysvětluje. U večeře nesmí chybět volný talíř pro zesnulé. Odpadky se vynáší až druhý den, aby si členové rodiny nevynesli ven štěstí.

Vánoce jsou pro Margitu vždy plné muziky a dobrého jídla. Na Štědrý večer poté rozlamují oplatku, kterou si ženy nechávají v kostele posvětit. „Peče se několik dní dopředu. Když k nám přijdou sousedé, pohostíme je, a potom s nimi jdeme dál. Takto obcházíme domy, dokud nejsme unavení,“ říká učitelka romologie.

Tuto tradici si pamatuje i šestnáctiletá Denisa. „Chodíme po sousedech, hodně si povídáme a nesmí samozřejmě chybět ani hudba,“ podotýká. Nejoblíbenějším hudebním nástrojem je kytara, někdy zasednou i k pianu nebo k bicí soupravě. Romských koled je opravdu hodně, hrají se především bez not.

K večeři holubky nebo pašváre

U Denisy v rodině byste však kapra nebo bramborový salát na stole nenašli. K večeři jsou takzvané holubky. „Jedná se o směs rýže a mletého masa, která je zabalená v hlávkovém zelí. Z cukroví poté pečeme pouze linecké, vyrábíme vosí hnízda a rumové koule,“ popisuje.

Olašští Romové večeří tradiční pašváre – žebírka s bramborem. „Nedávají si tolik dárků, jejich zvykem je především hodně tancovat,“ říká Denisa. „Olašáky“ popisuje jako Romy s modrýma očima. Život v jejich komunitě je však mnohem přísnější, mají spoustu pravidel i zvyků.

Spousta tradic je velmi podobná těm českým, některé jsou jen trochu odlišné. I romské děti věří na Ježíška, dostávají minci pod talířem nebo dárky pod stromečkem. Dárky však prim nehrají, pro malé i velké je vždy nejdůležitější to, aby byla celá rodina pohromadě.