Skoro každý týden nám ruší výuku, říká student na Erasmu ve Francii

Brno - Student Ondřej Hejzlar na začátku ledna přijel na Erasmus a momentálně studuje na univerzitě v Rennes. Francii si zamiloval už na základní škole, kdy ji navštívil poprvé, proto pro něj byla jasnou volbou. Od začátku jeho příjezdu plynulou výuku na francouzské univerzitě komplikují stávky kvůli důchodové reformě. Volný čas využívá na cestování a poznávání okolních měst.

Proč ses rozhodl přihlásit na Erasmus?

Vždy jsem si myslel, že je to skvělá zkušenost. Člověk pozná něco, co v Česku nezažije, objeví jinou kulturu a vystoupí ze své komfortní zóny. Pokud student nakládá s penězi rozumně mělo by mu stipendium od univerzity v pořádku vyjít. Erasmus vám dá možnost seznámit se s novými lidmi, zlepšit si jazyky a poznat nový školní systém. Když člověk někam cestuje na týden, tak se stihne podívat sotva na turistická místa. Díky Erasmu naopak pozná, jak to opravdu funguje v jiné zemi.

Bylo snadné dostat se na Erasmus?

Na Erasmus jsem se dostal až z druhého kola. Poprvé jsem se hlásil přes svůj hlavní obor, mezinárodní vztahy. V druhém kole jsem se hlásil přes vedlejší obor, žurnalistiku. Byl tam mnohem lepší výběr univerzit. Kredity jsem se netrápil, vždy je nějak získáte, buď si naplánujete náročnější semestr, nebo protáhnete studium. Soustředil jsem se proto hlavně na výběr univerzity.

Jaká byla nabídka předmětů na francouzské univerzitě?

Hned na začátek jsem měl na výběr francouzský nebo anglický program. Neumím moc dobře francouzsky, takže jsem si zvolil angličtinu. Předměty jsem nevybíral vůbec, protože jsem musel souhlasit s tím, co tam bude. Nakonec mám pět předmětů po šesti kreditech. Ve francouzském programu byl výběr asi z deseti až patnácti předmětů. Na Erasmu jsem sice přes žurnalistiku, ale předměty tomu neodpovídají, jsou orientované spíš do politologie a mezinárodních vztahů. Budu proto žádat o jejich uznání do hlavního oboru.

Jak zatím hodnotíš výuku na univerzitě v Rennes?

Když jsem sem v lednu přijížděl, tak Macron oznámil, že chce zavést důchodovou reformu a zvednout věk odchodu do důchodu. Momentálně jsou tady skoro každý týden stávky, na které chodí žáci i učitelé. Studenti s transparenty jednou zablokovali vchod do školy. Často nám tedy ruší předměty, které samozřejmě budeme muset dohnat, takže se posouvají na další týdny nebo probíhají online. Je ale dost možné, že posunutou výuku naruší další stávka. Z každého předmětu mám závěrečnou zkoušku, na kterou mám jen jeden pokus. Jinak plníme průběžná cvičení nebo prezentace.

Jak zvládáš jazykovou bariéru?

Když na někoho zkouším mluvit francouzsky a pozná, že nemám úplně nejlepší přízvuk, začne na mě mluvit anglicky. Ze začátku to bylo fajn, ale postupem času mě to začalo štvát, protože se chci francouzštinu naučit. I tak ale není problém se domluvit anglicky kdekoliv, jak v Rennes, tak v Paříži. Myslím si, že mluvená francouzština se mi trošku zlepšila, ale pořád je pro mě občas těžké místním porozumět. Angličtina se mi stala mnohem přirozenější, přemýšlím v ní a je pro mě automatická. Moje čeština je teď spíš na bodu mrazu.

Jaký je život ve Francii oproti Česku?

Uvědomil jsem si, že je Česko super země, bezpečná a oproti ostatním si žijeme nadstandard. Umím si ale představit, že bych tady žil, protože naše kultury jsou si podobné. Naopak mi přijde, že ve Francii jsou kvalitnější suroviny. Strava ale není moc pestrá, dokola se tu jí samé bagety, pečivo, máslo, marmelády, sýry. Štíhlou linii si tady člověk úplně neudrží. Kdybych měl porovnat menzu oproti domovské univerzitě, tak je mnohem levnější, ale gurmánský zážitek to rozhodně není. Je fajn, že studenti mají v Paříži hodně věcí zadarmo. Například vstup do Louvru, na Vítězný oblouk nebo do Invalidovny. Okolo památek je ale hodně kapsářů a podvodníků, na které je třeba si dávat pozor. Například vám zavážou náramek na ruku a požadují platbu, i když jste žádný náramek nechtěli.

Co ti zatím Erasmus dal?

Dal mi hodně kontaktů, kamarádů a možností. Seznámil jsem se s lidmi z různých koutů světa. Zároveň si myslím, že má člověk hodně času pro sebe, ale samozřejmě záleží, jak si ho uzpůsobí. Začal jsem hodně číst knížky v angličtině i francouzštině. Také dost cestuji, poznávám okolí, jezdím lokálním autobusem a bavím se s místními. Když jede někdo do Francie na dovolenou, tak se většinou podívá do Paříže nebo k moři, ale ne do nenápadných, méně známých, ale za to krásných měst.

Co bys vzkázal studentům, kteří chtějí jet na Erasmus?

Nejhorší je vyplňování všech formulářů, kterých je opravdu hodně. Když se s nimi poperete, máte vyhráno. Možná nebudete chtít jet, protože se bojíte samoty. Hlavní je nestrachovat se a jít do toho, protože se zanedlouho seznámíte s ostatními a získáte spoustu nových kamarádů. Erasmus je z hodně velké části i o cestování a poznávaní samotné země a je škoda toho nevyužít.