Obrazem: Elektronová mikroskopie posouvá hranice vědeckého zkoumání

Brno - Ústav přístrojové techniky (ÚPT) v Brně hostí desátý ročník Podzimní školy elektronové mikroskopie. Na pětidenní kurzy se sjelo přes sto účastníků, především z řad těch, kteří pracují ve firmách zabývajících se výrobou či sestavováním elektronových mikroskopů. Tam si budou moci vyzkoušet ty nejmodernější technologie.

„Letos se budou věnovat tak nějak všemu, protože máme v Brně unikátní podmínky – firmy zabývající se výrobou, prodejem a vývojem mikroskopů nám otevřely své laboratoře, kde bude celé spektrum elektronových mikroskopů, které existují nebo které se teprve vyvíjí,“ řekl vedoucí Oddělení elektronové mikroskopie Vilém Neděla.

Jeden z nejlepších přístrojů je pak i na Ústavu přístrojové technologie. Jedná se o environmentální rastrovací elektronový mikroskop, kterým se dají zkoumat živé organizmy v jejich přirozeném stavu. To znamená, že vzorek není nijak upraven. „Vy tam můžete dát klidně čistou vodu, pak ji odpařit a podívat se, co z ní zbylo,“ popsal Neděla. Kromě minerálů tak třeba zkoumají i mikroplasty, které se ve vodě objevují.

Velkou výhodou je, že do mikroskopu lze vložit i živé tvory. Tak se výzkumníkům podařilo najít třeba nové druhý vířníků. „Nejhorší je ten vzorek v živém stavu pod mikroskop dostat,“ říká Eva Tihlaříková, která patří v Ústavu k jedněm z nejpovolanějších, kdo umí tento mikroskop obsluhovat. Na prozkoumání vzorku často mají jen jeden pokus, proto musí v mikroskopu nastavit intenzitu elektronového svazku velmi přesně, aby vzorek nepoškodili. Pokud se vše podaří, zkoumaný živý živočich se může navrátit zpět do přírody. Ve vakuových mikroskopech tohle udělat nelze.

Elektronová mikroskopie nachází uplatnění v širokém spektru oborů, nejčastěji při výrobě polovodičových součástek, elektroniky, ve farmaceutickém průmyslu, v biologii, při zpracování dřeva, plastů, nebo dokonce jídla.

Tajemství elektronové mikroskopie přiblížíme ve fotogalerii.