Většina chápe, že jen pracujeme, říká policista u hranice okresů

Rozhovory

Většina chápe, že jen pracujeme, říká policista u hranice okresů
Policista Michal Horňák, který hlídá hranici okresů. Foto: Michal Horňák

Vsetín - Kvůli pandemii koronaviru se pracovní náplň policistů rozšířila. Musí kontrolovat, jak lidé dodržují opatření proti šíření covidu-19. Vláda na začátku března omezila pohyb mezi okresy. „Někteří jedinci reagují podrážděně a říkají, že je otravujeme," říká policista Michal Horňák, který hlídá hranice vsetínského okresu.

Má podle vás uzavření okresů smysl?

Před zavřením okresů se na Pustevnách nebo jiných turistických místech nashromáždilo za jediný den několik tisíc lidí. Místo procházky na louce nad domem se lidi scházeli ve velkých počtech na známých turistických trasách. Po uzavření okresů už se tam dostane menší počet lidí, a proto to určitě má nějaký účinek.

Tolerovali jste ze začátku špatně vyplněné formuláře?

První dny, než si všichni zajistili potvrzení, byly volnější. Zaměstnavatelé nestihli všem vyřídit formuláře o zaměstnání, a tak s sebou mnoho lidí nosilo jen pracovní smlouvu. Tolerovali jsme špatně vyplněné formuláře, ale upozornili jsme, aby do příště chybu napravili. Ze začátku jsme lidem, kteří neměli potřebné potvrzení, sami nabízeli čestná prohlášení na místě.

Kolik lidí zhruba denně zkontrolujete?

S kolegou nehlídáme moc frekventovaný úsek, takže denně zastavíme okolo stovky aut. Snažíme se je zastavovat co nejvíc, ale třeba místní vracející se z práce už poznáme, tak je nechceme pořád kontrolovat. Zároveň lidi jezdí v intervalech podle toho, kdy jedou do práce. Od pěti do půl šesté jezdí hodně aut, a pak ještě před osmou hodinou.

Jak na vás reagují lidi, když je zastavíte?

Už to bude měsíc a lidi to začíná otravovat. Je to hodně individuální, ale většina lidí chápe, že pouze děláme svoji práci, ukážou nám potvrzení a za minutu jedou pryč. Někdo je k nám hodný a doveze nám dokonce kávu nebo zákusky.

Jak je těžké se proti některým jedincům udržet a zachovat se pořád v rámci mezí?

Jsme na tyto situace vycvičení, abychom věděli, jak máme reagovat. Když někdo pořád říká dokola to své, tak mu slušně vysvětlíme situaci a pokud s ní nesouhlasí, tak máme zákonné výzvy, které musí respektovat. Většina lidí se k nám naštěstí chová slušně, a proto stačí domluva. Když si někdo odmítá nasadit roušku i po výzvě, tak ho oznámíme na úřad, kde s ním úředníci celou věc dořeší.

Pamatujete si na člověka, který se k vám choval nejhůř?

Ano. Mladá slečna, která po nás řvala, že si roušku nenasadí, protože covid je vymyšlená nemoc. Nakonec si po naší výzvě roušku nasadila.

Jaký je rozdíl v chování lidí oproti minulému jaru, kdy sice nebyly zavřené okresy, ale byly povinné roušky venku?

Před rokem to pro všechny byla novinka, proto se lidi chovali ukázněně. Ale i tehdy bylo zhruba deset procent „rebelů“, kteří roušky nenosili. Zároveň když jsme napomínali bezdomovce bez roušky, tak jsme k nim byli vstřícní a dali jim naše rezervní. Chování lidí je teď po roce téměř stejné, po napomenutí si roušku nasadí.

Od března jsou znovu povinné roušky venku, jak velká část lidí tohle opatření z vašeho pohledu dodržuje?

Podle mě to většina lidí dodržuje. Někteří o tom možná ani neví, a proto roušku venku nenosí. Někomu se v ní špatně dýchá, takže chápu, že si ji sundá, pokud kolem něj na ulici nikdo není. Zároveň by to měli dodržovat, protože tím chrání své zdraví.

 

Další články o stisk online