Voda jako motiv letošního Ekofilmu. Chceme festival dostat více do médií, říká jeho prezident

Brno - Výstavy, přednášky, debaty a hlavně promítání filmů zaměřených na aktuální environmentální témata. Zájemci o životní prostředí se od úterý 3. října do neděle 8. října mohou účastnit 49. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Ekofilm. Každý rok se festival zaměřuje na jeden konkrétní motiv, letos je jím voda. Zájemci si můžou vybrat program na několika místech v Brně, včetně Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Kvůli pandemii došlo k poklesu, ale postupně návštěvnost zase roste. Letos to vypadá, podle ministerské debaty a úvodního koncertu, kde bylo narváno, že počty zase stoupají," říká v rozhovoru prezident festivalu a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Jaká je role prezidenta festivalu?

Jako prezident festivalu mám několik rolí. Jednou z nich je, že reprezentuji festival v médiích, na sociálních sítích a u veřejnosti. Současně předurčuji zaměření každého ročníku, tedy přispívám k výběru témat, hostů, členů poroty a podobně. Tradičně moderuju úvodní ministerskou diskuzi a také jsem součástí festivalové poroty, kdy na základě společné debaty vybíráme film, kterému předám takzvanou Cenu prezidenta festivalu.

Jakými etapami musí film projít, aby se dostal na promítací plátno?

Půl roku dopředu se vyhlásí možnost nominovat filmy. Pomocí mezinárodní koordinace festivalů o životním prostředí a sociálních sítí se ta informace dostává do světa. Dramaturgická skupina, složená z odborníků zabývajících se médii, filmem nebo problematikou životního prostředí, se podívá na všechny nominované filmy. Následně s ohledem na téma daného ročníku vybere finalisty do tří kategorií. Těmi jsou standardní celovečerní filmy, filmy se středně dlouhou stopáží a krátké filmy.

Dříve existoval jen festival Techfilm od něhož se festival Ekofilm v roce 1974 oddělil. Kdo je zakladatelem samotného Ekofilmu?

Nedá se říct jedno konkrétní jméno, byla to celá skupina lidí, kteří se podíleli na organizaci Techfilmu. Přišli s tím, že se stále častěji objevují filmy poukazující na životní prostředí, zejména na technologickou stránku problému. Tím je myšleno třeba čištění ovzduší či vod, vypouštění odpadních látek do okolního prostředí a podobně. Témata se jevila dostatečně nosná na to, aby se vytvořil nezávislý festival.

Jak začala spolupráce s Masarykovou univerzitou?

V dobách, kdy byl festival malinko upozaděný, přišel návrh přesunout festival do Brna. Tady se může lépe zaměřit na studenty, kteří se tématu životního prostředí obecně věnují více. V rámci přesunu byla rovnou oslovena Masarykova univerzita jako jeden z možných partnerů a od vedení školy přišla pozitivní odpověď.

Byl problém najít náhradu za kino Scala, kde se kvůli problémům se statikou nemohlo promítat?

Většinou když už je něco zavedené a najednou se to změní, někteří návštěvníci to nepřijmou nebo si toho ani nevšimnou. Je tedy důležité dát dostatečně v předstihu vědět, kde se bude promítat. Jinak to problém nebyl. Já osobně si myslím, že přemístění do multikin může taky přidat na návštěvnosti.

Jaká je tedy návštěvnost festivalu?

To je těžké říct. Návštěvnost se poměrně mění, ale odhadem to můžou být v součtu tisíce a v lepších ročnících desetitisíce lidí. Je však třeba říct, že to, co se stalo v celé řadě jiných kulturních aktivit a festivalů, samozřejmě postihlo i Ekofilm. Kvůli pandemii došlo k poklesu, ale postupně návštěvnost zase roste. Letos to vypadá, podle ministerské debaty a úvodního koncertu, kde bylo narváno, že počty zase stoupají.

Co plánujete do budoucích ročníků Ekofilmu?

Uvažujeme o tom, že bychom příští rok při příležitosti padesátého výročí rozšířili festival do všech měst, kde se v minulosti objevil. Takže by se promítalo současně v Brně, Ostravě, Praze, Českém Krumlově a dalších městech. Chtěli bychom taky dostat Ekofilm do většího povědomí médií, aby o festivalu dozvěděla širší veřejnost.