Revenge porn má vážné dopady na psychiku obětí, říká mladá výzkumnice

Rozhovory

Revenge porn má vážné dopady na psychiku obětí, říká mladá výzkumnice
Lucia Farkašová se ve své bakalářské práci věnovala revenge pornografii. Foto: Diana Michaličová

Brno - Za svou práci Systematická review: Vplyv revenge porn na psychické zdravie jeho obetí získala Lucia Farkašová cenu Arnošta Heinricha pro nejlepší analytickou práci. Zároveň se jí podařilo výsledky publikovat v akademickém sborníku o sexuálním obtěžování a násilí pod Univerzitou Komenského v Bratislavě. V rozhovoru se bavíme o fenoménu takzvaného porna z pomsty, tvorbě výzkumné práce na bakalářské úrovni nebo kauze kolem platformy Discord.

Cílem vaší práce bylo zmapovat vliv revenge pornografie (česky porno z pomsty) na psychické zdraví obětí. Co všechno si pod tímto pojmem můžeme představit?

Revenge porn je druh online sexuálního násilí - představuje sexuálně explicitní a intimní obsah, který se bez souhlasu dostane ke třetím stranám. Může se dostat na sociální sítě, webové stránky, ale může se šířit jen mezi kamarády. Vícero studií definuje revenge pornografii tak, že pachatelem je většinou bývalý partner a jde o skutek, který dotyčný dělá za účelem pomstít se bývalému partnerovi nebo partnerce.

Definice se ale často neshodují, to bylo velkou výzvou při tvorbě práce. Existuje totiž mnoho dalších podobných konceptů – třeba nekonsenzuální sexting, zneužití prostřednictvím obrazových materiálů nebo nekonsenzuální pornografie, která vlastně představuje to stejné jako revenge porn, ale už neakcentuje motiv pachatele. Zároveň o motivech víme taktéž velmi málo a pachatelem často nemusí být bývalý partner. Může jít o hackera, který intimní obsah zveřejní za jiným účelem. Moderní technologie navíc umožňují vytvořit i snímky, na kterých reálně nejste vy, ale jen vaše podobizna.

 

Jak na téma práce reagovalo vaše okolí? Myslíte, že je kolem zkoumání podobných témat, tedy těch týkajících se sexuality, stále tabu?

V rámci mého okolí bylo velmi složité vysvětlovat, co vlastně budu dělat. Vždy, když jsem řekla slova porno z pomsty, všichni slyšeli jen to „porno“. Až pak jsem musela znova vysvětlovat, že se jedná o online sexuální násilí, je to podobné jako jakýkoliv jiný druh násilí. Je důležité vysvětlit, že se nejdu koukat na jakýkoliv pornografický obsah, ale zkoumat následky.

Ve vědě si myslím, že tabu moc není. Vzniká hodně studií, obor zkoumání sexuální online agrese se rozrůstá.

 

Dělala jste systematickou přehledovou stať – jak probíhá tvorba takové práce na bakalářské úrovni?

Mně moc pomohl předmět o systematické stati s doktorem Tkaczykem, který mi celou tu metodu přiblížil. Zpočátku jsem z toho byla trochu vystrašená, moc jsem nevěděla, jak postupovat. Ten předmět byl ale koncipovaný tak, že jsme tam přišli s tím, co chceme dělat a dostávali jsme feedback – třeba na výzkumnou otázku. Prošli jsme celým procesem, řešili jsme, zda studie v přehledu budou kvalitativní nebo kvantitativní.

V mém případě to dopadlo tak, že jsem si vybrala smíšené metody, tedy zkoumala jsem kvalitativní i kvantitativní studie, zejména kvůli tomu, že jich zatím na tohle téma tolik nevyšlo. Následně jsem s pomocí databází Scopus a Web of Science začala vyhledávat studie pomocí vyhledávacího výrazu, který je nutné si stanovit. Závěrem jich bylo 29, byla jsem z toho hodně zahlcená, a tak jsem si je sama pro sebe dala do tabulky, kam jsem si o každé vypsala důležité informace.

 

Systematická přehledová stať

Systematická přehledová stať je výsledek vědecké sumarizace dostupných poznatků na dané téma.

Petticrew, M., Roberts, H. (2006). Systematic reviews in the social sciences: A practical guide. Malden, MA ; Oxford: Blackwell Pub.

 

Zdá se mi, že výzkumy všeobecně stéle postrádají rovnoměrné zastoupení – v případě revenge pornografie jsou většinou respondentkami ženy. Narazila jste na tento problém i ve své práci?

Určitě. Většina studií, hlavně těch kvalitativních, se týkala jen žen. Jen málo studií nabízí hlubší pohled na to, jak uveřejnění nekonsenzuálního sexuálního obsahu ovlivňuje muže, nebinární osoby či sexuální menšiny. A to je něco, co chci adresovat i ve své diplomové práci a víc se zaměřit na sexuální menšiny, které podle literatury můžou být více viktimizované a je u nich obecně větší riziko, že se stanou obětí sexuálního online násilí.

Kvantitativních studií, které by toto nějakým způsobem reflektovaly, bylo také méně. Některé studie zjistili, že prediktorem viktimizace je právě sexuální orientace. V práci jsem ale narazila na jednu, která zjišťovala vliv online sexuálního násilí na psychické zdraví transgender osob. Ta například zjistila, že u nich je vysoký menšinový stres jako takový.

 

Dá se obecně kategorizovat vliv na oběti revenge pornografie?

Tohle byla pro mě výzva – nějakým způsobem spojit různé přístupy. Proto jsem se rozhodla to kategorizovat dle modelu DSMM dle rozdílných náchylností – dispoziční, vývojové a sociální.

Dále jsem vlivy rozdělila na krátkodobé a dlouhodobé, což byl také oříšek, vzhledem k tomu, že každá z jednotlivých studií to definovala jinak. Řekla bych, že se obě kategorie hodně překrývaly, protože krátkodobý vliv mluvil o tom, jak se oběti cítily hned po zjištění, že jejich obsah byl takovýmto způsobem uveřejněný nebo sdílený. To se projevilo pocitem hanby a viny, stresem a strachem, že se to stane znovu, a to může pak přerůst do těch dlouhotrvajících následků. Ty nejčastěji představovaly deprese, úzkosti a v nejhorším případě i sebepoškozování či sebevražedné myšlenky.

 

DSMM

Differential Susceptibility to Media Effects Model je teoretický model vyvinutý Patti M. Valkenburg a Jochenem Peterem, který vysvětluje, proč jsou někteří jedinci náchylnější k vlivům médií než jiní. Model rozlišuje mezi dispozicemi jednotlivce, vývojovými faktory a sociálními faktory, které ovlivňují míru mediálního dopadu.

 

Jak moc je u nás upravený právní rámec ve vztahu k revenge pornografii?

Primárním cílem studie nebylo mapovat právo, spíše jsem jen zmínila, jak to v době psaní práce bylo v Česku. Pokud nešlo o dětskou pornografii, je složité ji trestně stíhat. Minulý rok jsem ale zaznamenala, že dojde k posunu - šíření pornografie zveřejněné bez souhlasu všech zúčastněných bude trestné. (více zde)

Myslím, že stojí za to zmínit kauzu revenge pornografie na Discordu, kterou odhalila Apolena Rychlíková. Případem se momentálně zabývá policie. Novinářce se podařilo zjistit, že tam dochází k nákupu sexuálního obsahu a není to jen na Discordu. Podobné skupiny vznikají i na Telegramu a před pár roky se dokonce materiály šířily i na Redditu, proti čemuž ale naštěstí platforma zasáhla. V minulosti existovaly i specifické stránky, které měly obrovskou návštěvnost, teď ale naštěstí v podstatě vymizely. Hovoří o tom třeba kniha o revenge pornografii Matthewa Halla a Jeffa Hearna.

 

Kauza Discord

Novinářka Apolena Rychlíková odhalila na českých Discord serverech rozsáhlé sdílení intimních fotek a videí žen bez jejich souhlasu, včetně dětské pornografie a záznamů sexuálního násilí. Během šesti týdnů pod falešnou identitou zjistila, že muži tajně natáčejí své partnerky, kamarádky nebo i rodinné příslušnice a materiály pak šíří dál. Kauza vyvolala velkou debatu o ochraně soukromí na internetu.

 

Práci se Vám nakonec podařilo publikovat ve sborníku Sexuálne obťažovanie a násilie– výskum a vzdelávanie pre 21. storočie (zde). Jak proces vypadal?

S návrhem na to práci publikovat přišla moje školitelka, doktorka Michaela Šaradín Lebedíková, která do toho se mnou šla jako spoluautorka. Celkem to nabouralo moje plány, protože jsem musela dokončit celou praktickou část a výzkum za měsíc, abych vše stihla do deadlinu. Nečekala jsem to, byl to hodně intenzivní měsíc, přepisovali jsem teorii do zkrácené podoby, pak jsem vybírala studie a dělala syntézu. Následně to doktorka Šaradín Lebedíková editovala a sjednotili jsme práci do slovenštiny. Podařilo se nám to stihnout, celý recenzní proces pro mě pak byl novinka a velká zkušenost. Zpětná vazba mi dost pomohla posunout bakalářskou práci o něco výš.

 

 

Další články o stisk online