Školství nepočítá s LGBT+ studenty. Neznalost učitelů jim ubližuje

Domácí

Školství nepočítá s LGBT+ studenty. Neznalost učitelů jim ubližuje
Na LGBT+ studenty se v hodinách často zapomíná. Foto: Michaela Fišerová

Česko - Co mohla být klasická hodina biologie pro psychology, skončilo pro studentku gymnázia Elišku R. pocitem rozhořčení. Její vyučující totiž označila přitažlivost k opačnému pohlaví jako normální sexuální orientaci a cokoliv jiného za poruchu. „V prezentaci, kterou v hodině používala, homosexualitu spojovala s pedofilií a zoofilií,“ uvádí Eliška. Učitelka zároveň odsoudila transgender lidí. „Když nám vyprávěla o svých trans studentech, používala pro ně špatný rod,“ dodává.

Podle mentora poradny Sbarvouven Jakuba Voláka by učitelé v žádném případě neměli toto téma negativně komentovat. „Někteří zneužívají své autority a to je špatně. Doporučil bych kontaktovat školního metodika prevence nebo školního psychologa,“ popisuje Volák možné postupy v situaci, kdy učitel vědomě či nevědomě poškodí menšinu. Pokud se na to student cítí dostatečně silný, může jít za ředitelem nebo ředitelkou. „Ve chvíli, kdy je to častější jev a nelíbí se to více lidem, by mohlo pomoci podat stížnost na učitelku,“ doplňuje Volák.

Už na Eliščině základní škole se vyučující velmi negativně vyjadřovali k Prague Pridu. „Je to sice kontroverzní akce, nejde však jenom o akci jako takovou, ale samozřejmě i o lidi jiné orientace, kteří na ni chodí,“ připomíná Eliška. V posledním ročníku základní školy obcházela učitele s peticí za manželství pro všechny. „Většinou jsem se setkala se slušnou reakcí, buď pozitivní nebo neutrální, jeden z učitelů mě ale odmítl poměrně hodně ostrými slovy,“ vzpomíná.

Eliška není zdaleka jediná studentka, která si během svého studia na základní či střední škole vyslechla nevhodné poznámky na adresu LGBT+ (lesby, gayové, bisexuálové a trans lidé, pozn. redakce) komunity. „Na základní škole jsme měli jednoho učitele, který se hlasitě zastával homosexuality. Když ale přišla řeč na bisexuály, stigmatizoval je slovy, že více podvádějí své partnery a jsou náchylnější k pohlavním chorobám,“ sděluje Sára V. Ta v té době teprve hledala svou vlastní orientaci a slyšet předsudky vůči bisexuálům pro ni bylo velmi zraňující. „Ten samý učitel nám také víceméně vnucoval, že všichni jednou budeme mít sex. To samozřejmě nemusí být pravda a nemělo by se to brát jako samozřejmost, když existuje asexualita,“ připomíná Sára.

Během své povinné školní docházky ale neměla jakožto členka LGBT+ komunity s učiteli jen negativní zkušenosti. „Učitelka ekologie brala ohled na to, že ne každý je hetero, a dokonce nám podepsala i petici za manželství pro všechny. Češtinářka s námi zase rozebírala homosexuální podtext v literatuře,“ usmívá se.

Navzdory tomu, že je Barbora Dohnalová heterosexuálka, nevzdělané nebo ubližující výroky učitelů na adresu neheterosexuálních lidí vnímá negativně. „LGBT+ komunita patří do naší společnosti. Není důvod ji nějak zesměšňovat, shazovat nebo vylučovat z konverzace,“ uvádí. Na střední škole se s řečmi tohoto typu taky setkala. „Učitel na společenské vědy vůbec neznal pojem LGBT. Nejprve se nás ptal, jestli to je zkratka pro plyn a když jsme mu to vysvětlili, spojoval to s pornem,“ kroutí hlavou. Kritizuje také absenci dostačující sexuální výchovy. „Neměli jsme žádnou sexuální výchovu v pravém slova smyslu, natož aby si při ní někdo vzpomněl na homosexualitu,“ tvrdí Barbora.

Že se na LGBT+ studenty zapomíná, bere Eliška už jako normální. Při debatách o budoucnosti se její učitelé na chlapce obrací se slovy „až si jednou najdete partnerku“, u dívek zase mluví o partnerovi nebo manželovi. „Tyhle poznámky ve mně už většinou vyvolají jen pocit rezignace. Protočím očima a třeba si po hodině postěžuju kamarádkám,“ popisuje. Jsou ovšem i případy, kdy učitel řekne něco natolik nevhodného, že to LGBT+ studenty rozhodí a rozčílí. „Po té hodině biologie pro psychology jsem byla neskutečně naštvaná. Ta učitelka šířila nepravdivé, zastaralé a ubližující informace,“ stěžuje si.

Problém se ale netýká pouze středních a základních škol, s nevhodnými poznámkami na účet queer komunity se setkávají i studenti na univerzitách. „Karlova univerzita se snaží být progresivní, ale i navzdory tomu sem tam někomu uteče poznámka ukrývající homofobii nebo transfobii,“ upozorňuje Karin. Na její fakultě mají někteří přednášející zastaralé názory, neprezentují však vyloženě negativní názor vůči sexuálním menšinám. „Na jiných fakultách jsou ale vyučující občas transfobní skoro otevřeně,“ dodává.

Eliška věří tomu, že většina negativních poznámek na téma LGBT+ komunity ze strany učitelů neplyne ze zlého úmyslu, ale spíše z nedostatečné schopnosti vcítit se do situace neheterosexuálních studentů a z nedostatku informací. „Pokud to téma otevřeme a budeme mluvit o tom, jak se cítíme, časem se to zlepší,“ doufá.

Pozn. redakce: Všichni lidé, jejichž celé jméno nebylo v článku uvedeno, si přáli zachovat anonymitu kvůli strachu z nepřiměřené negativní reakce ze strany školy nebo konkrétních učitelů. Pravou totožnost citovaných redakce zná.