Slunečné dny bych spočítal na pár prstech, říká student na Erasmu v Norsku

Brno - Ondřej Štěpánek je studentem druhého ročníku mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií v Brně. Na začátku letošního roku vycestoval na Erasmus do Norska. Za měsíc mu pobyt končí, ale už nyní plánuje další. ‚‚Do zahraničí za studiem vycestuju určitě i na magisterském studiu, akorát už to bude někam, kde je tepleji," říká Štěpánek. Autor a Ondřej Štěpánek se znají, proto si v rozhovoru tykají.

Co tě motivovalo k tomu, aby ses přihlásil na Erasmus do Norska?

Cestování a poznávání nových zemí mě vždy bavilo. Také jsem si chtěl zlepšit úroveň angličtiny a přidat si studijní pobyt do životopisu. Podle statistik mají takové životopisy na trhu práce větší šanci na úspěch. Šlo ale hlavně o zkušenost, při které někde žijete sami šest měsíců, bez vašich kamarádů, odkázaní sami na sebe. Je dobré vybírat si školu podle oboru. Norsko jsem si vybral i kvůli problematice klimatické změny. Vysoké školy jsou tu na ni dobře zaměřené, konkrétně i moje Fakulta sociálních věd v Bergenu.

Jaké byly tvé první dojmy po příjezdu do Norska? Jak se liší od života v Brně?

Poprvé po mém příjezdu na začátku ledna tady slunce vycházelo v půl desáté a zapadalo mezi třetí a čtvrtou hodinou odpoledne. Denní světlo tady bylo šest hodin. To byl určitě největší rozdíl, kterého jsem si všiml. Člověk je pak méně motivovaný, není tolik produktivní. Měl jsem pořád pocit, že chci spát. Kdybych byl teď v Česku, slunce by vycházelo v pět ráno a zapadalo v osm večer, měl bych touhu pořád něco dělat a naopak neměl čas na spánek.

Jaké jsou největší kulturní rozdíly mezi Norskem a Českem?

Když to vztáhnu opět na Brno, je to určitě kontrast nočních životů. Brno je městem hospod a restaurací, kde lidé vysedávají s pivem. V Bergenu jsou buď kavárny nebo bary. Je tady ale jedno centrum, kde je i ve dvě ráno hodně lidí. Dále mě zarazilo, jak málo lidí zde trpí obezitou. Všichni sportují. Ať už je to běh, jízda na kole nebo chození po horách. Každý dělá něco pro sebe. Taky v Bergenu skoro nejsou bezdomovci. V Brně nějakého potkáte skoro co půl minuty, tady jich je zlomek a ještě jsou jen na jednom místě.

Co se ti nejvíc libí na Norsku?

Libí se mi, že jsou tady hodně hory. Všude to vypadá jako národní park. Když je více než dvacet stupňů, úplně všichni vyjdou ven a jdou si užívat teplého počasí. Spoustu lidí pak leží na pláži v plavkách a děti se dokonce koupou v moři. V Norsku je teplé počasí svátek. Ve zbylých dnech tady buď prší nebo sněží. V lednu bylo maximálně deset stupňů, v únoru a březnu pak ne více než patnáct . Slunečné dny bych napočítal na pár prstech.

Setkal ses s nějakými místními obyvateli?

Jednou když jsem jel v tramvaji, přisedl si ke mně Nor. Nejdřív na mě začal mluvit norsky, ale pak když pochopil, že si se mnou moc nepokecá, pokračoval anglicky. Říkal něco o tom, jak je Dánové dobývali v 17. století. Moc jsem ho ale jinak nepochopil. Další příhoda se mi stala, když jsem šel v zimě sám na hory. Šel jsem už docela dlouho a vzhledem k tomu, že v Norsku nejsou cesty tak dobře značené jako v Česku, už jsem si nebyl jistý, jestli jdu správně. Pak mě ale došel starší Nor se sněžnicemi a dali jsem se do řeči. Došli jsme spolu až na vrchol. Zajímavé je, že i starší lidé v Norsku hodně sportují.

Rozdíly jsou v nočním životě, ale i v náročnosti studia

Máš nějakou oblíbenou vzpomínku?

Vzpomínek mám určitě hodně. Je těžké si mezi nimi vybrat. Vystává mi ale přeci jen jedna trochu oblíbenější. Bylo to na začátku celého studijního pobytu. Šli jsme s mými novými přáteli do klubu, který je součástí kolejí, ve kterém se jednou měsíčně pořádá tichá párty, tzv. silent disco. Všichni mají vlastní sluchátka a hraje jim stejná huba. Bez sluchátek uslyšíte jen šoupání bot a pobrukování. Pro všechny to bylo nové a příjemně nás to sblížilo.

Musel jsi překonat nějaké výzvy při studiu v zahraničí?

Určitě to byla angličtina. I přes to, že jsem celkem komunikativní a anglicky zvyklý mluvit, na akademické úrovni to pro mě bylo náročné. Musel jsem si překládat hodně článků a celkově mi práce do školy zabírala dvakrát tolik času co v češtině. Další výzvou bylo se vůbec na Erasmus přihlásit. Je třeba hodně komunikace se zahraniční univerzitou. Zvládne to ale každý a trocha papírování rozhodně potom za ty zážitky stojí.

Liší se studentský život v Brně od toho v Norsku?

Určitě. Hlavně co se peněz týče. Ceny jsou tu pro zahraniční studenty hodně vysoké. V Česku obecně je hodně vysoká škola spojována s alkoholem, v Norsku to tak není. Jsou tady specializované obchody, které vlastní stát a nikde jinde si alkohol nelze koupit. Rozdílná je i kultura večerního života. V Brně jsou kluby všude a vždy se v nich něco děje. V Bergenu studenti na takové akce chodí dvakrát do měsíce. Spíše si spolu sednou na kolejích, v parku nebo se jdou projít.

Co tě nejvíce překvapilo na norském akademickém prostředí?

Zaujal mě systém předmětů, všechny fungují přesně deset týdnů a nemusí mít vždy pravidelnou týdenní dotaci. Některé začnou v březnu, jiné v březnu skončí. Není to jako v Brně, kdy je semestr jednotný pro fakulty. Taky studenti ví už většinu termínů zkoušek už když si zapisují daný předmět. Výjimka je pak u ústních zkoušek, které se domlouvají až na konci semestru. Taky je na zkoušku jen jeden pokus, další mají pak studenti až za rok. Všechno v Bergenu se pak odehrává v jednom univerzitním kampuse. Každá fakulta je v docházkové vzdálenosti od jeho středu a předměty se vám na nich různě střídají. I když studuji na Fakultě sociálních věd, přednášky jsem měl například i na psychologické fakultě nebo ve studentském centru. Jsou i daleko více moderní. Starší budovu zde nenajdete.

Máš konkrétní plány na zbytek Erasmu?

Vzhledem k tomu, že poslední zkoušku mám v úterý 7. května a odjíždím až v půlce června, byla by škoda toho nevyužít. Už teď pracuji ve firmě, která se stará o zahrady domů, ale i paneláků. Sekáme trávníky, zastřihujeme keře, obecně děláme práce kolem domu. Tohle mám v plánu na dalšího dva a půl týdne. Pak zkusím sehnat nějakou partu lidí a vydáme se společně na výlet auty na sever země.